Jak častá jsou vymyšlená znásilnění? ‚Fér je říct, že nevíme,‘ říká výzkumník z právnické fakulty

Policejní prezident Martin Vondrášek v rozhovoru pro server Aktuálně prohlásil, že podstatná část žen oznamující znásilnění si ho vymyslela. Argumentuje přitom počtem případů, které policie odloží. To ale vůbec nemusí znamenat, že šlo o křivé obvinění.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znásilnění (ilustrační foto)

Znásilnění (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Velmi často, ale velmi často je oznámení ženy o nějakém sexuálním násilí smyšlené,“ řekl policejní prezident Martin Vondrášek v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Policie podle něj vždy důkladně prověřuje, zda to, co oznamovatelka říká, je pravda. „Mně se to stalo osobně, v mé praxi. Minimálně dvakrát, dvakrát smyšlené znásilnění,“ dodal Vondrášek.

Po následné kritice policie zveřejnila tiskovou zprávu, kde argumentuje interní statistikou. „V roce 2022 Policie ČR zahájila úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu znásilnění v 1 375 případech, ze kterých bylo 573 případů odloženo,“ a odkazuje na literu trestního řádu. V takových případech „nešlo o podezření z trestného činu, jinými slovy se skutek nestal“, stojí v policejní tiskovce.

Ve většině případů znásilnění je pachatelem partner nebo manžel, říká Nejedlová

Číst článek

Odložení ale nutně neznamená, že oznámení bylo vymyšlené: nemusely být naplněné všechny znaky trestného činu.

Ministerstvo spravedlnosti aktuálně plánuje novou definici trestného činu znásilnění právě proto, že v řadě situací dojde k nedobrovolnému pohlavnímu styku, který dnes nicméně nenaplní definici trestného činu. Třeba v případě, kdy oběť hrůzou ztuhne a fyzicky se nebrání.

Podobně pak může policie trestní oznámení odložit i v případě, že oběť svou výpověď později pod nátlakem stáhne. Nejde o neobvyklé případy, ke znásilnění totiž často dochází mezi rodinnými příslušníky a partnery.

DATA: Křivých obvinění ze znásilnění je minimum. ‚V praxi jsem se s tím nesetkal,‘ říká advokát

Číst článek

Server iROZHLAS.cz už dříve analyzoval rozsudky pro křivé obvinění spáchaných mladými prvopachatelkami (článek vznikal jako příspěvek k případu Dominika Feriho, proto bral v potaz jen úzkou skupinu, odpovídající obětem ve zmíněném případě, pozn. red.).

Podle Jakuba Drápala z pražské právnické fakulty a Ústavu státu a práva Akademie věd, který se věnuje výzkumu trestání, jsou získané informace do určité míry použitelné i v aktuální debatě.

Co statistika neříká

Pro začátek nutno říct, že jde o jednotky případů ročně. V této věkové kategorii je ale křivé obvinění ze znásilnění nejčastějším typem křivého obvinění. „Mladé ženy prvopachatelky jsou za křivá obvinění ze znásilnění odsuzovány výrazně častěji než za křivá obvinění z jiných trestných činů,“ vysvětluje Jakub Drápal s tím, že takový závěr by dle jeho výpočtů platil i v teoretickém případě, kdy by žádná starší žena za takové křivé obviněné odsouzená nebyla.

Jedním dechem ale dodává, že justiční statistika neříká, proč tomu tak je a taky že se jedná jen o odsouzené případy. „Hraje roli to, že se oběti znásilnění méně často obrací na policii, než u jiných trestných činů? Nebo to, že křivě obvinění ze znásilnění chtějí očistit své jméno více, než ti, kteří byli křivě obviněni z jiných trestných činů?“

Zákon soudům nařídil zveřejňovat rozsudky. Vyhláška ale přikáže začernit názvy úřadů a firem

Číst článek

„Jediný pravdivý výrok je, že moc nevíme,“ dodává Drápal. Důvodem je i praxe ministerstva spravedlnosti, kdy se zveřejňuje jen minimum rozsudků v trestních věcech.

Případný zájemce o jejich zkoumání si je musí vyžádat na jednotlivých soudech podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zaplatit jejich anonymizaci, tedy začernění osobních údajů pachatele, oběti a dalších osob.

U jednotlivých rozsudků jde maximálně o stokorunové částky, hromadné zkoumání stovek nebo tisíců rozsudků to ale komplikuje.

Jak pak už před časem na plénu ústavního soudu řekl Karel Bačkovský z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra: je s otazníkem, „jestli kriminální statistiky mohou být nějakými tvrdými daty.“

Takovou skepsi ale Drápal koriguje. „Známe-li nedostatky jednotlivých dat a naše interpretace jim odpovídá, kriminální statistiky nám mohou poskytnout vcelku dobrý obrázek o různých otázkách,“ uzavírá výzkumník.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme