Zákon o veřejných zakázkách jde do závěrečného schvalování
Poslanci poslali do závěrečného schvalování kontroverzní vládní novelu zákona o veřejných zakázkách. Předlohu, která má zprůhlednit jejich zadávání, označily Věci veřejné už dříve za klíčový nástroj v boji s korupcí. Ze zákona mají vypadnout například tzv. losovačky. Vládní návrh kritizovali ale jak opoziční, tak koaliční poslanci.
Ani koalice se totiž zatím nedohodla na míře odkrytí vlastníků firem, které se o zakázku budou ucházet. Top 09 a starostové žádají, aby dodavatelské firmy zveřejnily všechny vlastníky a to i u subdodavatelů. Věci veřejné pak přišly s kompromisním návrhem.
Parlamentní zpravodajka Rádia Česko Milada Richterová informuje o poslední fázi projednávání zákona o veřejných zakázkách
„Ten kompromis pečlivě studujeme. Budeme se snažit posoudit to, jestli vyhověl našemu požadavku na to, aby i subdodavatelé museli prokázat transparentní majetkovou strukturu. Ostatně bude o tom i jednání příští pondělí koaliční devítky, kde se definitivně vyjádříme k tomu, jak má vypadat návrh zákona o veřejných zakázkách,“ vysvětluje předseda poslanců Top 09 a starostů Petr Gazdík.
Podle Gazdíka spočívá kompromis v tom, že uchazeč by musel doložit minimálně vlastnickou strukturu těch, kteří mají více než 5 – 10% akcií té společnosti, která má anonymní nebo i jiné akcie.
V boji proti korupci je také klíčovým tématem, které je třeba vyřešit, problém anonymních akcií. A to nejen v rámci zákona o veřejných zakázkách, ale také v rámci zákona o obchodních korporacích.
„Není v pořádku, aby v České republice existovalo 15% společností, které mají anonymní akcie, a těchto 15% ze všech společností získávalo takřka 80% veškerých veřejných zakázek,“ dodává Petr Gazdík.
Odkrytí do první subdodavatelské linie
Podle ministra pro místní rozvoj za Věci veřejné Kamila Jankovského by mělo stačit, aby firmy odkrývaly vlastnickou strukturu jen do první subdodavatelské linie. Při obhajobě svého návrhu ve sněmovně ministr zdůraznil: „Z hlediska hodnocení nabídek se nezměnilo v tomto zákoně, z hlediska možností kritérií, nic. To základní, co my jsme změnili, je omezení možnosti ohnutí zakázky na tom samém začátku.“
Dále ministr Jankovský upřesňuje, že tyto úpravy mají za cíl, aby povinnost oznámit vlastníka, vlastnícího víc než 10%, kterou v současné době mají pouze dodavatelé, byla přenesena i na subdodavatele.
Podle ministra Jankovského je však v praxi nereálné, aby u zakázky za například jednu miliardu korun prokazoval i poslední subdodavatel zakázku za 250 000 korun, kterou dodal, a přitom za vše by byl zodpovědný generální dodavatel.
„Bohužel, pokud chceme ta pravidla zpřísnit, tak se trochu tomu zvýšení té administrativní zátěže nevyhneme,“ dodává ministr Jankovský.
Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách nepovažuje za velkou změnu k lepšímu ani člen hospodářského výboru, bývalý starost města Chrudim a poslanec za nejsilnější vládní stranu ODS Jan Čechlovský: „Řada měst i krajů dneska dokazuje, že i za stávající legislativní úpravy je možné postupovat naprosto transparentně, nediskriminačně a tak dále.“
Čechlovský dále dodává: „Druhá věc, co mi na tom vadí, je způsob přípravy, kde se ten zákon projednává v úplně absurdní hysterii, kterou vyvolala média a řada některých institucí, které jakkoli se mohou tvářit ‚transparency‘ nebo ‚international‘, tak prostě to nejsou ty, které by měly jediné patent na rozum a měly jediné svatou pravdu.“
Administrativní zátěž
Jan Čechlovský se také domnívá, že většinu slušných starostů tato úprava administrativně zbytečně zatíží a dalšími regulacemi jim zkomplikuje život. „Nejsem si tak úplně jistý, jestli to bude ten pravý bič na ty neslušné,“ konstatuje a zároveň dodává, že v rámci koaliční dohody však tento návrh podpoří.
Místopředseda sněmovny za opoziční ČSSD Lubomír Zaorálek zase prohlásil, že ministerstvo přípravu zákona podcenilo.
„Nepokládám za normální stav, pokud se ukáže, že v době, kdy přijde ta novela do výboru, nám není předložen návrh, na kterém by byly strany vládní koalice sjednoceny a který by byl předkládán v nějaké podobě, za kterou ručí,“ dává Zorálek najevo své rozhořčení a dodává, že se mu nelíbí ani způsob dodávání pozměňovacích návrhů.
Zaorálek kriticky hodnotí také postoj ministerstva, které podle něj říká, že vždy se dá zákon obejít a dokumenty zfalšovat. „To je ale typ argumentace, který když přijmeme, tak jak budeme bojovat s praním špinavých peněz?“ konstatuje Zaorálek.
Pozměňovací návrhy a sáhodlouhé projednávání odsunují platnost zákona
Právník a šéf expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky Daniel Weinhold naznačuje mírné zklamání z protahovaného projednávání a s tím související odložené účinnosti zákona.
Právník a šéf expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky Daniel Weinhold vysvětloval v rozhovru pro Rádio Česko, jaký dopad by mohly mít některé pozměňovací návrhy
K situaci v Poslanecké sněmovně dodává: „Když vidíme, jakým způsobem probíhá to projednávání, tak hlavně bychom chtěli, aby to skutečně prošlo.“
Daniel Weinhold nechápe přemíru pozměňovacích návrhů jako zdržovací taktiku, kterou by se měla platnost zákona oddálit, naopak konstatuje, že velká většina pozměňovacích návrhů je na úrovni technického vylepšení.
Obsahově většinou pozměňovací návrhy neohrožují cíl navrhovaného zákona, naopak kvalitu předlohy určitým způsobem zlepšují.
Co jsou ale pozměňovací návrhy kontraproduktivní, specifikuje Daniel Weinhold: „Například návrhy, které směřují k tomu, aby tam bylo určité rozvolnění pro sektorové zadavatele, to jsou například energetické firmy, aby pro ně neplatila povinnost zveřejňování smluv. To si myslím, že není úplně dobré.“
Stejně tak nevidí jako přínosné pozměňovací návrhy, které by umožnily dodavatelům dozvědět se, že se chystá i zakázka s malým rozpočtem. Toto by mělo zůstat omezeno na zakázky s rozpočtem nad jistý vysoký limit.
Pozměňovací návrh TOP09, jenž stanovuje povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu firem, které se o veřejné zakázky chtějí ucházet, a to až do úrovně posledního vlastníka, vidí jako nesplnitelnou podmínku například pro společnosti obchodované na burze a vysvětluje jeho případný dopad:
„Tento návrh v podstatě vybízí k tomu, aby někdo koupil jednu akcii svého konkurenta nebo jeho subdodavatele a v podstatě mu znemožnil se efektivně účastnit té zakázky. A to by bylo špatně.“
O konečné podobě novely poslanci rozhodnou až při jejím závěrečném schvalování.
