Zákaz klecových chovů začne platit v roce 2027. Záběry kamer z jatek se budou archivovat, řekl Výborný
Záběry z kamer, které by měla povinně zavést na jatkách novela veterinárního zákona, se budou uchovávat na záznamu. Nepočítá se ale s tím, že by se například přenášely na internetu, což v minulosti požadovali někteří aktivisté. V rozhovoru to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dále uvedl, že společný postup Evropské unie v zákazu klecových chovů drůbeže je nyní spíše v nedohlednu. V Česku začne zákaz platit v roce 2027.
Ministerstvo se podle něj také bude muset vypořádat s mnoha připomínkami k novele mysliveckého zákona a v lednu by se do připomínkového řízení měla dostat také novela zákona o lesích.
Šéfka drůbežářů: Drahá vejce dorovnala evropský průměr, je to i kvůli zákazu klecového chovu
Číst článek
Podle ministra Výborného novela veterinárního zákona reaguje na případy neakceptovatelného zacházení se zvířaty, které se na jatkách objevily. Letos se například jednalo o případ týrání na jatkách v Dolních Heřmanicích na Žďársku, na který upozornila organizace Zvířata nejíme. Ta mimo jiné v minulosti přišla také s peticí, která chtěla zavést přenos z kamer přes internet.
Výborný k tomu uvedl, že potřebuje mít funkční Státní veterinární správu, která bude plnit celou škálu svých úkolů a povinností – hlavně co se týče dozoru nad bezpečností veškeré masné výroby.
Veřejně přístupný online přenos by mohl zahltit veterinární správu podněty a prakticky omezit její činnost ve prospěch českých spotřebitelů, doplnil. Systém by měl fungovat tak, že bude možné po nějakou dobu dohledat, co se na jatkách dělo, a vyhodnotit, zda došlo k pochybení, dodal.
Konec klecových chovů?
Přestože je podle Výborného společný postup Evropské unie v zákazu klecových chovů zatím v nedohlednu, tak v Česku by měl začít platit od roku 2027. K řešení na evropské úrovni může podle ministra pomoci tlak veřejnosti. Čeští chovatelé mohli letos na přestavbu hal žádat o peníze z Programu rozvoje venkova. Podporu budou moci čerpat i v dalších kolech žádostí o dotace, uvedl Výborný.
Podle posledních dat Ústřední evidence drůbeže bylo k 1. březnu letošního roku v klecových chovech 58 procent nosnic. Od roku 2017 se podíl nosnic v alternativních typech ustájení zvýšil z 16 procent na 42 procent, většinou jde o podlahové chovy.
Do Česka se podle Českomoravské drůbežářské unie dováží zhruba 70 procent vajec z Polska, kde v minulém roce bylo v klecových chovech téměř 72 procent nosnic. Tamní vláda zákaz klecových chovů neplánuje.
Roste poptávka po slepicích. Zájem je i o nosnice, které ve velkochovech vyměňují za mladší
Číst článek
Všechny velké české obchodní řetězce se zároveň již dříve zavázaly k tomu, že přestanou vejce z klecových chovů prodávat v roce 2025.
Podle průzkumu Eurobarometr zákaz individuálních klecí v chovech hospodářských zvířat podporuje 84 procent Čechů, v celé EU je to 89 procent lidí. Ochranářská organizace Compassion in World Farming (CIWF) kritizuje Evropskou komisi, že neplní svůj závazek vůči veřejnosti a nepředložila návrh na ukončení klecových velkochovů. Komise letos představila pouze návrhy týkající se životní pohody zvířat.
Poukazuje na občanskou iniciativu s názvem Konec doby klecové. Ta v Evropské unii získala 1,4 milionu podpisů a podpořilo ji 170 nevládních organizací. Komise v reakci na iniciativu uvedla, že má v úmyslu předložit do konce roku 2023 legislativní návrh na postupné vyřazení a nakonec i zákaz používání klecí. Týkat se to má jak nosnic, tak například králíků, prasnic, kachen nebo hus.