Rodiny si na online výuku zvykly, říkají ředitelé škol. Velký zájem o návrat do lavic nečekají
Do školy nechodí už přes dva měsíce, nyní se do lavic ale mohou žáci prvních až pátých tříd vrátit už za týden 25. května. Záleží na rodičích, jestli je do školy pošlou. Podle ministerstva školství se mohou rozhodnout do tohoto pondělí 18. května. Některá zařízení přitom rodiče vyzvala, aby své potomky nechali raději doma, pokud jim to situace umožňuje. Je pro ně totiž komplikované kombinovat výuku na dálku s výukou ve škole.
Pavlína Slabá z Prahy má dceru a syna, kteří chodí do první a třetí třídy. Nakonec se rozhodla, že děti do školy nepošle. „Nebojím se nákazy, ale je to proto, že online výuka bude dál dopoledne probíhat doma na skypu a ve škole by děti akorát hlídali, a tím pádem by přišly o online výuku.“
Jak jsou školy na návrat dětí prvního stupně připravené? Poslechněte si reportáž.
Dalším faktorem je ošetřovné. Novelu schválenou poslanci ještě budou projednávat senátoři. Aby rodiče získali na ošetřovné nárok, museli by podle novely uvést důvody, proč dítě nechtějí do školy poslat. Například ohrožení zdraví dítěte nebo někoho z domácnosti, provozní problémy na straně školy nebo jiné vážné důvody.
Pavlína Slabá ale upozorňuje na to, že její důvody jsou jiné. A není si tak jistá, jestli bude mít nárok na ošetřovné: „Samozřejmě, pokud prohlásím, že mám doma babičku, tak asi. Ale já nechci prohlašovat, že mám doma babičku, když žádnou nemám.“
Resort práce a sociálních věcí, který má v gesci ošetřovné, na nejasnosti přímo neodpověděl. Na přímý dotaz Radiožurnálu napsal, že se má redakce obrátit na ministerstvo školství.
Jakou známku dát školákovi, který neodevzdal jediný úkol? Podle učitelů se aktivita žáků projeví v září
Číst článek
Mluvčí Kristýna Křupková poté dodala: „Za MPSV v oblasti ošetřovného je důležité to, že školy oficiálně neotevřou v běžném režimu a bude tedy i nadále trvat nárok na ošetřovné z důvodu uzavření. Ošetřovné z důvodu uzavření škol je možné čerpat až do 30. června. MPSV si je vědomo obav rodičů, proto usiluje o řešení situace všech rodin, které z objektivních důvodů nemohou nebo nechtějí poslat dítě zpět.“
Situaci kolem ošetřovného vysvětloval ve vysílání ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček. „Právní úprava stojí na tom, že rodič něco tvrdí a řada těch věcí je nepřezkoumatelná, s kontrolou zákon v tuto chvíli nepočítá. Ani my nepočítáme, že bychom to kontrolovali. Nám pouze rodič uvede, proč ho neumístí,“ řekl.
Na otázku, jestli může rodič uvést i nevážný důvod, odpověděl: „Je otázka, do jaké míry se dá říct, že ten důvod je nevážný. Těch důvodů může být celá řada.“
Jak ale upozorňuje ředitel základní školy Profesora Švejcara na Praze 12 Ondřej Lněnička, někteří rodiče s dětmi odjeli třeba na chalupu a o prezenční výuku v tu chvíli nemají zájem.
„Samozřejmě je to i to, že si rodiče zvykli na průběh distanční výuky. Už to pro ně není taková komplikace jako na začátku. Mají zajetý denní systém, nebo vyjeli pryč, mimo dosah naší školy, někam na chalupu a zůstávají tam,“ říká ředitel základní školy Lněnička.
Kvalita distanční výuky
Roli při rozhodování hraje i to, jestli rodiče musí do práce, obava z nákazy a taky kvalita distanční výuky.
„Kde probíhala online výuka s plným nasazením tak, jak měla, jsou rodiče spokojeni s tím, jak se dítě doma učí a není z jejich pohledu takový tlak na to poslat dítě do školy,“ vysvětluje ředitel školy v Klánovicích a šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Zájem rodičů se podle něj liší v tom, jestli děti učí jejich třídní nebo někdo jiný. V prvním případě mají zájem asi tři čtvrtiny rodičů, v tom druhém jen čtvrtina. Pro školy je ale podle Černého stále primární distanční výuka.
Ministr školství Plaga: Děti s postižením se do speciálních škol vrátí postupně od 25. května
Číst článek
Některé školy proto vyzvaly rodiče, aby děti přihlašovali jen, když to opravdu potřebují. To je i případ základní školy Profesora Švejcara v Praze.
„My se snažíme, aby rovné příležitosti ve vzdělání pro všechny žáky byly zachovány. Někdy mají rodiče mylnou představu o tom, jak to ve škole bude probíhat, takže se jim snažíme nastínit, jak to v reálu ve škole bude vypadat. Opravdu to není o návratu dětí do škol, ale je to o možnosti mít děti ve školy, když potřebují,“ říká ředitel Lněnička.
Podle něho přijde do školy maximálně třetina dětí. Ty budou učit asistentky, nebo jiní pedagogové.
Na Základní škole Boženy Němcové v Jaroměři bude pro změnu část žáků učit třídní, zároveň se ale bude věnovat i distanční výuce.
Třídní učitelky budou vzdělávat i děti v církevní základní škole Borohrádek. „Od 8 do 12 hodin bude probíhat výuka, kterou si povede třídní učitelka a bude vyučovat především hlavní předměty – češtinu, matematiku, přírodovědu, vlastivědu. V poledne se vystřídá s asistentkou pedagoga, která povede družinu,“ upřesňuje ředitelka školy Jitka Kadrmasová.
Po dvanácté hodině pak budou učitelky přes internet vzdělávat děti, které zůstaly doma. Zatím počítá s tím, že přijde možná i víc než polovina dětí.
Oslovení ředitelé a ředitelky škol i zástupci asociací říkají, že výuku v omezeném režimu zvládnou. Stěžují si ale na nejasné pokyny ze strany ministerstva školství i na to, že nesou veškerou odpovědnost. A také jim vadí, že se často věci dozvídají pouze z médií.
Resort školství ale oponuje, že manuály konzultoval s řediteli škol, a kritiku odmítá.
