Děkan Kuklík: Zeman žongluje na hraně Ústavy. Měl společnost uklidnit, ne čekat jak se to vyvine

Mlčení prezidenta Miloše Zemana ke kauze Vrbětice považuje děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík za velkou chybu. „Je to spíš taktický tah, prezident vyčkává, jak se situace vyvine. Občané ale logicky čekají od své vlády a také od prezidenta, že bude na závažné otázky reagovat a uklidní společnost. Ne, že se vyjádří, až se mu to bude hodit,“ říká muž, který se specializuje na moderní právní dějiny.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | Foto: Michal Růžička | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Upozorňuje, že podle Ústavy není role prezidenta v těchto chvílích formální, ale reprezentativní a symbolická.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Kuklíkem

„Je to věc, která je s českým prezidentem spjata od počátku formování úřadu. Nedokážu si představit, že by něco takového prohlásil T. G. Masaryk, na kterého se současný prezident odvolává, když se mu to hodí. Nebo jakýkoliv z prezidentů po roce 1989, typicky Václav Havel. Ale samozřejmě je právo prezidenta rozhodnout se. Já jen tady hovořím o tom, že bych to očekával od hlavy státu v takové situaci,“ vysvětluje.

Kuklík připouští, že Miloš Zeman zkouší limity našeho ústavního systému. „Spíš, než že by se dopouštěl nejzávažnějších deliktů. Je to takové žonglování na hraně Ústavy,“ míní.

A dodává: „Myslím, že je to otázka politiky a toho, co bylo spojeno zejména s jeho druhou prezidentskou volbou. A to je pro mě nejzávažnější problém – přestože bylo známo, jak přistoupil k výkonu mandátu v prvním období, tak ho většina zvolila znovu. Myslím, že si toho je Miloš Zeman vědom, a ve druhém funkčním období svou politiku víc vyšponoval,“ říká.

Akt státního terorismu

Premiér Andrej Babiš (ANO) v kauze Vrbětice zpočátku mluvil o státním terorismu, později o útoku na zboží, za to se ale v úterý odpoledne omluvil. Kuklík upozorňuje, že pojem státní terorismus je zatím do určité míry spíše politicko-právním.

„Ještě probíhá vyšetřování celé záležitosti, neznáme všechny okolnosti a i jedno z prohlášení místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) bylo, že se je ani nedozvíme. Právě z toho důvodu, že probíhá vyšetřování a že jde o citlivou oblast z hlediska tajných služeb,“ naznačuje.

Připouští ale, že podle toho, co o kauze zatím zveřejnila média, by bylo použití pojmu státní terorismus na místě. „Je to velmi závažné zjištění, které spojuje ten akt s konkrétním státem, s jeho tajnou službou, a to na území cizího státu. Byly porušeny české zákony, a to neuvěřitelným způsobem. Takže pokud se potvrdí, že to skutečně tak proběhlo, je to pro mě akt státního terorismu, za kterým stojí Ruská federace,“ míní.

Jasná a tvrdá reakce

Reakce České republiky podle něj pak musí být jasná a tvrdá. „Chápu, že tady může být určitá obava o politické důsledky. Viděli jsme velmi ostrou reakci Ruska. Ale pokud si ČR chce zachovat tvář vůči svým spojencům v NATO, vůči své pozici v EU, nemůže důsledky tohoto jednání bagatelizovat,“ říká právník s tím, že situace je vážná a má důsledky pro další směřování naší země.

11 dní, které předcházely odhalení ruských špionů: utajená schůzka, odvolání ministra, cesta pro Sputnik

Číst článek

„Pro mě by z toho vyplývalo, že by mělo dojít k posílení vazeb v rámci NATO a do budoucna vážit spolupráci s Ruskem,“ naznačuje.

A pokračuje: „Je to do určité míry situace, kdy se bude muset Česko rozhodnout, jestli bude dále lavírovat. Třeba i z hospodářských důvodů, anebo jak vypadá politická scéna. Je nešťastné, že  právě teď nemáme ministra zahraničních věcí, který by mohl pevným způsobem řídit diplomacii. Myslím, že znejistění občanů je vyvoláno i politickou krizí sociální demokracie.“

Od premiéra, který chce říct, že chce být znovu premiérem, by pak Kuklík očekával, že se bude držet spíše svého původního vystoupení.

„Ten začátek byl pro mě relativně slibný – z hlediska informovanosti i z hlediska postoje. Ale problém je relativizace, tedy relativně slabé postavení vlády. Víme, že budeme čekat na volby. A myslím, že v nich mimo jiné tato otázka sehraje významnější roli, než by zahraniční politika sehrávala, kdyby k této události nedošlo,“ myslí si děkan.

Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.

Barbora Tachecí, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme