Muži v Česku jsou zapleteni do korupce násobně více než ženy. Uvádí to studie Transparency International (TI), jejíž pracovníci zkoumali soudní rozhodnutí z let 2011 až 2014. Organizace si však všímá i toho, že muži měli oproti ženám ke korupci „vhodnější“ podmínky. Převažují totiž ve vedoucích pozicích.

14:32 23. února 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podklady pracovníci TI čerpali ze statistik ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra.

Do korupčního jednání zahrnuli třeba i zneužití pravomoci úřední osoby, což byl nejčastější prohřešek u žen, i tak však ženy dopadly oproti mužům výrazně lépe, jak vyplává z dat ve studii Transparency International.

„Jsou tady takové indikátory, které potvrzují, že ženy se dopouštějí korupce méně často než muži,“ říká právnička Transparency International Martina Mikolášková, podle níž ve prospěch žen svědčí i fakt, že v ani jednom případě u odsouzených nešlo o velkou, systémovou korupci.

Podle ředitelky Gender Studies Heleny Skálové se však na základě těchto dat nedá mluvit o nějaké „genetické“ náchylnosti mužů ke korupci.

„Určitě není dobré sklouzávat k takovým zjednodušujícím tvrzením, jako že ženy jsou obecně lepší, protože to jsou ženy, a muži jsou zkaženější nebo inklinují k té korupci víc. Tady do hry vstupuje hodně faktorů. Tím hlavním je vlastně rozdílná genderová socializace, vlastně přístup, který začíná už v rodině, ve škole, ale hlavně je formován potom sociálním prostředím, ve kterém se ty osoby pohybují,“ podotýká Skálová.

Roli podle ní hraje třeba větší zastoupení mužů ve vedoucích pozicích – tedy tam, kde mohou rozhodovat o věcech, a tudíž se i častěji setkávají s nabídkou úplatku.

I toho si studie Transparency International všímá. Třeba na nejvyšších místech na ministerstvech – v pozici ministryně, náměstkyně nebo ředitelky odboru – jsou ženy zastoupeny z 30 procent, zatímco na referentských místech převažují.

V soukromém sektoru je to ještě horší. Ve vrcholných manažerských pozicích sta největších firem bylo v roce 2014 jen necelých sedm procent žen, světový průměr byl přitom podle společnosti Deloitte 12 procent.

Mimochodem Světové ekonomické fórum zařadilo Česko v žebříčku nerovnosti v postavení žen a mužů za rok 2014 na 96. místo – na podobnou úroveň jako Ázerbájdžán nebo Indonésii.

Víc než čtvrtina lidí si podle studie TI myslí, že pokud by se podařilo vyrovnat mužské a ženské zastoupení ve vedoucích pozicích, míra korupce by poklesla. Skálová s tím souhlasí, klíč je podle ní v diverzitě.

„Čím různorodější bude to prostředí, tím vlastně méně předvídatelné bude. My když dneska narazíme na ženu v řídicích pozicích, tak je to tak málo obvyklé, že vlastně úplně přesně nevíme, co od ní čekat. Respektive od ní nečekáme nějaký navyklý způsob chování, jako že právě bude inklinovat k tomu se chovat korupčně,“ doplňuje Skálová.

ČRo, Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít