Společnost Kverulant vyhrála spor o Pražský hrad. Může v jeho prostorách uspořádat shromáždění
Městský soud v Praze v pátek pravomocně rozhodl o tom, že se v prostorách Pražského hradu může konat shromáždění, které organizuje obecně prospěšná společnost Kverulant.org. Podle ní je uzavření Hradu nezákonné, protože jde o veřejné prostranství. Hrad a ministerstvo vnitra původně akci zakázali, soud nyní jejich rozhodnutí zrušil. Návštěvníkům nejsou prostory kvůli šíření epidemie koronaviru přístupné od loňského října.
Zakladatel skupiny Kverulant Vojtěch Razima pravomocný verdikt soudu vítá. Pražský hrad má podle něj být veřejně přístupným místem a jeho zavření nemá oporu v zákoně. Skupina proto oznámila magistrátu svolání veřejného shromáždění na náměstí U svatého Jiří, tedy mezi katedrálu svatého Víta a svatojiřskou baziliku. Dvouhodinová akce k projevení nesouhlasu s uzavřením areálu se má konat v neděli u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel.
Pražský hrad ruší bezpečnostní kontroly při vstupu do areálu. Otevře i Jelení příkop
Číst článek
„To, že ho prezident republiky zcela zavřel, nemá podporu v zákoně. Tudíž chceme věřit tomu, že v několika příštích dnech se pan prezident jistě zachová státnicky a jistě Hrad otevře občanům republiky,“ uvedl Razima pro Radiožurnál.
„Správní orgány postavily své závěry o charakteru místa zejména na tvrzení, že se jedná o režimový prostor, který není přístupný každému bez omezení. (...) Omezení přístupnosti, respektive obecného užívání místa – například dodržování návštěvního řádu či podrobení se bezpečnostní kontrole – je podle názoru soudu možné, aniž by mělo nutně za následek neveřejný charakter tohoto prostranství,“ uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Gabriela Bašná.
Reakce Hradu
„Zásadní informací je, že Hrad je uzavřen z důvodu vládního nařízení, které platí pro všechny hrady a zámky v České republice,“ napsal ČTK na žádost o reakci mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
„Kategoricky nesouhlasíme se záměrem aktivistů učinit z Pražského hradu místo pro demonstrace – byla by tím ohrožena památková ochrana národního kulturního dědictví a prvořadého turistického sídla,“ doplnil poté Vít Novák z tiskového oddělení Hradu.
OBRAZEM: Pohled do Jeleního příkopu, Královských a Jižních zahrad. Veřejnosti se otevřou na Velký pátek
Číst článek
Podle Nováka je i nadále vzhledem k nařízení vlády a k epidemiologické situaci nutné, aby nádvoří Pražského hradu zůstala uzavřena. Připomněl, že jsou zpřístupněny zahrady včetně horní části Jeleního příkopu a že zájemci mohou chodit také na bohoslužby do svatovítské katedrály.
Akce se uskuteční
Magistrát i vnitro nyní na základě rozhodnutí soudu shodně zastávají stanovisko, že shromáždění se v neděli uskutečnit může.
„S ohledem na to, že v dané věci je ministerstvem vnitra rozhodováno o právech a povinnostech účastníků, má odvolání svolavatele vůči původnímu rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy odkladný účinek. Svolavatel tak nemusí čekat na nové rozhodnutí ministerstva vnitra a je oprávněn konat shromáždění v zamýšleném termínu a na jím zvoleném místě,“ napsal mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Dodal, že nové rozhodnutí nemůže vnitro vydat dříve, než mu soud páteční rozsudek doručí.
„Zatím máme pouze neoficiální informace od kolegů z ministerstva vnitra, respektive z veřejných zdrojů. Soud podle dostupných informací konstatoval, že areál Pražského hradu je veřejným prostranstvím. Ve smyslu zákona o právu shromažďovacím pak shromáždění, které se zde má konat, nevyžaduje souhlas Správy Pražského hradu. Nedělní shromáždění se proto může uskutečnit, neboť svolavatel jej ve smyslu rozhodnutí soudu řádně oznámil,“ sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Spor o veřejné prostranství
Otázku, zda je areál Hradu veřejným prostranstvím, v pátek ovšem soud v ústním odůvodnění verdiktu jednoznačně a výslovně nezodpověděl. Stejně tak se nevyjádřil k zákonnosti omezení vstupu do areálu Hradu.
„Soud zdůrazňuje, že v tomto řízení posuzuje předmětnou otázku jen pro účely nyní přezkoumávaného rozhodnutí. (...) Nikterak nehodnotí důvodnost, rozsah ani oprávněnost režimových opatření přijatých v areálu Pražského hradu,“ doplnila Bašná.
Ministerstvo vnitra zastává ve shodě s pražským magistrátem názor, že o veřejné prostranství ve smyslu zákonné definice nejde, protože areál není přístupný každému a bez omezení. Právník z vnitra Jan Potměšil upozornil, že místo zamýšleného shromáždění je zčásti obklopeno neprostupnými stavbami a zčásti obehnáno plotem s vjezdovou bránou či turniketem pro pěší, kde vnější ostrahu navíc nepřetržitě zajišťuje hradní stráž a policie.
‚Zase proti transparentnosti.‘ Změnu infozákona ve prospěch Hradu vláda prosazuje hned třemi způsoby
Číst článek
Magistrát proto po Kverulantovi žádal doložení souhlasu vlastníka, respektive uživatele pozemku, tedy Správy Pražského hradu. Kverulant se na Hrad neobrátil, odvolal se neúspěšně k vnitru a poté podal žalobu.
Právník Kverulanta Pavel Uhl v pátek argumentoval mimo jiné nálezem Ústavního soudu, který dříve uvedl, že veřejné prostranství vznikalo zpravidla obyčejovým způsobem a že se lze v tomto ohledu spolehnout na historickou paměť obyvatelů obcí. Poukázal také na stanovisko urbanistů z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kteří ve svých podkladech označili Hrad za veřejné prostranství.
Obecně prospěšná společnost Kverulant.org označila to, že prezident Zeman Hrad od loňského října zcela uzavřel, za „ukázku arogantního a papalášského chování“. „Hrad v historii zavřeli jen němečtí okupanti,“ podotkla organizace, která prezidenta před měsícem dopisem vyzvala ke zpřístupnění areálu.
