Nemocnice se vracejí k plánovaným operacím. Dohnat výpadek kvůli pandemii může trvat i roky
Nemocnice se pomalu vracejí k plánovaným operacím, které musely odložit kvůli pandemii koronaviru. Na neakutní zákroky čekají tisíce pacientů. Třeba u totálních endoprotéz kloubů klesl loni počet výkonů asi o čtvrtinu. Eviduje to Všeobecná zdravotní pojišťovna. A jen v posledních třech měsících loňského roku provedli lékaři podle Svazu zdravotních pojišťoven až o 40 procent méně výměn kloubů.
Pětasedmdesátiletý Milan trpí artrózou kloubů. Na totální endoprotézu kyčle čeká víc než rok. Původně měl jít loni na jaře, pak ale přišla první vlna epidemie. Nevyšel ani podzimní termín. V prosinci se jeho stav rychle zhoršil.
„Během měsíce jsem přestal chodit. Neoperovaná kyčel dost bolela, že jsem se na tu nohu nemohl postavit. A jakmile nemůžete, tak jedna varianta je skákat po jedné noze, nebo na vozík. Takže od toho prosince ležím v posteli a jsem imobilní,“ popisuje pacient.
Lidí, kteří stejně jako pan Milan čekají na nový kloub, jsou až tisíce. Zatímco konkrétně u kyčlí Všeobecné zdravotní pojišťovně nemocnice v listopadu 2019 vykázaly 1053 výkonů, loni to bylo 240. Ještě větší pokles zaznamenala pojišťovna u náhrad kolena.
„V listopadu 2019 to bylo 829 a v roce 2020 pouhých 74 výkonů. Tady je naprosto zřetelný pokles, a to o 91 procent,“ říká mluvčí VZP Vladimír Řepka.
Kromě ortopedických výkonů nemocnice odkládaly urologické, chirurgické nebo neurochirurgické. Lékaři teď začínají s lehčími operacemi, které nevyžadují následnou intenzivní péči. Lůžka v nemocnicích totiž stále patří převážně covidovým pacientům. Třeba v Uherském Hradišti začali operovat první kýly, žlučníky nebo křečové žíly.
„Za poslední kvartál, tedy první v letošním roce, máme skluz 300 operací proti roku 2019. Pokud je odkládána neakutní péče, je to nepříjemné, stane se z toho akutní, a potom i ta operace se provádí hůře a prognóza je horší,“ upozorňuje šéf nemocnice Petr Sládek.
To, že se dlouhé čekání se odrazilo na stavu některých pacientů, potvrzuje i ředitel nemocnice Příbram Stanislav Holobrada. Z odložitelných problémů se staly akutní.
„Máte žlučové kameny, s těmi se dá žít. Ale když začnou cestovat, je kolika, nebo se k tomu přidá zánět nebo se zablokují žlučové cesty, tak je to stav, co se musí řešit akutně a pacienta odoperovat,“ říká Holobrada.
Na zákrok v příbramské nemocnici čeká celkem až 1200 lidí. Ve Zlínské nemocnici jsou to víc než dva tisíce. Kvůli množství covidových pacientů tam ještě do minulého týdne prováděli jen akutní operace, od pondělí se začali vracet i k plánovaným. Pomalu se probouzí také neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, kde už operovali třeba pacienta s epilepsií.
„Odkládání této operativy by mohlo vést a u tohoto pacienta i vedlo k nárůstu počtu frekvence záchvatů, s čímž je spojené i riziko úrazu. Upřednostňujeme pacienty, u kterých další odkládání už vede nebo by vedlo k nevratným změnám nebo příliš velkému utrpení, jako třeba bolesti u pacientů, kteří mají problémy s páteří,“ popisuje přednosta neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.
Zatímco loňský jarní výpadek doháněly v letních měsících, letos se s takovým nasazením zdravotníků počítat nedá.
„Jsou vyhořelí, unavení, prakticky přes rok se jede v obrovském zatížení. Nebudeme moct jet o prázdninách na plný výkon, ale budeme muset ubrat,“ upozorňuje ředitel Holobrada z Příbrami.
Dohnat výpadek tak zabere podle odhadů nemocnic minimálně měsíce, spíš roky.
