Výběrová řízení na ředitele škol jsou netransparentní. Zřizovatel by neměl mít hlavní slovo, míní Prokop
Komise vybrala nového ředitele školy, zřizovatel ho ale odmítl do funkce jmenovat. S takovou situací se potýkají hned čtyři školy v Karlovarském kraji. Podle sociologa Daniela Prokopa se to musí změnit. „My vytváříme systém, kde se nevybírají ti nejlepší kandidáti. Není to navíc transparentní, protože město si nakonec vybere, koho chce. Často podle známostí nebo stejné stranické příslušnosti,“ kritizoval v pořadu Život k nezaplacení.
V našich rozhovorech sledujeme i situaci a dění ve školství, jak v základním a středním, tak vysokém. V Karlových Varech vybírají ředitele základních škol zřizovaných městem. V některých školách si rodiče změnu v ředitelně nepřejí, píšou na město petice a také vadí, že konkurzní komise doporučila adepty, ale radní města ve čtyřech případech ze sedmi jejich doporučení neakceptovali. O čem tahle situace vypovídá?
To je jedna z ukázek toho, jak je české školství neřízené a jak klíčová je role ředitele, který vede celou školu. V Česku dělá ředitel spoustu administrativy, zhruba 70 procent času stráví správou školy, což je nejvíc v Evropě. My máme malé školy a úplně roztříštěné vzdělávání, takže jsou všichni spíš manažeři budovy. Druhý problém je výběr. Existuje komise, která je složená ze zástupců obce, rodičů, expertů a České školní inspekce.
Je složena na základě vyhlášky ministerstva školství a posuzuje vhodnost uchazeče pro výkon činnosti ředitele na základě mnoha různých kritérií. Vypadá to velmi komplexně, pokud je komise složená kompetentně. Předpokládá se, že její závěry nebo doporučení město nebo zřizovatel přijme.
V tom bylo zlepšení v posledních letech, že tam bylo zadání, podle čeho mají rozhodovat. Nerozhodují podle toho, jak zná nějakou vyhlášku o hasičích, ale podle pedagogiky, vzdělávání a věcí, které souvisí se vzděláváním dětí.
Ve čtyřech případech v Karlových Varech vybralo město někoho jiného, protože obec jako zřizovatel nemusí respektovat doporučení komise. Třeba paní ředitelka Vašíčková byla ze školy, kterou jsme měli v příkladech dobré praxe na webu Mapa vzdělávání. Má ve škole hodně cizinců a dělá v řadě věcí dobrou práci. Dostala sedm ze sedmi hlasů komise a stejně nevyhrála, protože město vybralo někoho jiného. Takže jí volali i rodiče, všichni experti a podobně.
Vytváříme systém, kde se nevybírají ti nejlepší kandidáti, protože komise evidentně nějaký smysl má. Není to navíc transparentní, protože město si nakonec vybere, koho chce, často podle známostí nebo stejné stranické příslušnosti. A kvůli tomu se nehlásí uchazeči. Asi v polovině konkurzů se hlásí jen jeden uchazeč.
Je to klíčové místo ve vzdělávání, které nejvíc ovlivňuje kvalitu, ale nemá dobrý výběr kandidátů. Tím pádem nemůžeme moc chtít, aby se školy zlepšovaly. Takže toto se musí změnit. Teď tam směřuje jedno opatření, že Česká školní inspekce bude moct vyvolat konkurz po šesti letech. Dnes ho ale ani po šesti letech obec nemusí udělat, ředitele tam může nechat klidně 24 let.
1:55
Až 40 procent času na administrativu. Přetíženým ředitelům škol má ulevit střední článek podpory
Číst článek
Když školní inspekce usoudí, že se škole nedaří dobře, tak bude moct vyvolat nové výběrové řízení. Navíc by tam měla být návaznost, že se zřizovatel musí řídit výběrem komise. Když je to mimořádné výběrové řízení a opravdu něco nefunguje, tak mají mít převahu experti a inspekce, protože to ukazuje, že zřizovatel asi dělá něco špatně.
Když tam děti nedokončují základní školu a mají vysoké absence, tak mu nelze dát plnou důvěru ve výběru ředitele. Tato opatření by to zlepšila a do konkurzů by se hlásilo víc lidí.
‚Český kompromis‘
Vyhláška, ze které jsem citoval, spatřila světlo světa kvůli tomu, aby se depolitizoval výběr ředitelů, respektive aby se snížil vliv politické reprezentace zřizovatele. A ono to stejně nefunguje?
V Česku se vždycky udělá nějaký kompromis. Udělá se komise, která je relativně dobře složená a má dobré zadání, podle čeho vybírat, ale vůbec se nemusí respektovat její rozhodnutí. To sleduji v řadě případů, že se udělá krok dopředu a zároveň dozadu, takže zůstaneme na místě. A jeden z dopadů je, že se do konkurzů lidé nehlásí.
My budeme ve čtvrtek publikovat výzkum s Učitelem naživo neboli s organizací, která vzdělává i ředitele a ptá se učitelů, proč se nehlásí do konkurzů. To, že nevěří výběrovému řízení, je jeden z hlavních důvodů.
Takže to není kvůli penězům?
Peníze jsou sekundární, jsou tam mnohem důležitější důvody. Například podoba práce ředitele a to, že je správce budovy, a ne pedagogický lídr. Potom také nedůvěra v transparentnost výběrového řízení, kterého se nechtějí účastnit. Protože když půjdu proti svému řediteli a nevyberou mě, tak si ještě zhorším svou pozici ve škol. Kvůli tomu má řada škol horší vedení, než by mohla mít. I když v řadě škol jsou ředitelé výborní a zaslouží si pochvalu, tak někde by mohl být výběr lepší.
Malé školy jsou velká výhoda pro obce, ale finanční zátěž pro stát. Vyřešit by to mohly sloučené ředitelny
Číst článek
Už jsem říkal, že v Karlových Varech se postup zřizovatele nelíbí mnoha učitelům ani rodičům. Někteří sepisují stížnosti a petice. Vsadil byste si na to, že zřizovatel tohle rozhodnutí v těch čtyřech případech změní a vrátí to na doporučení komise?
To nevím. Taky to může skončit tak, že vypíšou další konkurz, který dopadne třeba jinak. Bylo by dobré, aby se vrátili k doporučení komise.
Takto zvolený ředitel přece nebude mít potom na růžích ustláno na nové škole mezi kolegy, když přijde do sborovny?
Samozřejmě. Vytváří to i nějakou nestabilitu koncepce, když se tam daří něco dělat. Karlovy Vary se třeba zlepšují v ukazatelích, které sledujeme, jako je nedokončování deváté třídy základní školy nebo výsledky testování a podobně. To je jeden z regionů, který dělal solidní práci. Vynucené změny bych pochopil v regionech, kde se nedaří. Ale takovéto změny ve školách, které jsou příkladem dobré praxe, jsou škoda.
