Výročí vzniku Československa si připomněli na Vítkově. Nad Prahou přeletěly vrtulníky a stíhačky
Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé státu v pondělí u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 106. výročí vzniku Československa. Položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Tradičního pietního aktu se zúčastnili také zástupci armády, církve a hlavního města i váleční veteráni. Doprovodil ho přelet armádních letadel a vrtulníků.
Nezávislost a svoboda jsou křehké, je třeba o ně pečovat, řekl novinářům po ceremoniálu Fiala. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) poukázal na dění kolem, zdůraznil potřebu bránit demokracii a pomáhat.
Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově jako každoročně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu.
Po položení věnců zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva. Na závěr piety vojáci odkráčeli slavnostním pochodem a nad památníkem prolétly tři vrtulníky Viper a Venom, dva bitevníky Alca a dvě stíhačky Gripen.
U hrobu Neznámého vojína položili věnce Pavel, Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a arcibiskup Jan Graubner.
Pietního aktu se zúčastnili také zástupci opozice, například předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a stínový premiér ANO Karel Havlíček. Památku padlých vojáků přítomní uctili minutou ticha.
‚Pečovat o demokracii‘
„O svoji nezávislost, o svoji demokracii, o svoji svobodu se musíme starat,“ řekl Fiala s poukazem na křehkost těchto hodnot. Pondělní státní svátek připomíná podle něj také statečnost a odhodlání předků, kteří završili desetiletí trvající úsilí o vznik samostatného státu. Tyto hodnoty je nutné uhájit a předat dalším generacím, dodal.
Vystrčil parafrázoval známou větu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že demokracii už Československo má, teď ještě potřebuje demokraty. „Dneska vzhledem k tomu, co se děje kolem nás, bychom měli zejména pomáhat,“ dodal ve zjevné narážce na boj Ukrajiny proti ruské agresi.
Pekarová Adamová popřála státu a jeho občanům svobodnou a demokratickou budoucnost. Občané o tom mohou sami rozhodnout ve volbách nebo se i angažovat, řekla. Podle Řehky armáda navazuje na tradici legionářů. Schillerová uvedla, že vznik samostatného státu byl obrovský milník, který je třeba připomínat mladým lidem.
Pomník Masaryka
Akce k založení republiky se v pondělí konají i na dalších místech země. Prezident Pavel a další představitelé státu položil věnce také k pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na pražském Hradčanském náměstí.
Pietní akt byl bez projevu, prezident neposkytl vyjádření ani přítomným novinářům. Na náměstí dorazilo 200 až 300 lidí, většina hlavu státu ocenila potleskem. Jedna žena nazvala Pavla podporovatelem války v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě a českou podporou Izraele. Před samotným aktem též k Masarykově soše přišel muž s palestinskou vlajkou.
O několik minut později památku Masaryka uctili také senátoři v čele s Vystrčilem, aktu se dále zúčastnili například Miroslava Němcová (ODS), Jitka Seitlová (KDU-ČSL), Jiří Růžička, Pavel Fischer (oba za TOP 09) nebo Róbert Šlachta (Přísaha). Vystrčil po položení věnce pozdravil přihlížející lidi a pozval je do Senátu na den otevřených dveří
Oslavy výročí vzniku samostatného Československa znamenají pro Vystrčila zprávu i pro dnešní dobu, že je potřeba si vážit demokracie a svobody a bránit je. Byl by rád, kdyby si lidé uvědomovali, že v některých jiných zemích demokracie není, lidé jsou utlačováni a jejich území je okupováno agresorem. Po senátorech položili květiny u sochy TGM předsedkyně sociálních demokratů Jana Maláčová a první místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek.
V poledne Pavel jmenoval nové generály a večer na Pražském hradě předá státní vyznamenání pro 56 osobností.
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.