Osamocené seniory tíží zdražování i válka na Ukrajině. Trpí depresemi, úzkostmi a nespavostí
Během pandemie doléhaly příznaky deprese a úzkostí hlavně na mladé lidi a také matky s dětmi. S válkou na Ukrajině a zdražováním se situace změnila. Teď psychické potíže pociťují nejčastěji samostatně žijící senioři, ale i další nízkopříjmové skupiny. Ukazují to data výzkumného projektu Česko 2022: Život k nezaplacení společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu.
Příznaky minimálně střední deprese nebo úzkosti měl na jaře každý pátý senior, který žije sám. To je až třikrát víc než loni na podzim. Duševní zdraví se ale zhoršuje i u dalších typů domácností.
16:50
Valorizace pomáhá víc vysokým důchodům. Systém bychom měli přehodnotit, míní sociolog Prokop
Číst článek
„Týká se to například i lidí pod hranicí chudoby a ostatních nízkopříjmových skupin. Z toho nám vyplývá, i když se to zatím nedá prokázat, že zhoršení duševního zdraví nejspíš souvisí s energetickou krizí a ekonomickým dopadem na tyto domácnosti,“ vysvětluje pro Radiožurnál spoluautor výzkumu Daniel Prokop.
Zhoršení duševního zdraví je totiž výraznější u lidí, na které zdražování dopadá více – tedy u těch, kteří mají hluboko do kapsy.
Skokově rostoucí ceny energií ale nejsou tím jediným, co seniory trápí. S obavami sledují i rostoucí doplatky na léky a zdražování základních potravin, říká vedoucí Senior linky organizace Život 90 Aneta Mundok Nitschová.
Úzkosti, nespavost
Telefonátů kvůli strachu z toho, co bude, a jestli na to vůbec budou mít, prý registrovali nejvíc bezprostředně po vypuknutí ruské agrese na Ukrajině.
2:00
Vajíčka jsem neměla od Vánoc, říká seniorka. Kvůli chudobě pravidelně navštěvuje potravinovou banku
Číst článek
„Klienti trpěli úzkostmi, nespavostí, necítili se psychicky ani fyzicky dobře. A ano, všímáme si, že u starších lidí, obzvlášť těch, co jsou sami a mají i zdravotními problémy, panuje v poslední době větší psychická nepohoda,“ doplňuje Mundok Nitschová.
Podle ní dostala psychika seniorů „zabrat“ už během covidu. Spoustu z nich ani nestačilo vrátit svůj život do předcovidových kolejí a už na ně doléhá další krize. A tak dotazy na protiepidemická opatření vystřídalo téma drahoty, války na Ukrajině a uprchlické krize.
„Naši klienti měli obavy, jestli se nezvýší kriminalita, opět nerozšíří covid. Bojí se, jestli bude dostatek léků, potravin, ale i služeb. A vidí, že uprchlíci dostávají příspěvek hned při požádání. Sami přitom kolikrát čekají na příspěvek na péči i několik měsíců,“ popisuje prvotní obavy klientů vedoucí Senior telefonu.
Raději léky než sociální dávky
Zatímco se zhoršuje psychické zdraví nízkopříjmových domácností, vysokopříjmoví lidé jsou „v pohodě“ stejně jako před vlnou zdražování. To ukazuje na souvislost mezi ekonomickou situací a psychickou kondicí. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Petra Winklera je velmi těsná.
Nižší socioekonomický status je rizikovým faktorem pro rozvoj a průběh duševních onemocnění a zároveň u lidí s duševním onemocněním je vyšší pravděpodobnost, že budou mít ekonomické problémy a nižší socioekonomický status. Duševní onemocnění se ale samozřejmě objevují i u těch nejbohatších.
Život k nezaplacení
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
„Vyřešit deprese socioekonomickými intervencemi nelze. Deprese je nemoc a k její léčbě potřebujeme medicínu. Ačkoli špatná ekonomická situace skutečně je velmi rizikovým faktorem. Socioekonomická opatření ale mají spíše preventivní a podpůrný charakter,“ upozorňuje Winkler na možná řešení psychických potíží.
Psychické kondici populace by podle něj pomohla větší „duševní gramotnost“, v té prý zaostáváme.
Lidé nevědí, jak se udržovat psychicky fit, nerozeznají příznaky deprese, se kterou je třeba zajít za odborníkem, nebo rozeznají, ale kvůli předsudkům se stydí. Anebo zkrátka neví jak, kde a kdy odbornou pomoc vyhledat.
„To je samozřejmě problém, protože jako jinde v medicíně nebo sociální péči by lidé měli být primárně schopni se postarat sami o sebe. A jako společnost bychom je k tomu měli vybavovat,“ myslí si Winkler.
