Všeobecná lycea by mohla být zajímavou alternativou k akademicky pojatým gymnáziím, míní analytička
Vláda v úterý oznámila zavedení všeobecných lyceí, která mají doplnit již existující gymnázia a oborová lycea. S návrhem nesouhlasí například Asociace středních průmyslových škol, podle které neobsahuje program všeobecných lyceí nic nového. Jiný názor přináší analytička EDUinu Nikola Šrámková. „Oproti gymnáziu klade (všeobecné lyceum) větší důraz na praktické aspekty vzdělání,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
„Všeobecné lyceum je navrženo tak, aby využilo potenciál žáků, kteří mají dobré studijní předpoklady, ale třeba ještě nevědí, jakým směrem se chtějí v životě a v kariéře vydat. Nový typ střední školy bude studenty motivovat a připravovat na studium na vyšších odborných nebo vysokých školách a pomůže jim maximálně využít jejich talent a dovednosti,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS) na sociální síti X.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) spouští pokusné ověřování. Už během tohoto školního roku vzniknou v zapojených školách programy, podle kterých se bude od začátku příštího školního roku vyučovat.
Nicméně například Asociace středních průmyslových škol považuje zavedení nového programu za nadbytečné, protože není dostatečně rozdílný od klasických gymnázií.
„Obojí je všeobecné vzdělávání. Gymnázium má tradičně silný akademický charakter, nabízí všeobecné vzdělání a přípravu na následné vysokoškolské studium. Všeobecné lyceum je kombinací všeobecného a odborného vzdělání,“ vysvětluje analytička Nikola Šrámková pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
„Stejně jako gymnázia je zaměřeno na přípravu studentů na vysokoškolské studium, ale oproti gymnáziu klade větší důraz na praktické aspekty vzdělání,“ doplňuje.
‚Krok správným směrem‘
Češi podle průzkumu souhlasí se zákazem mobilů na základních školách. Myslí si, že jsou pro děti škodlivé
Číst článek
Všeobecné lyceum je podle ní krok správným směrem, protože všeobecné vzdělávání je v Česku „nedostatkovým zbožím“.
„U nás je všeobecné vzdělávání (gymnázia a lycea) dostupné pouze pro zhruba 30 procent žáků středních škol. Zájem o všeobecné středoškolské studium přitom roste, stejně jako podíl maturantů pokračujících ve studiu na vysoké škole. Pokud se rozšíří oborová soustava o další všeobecné možnosti, a tím se navýší i kapacity všeobecněji pojatého studia, tím lépe,“ chválí rozhodnutí vlády Šrámková.
Z dat za rok 2020 od Eurostatu přitom vyplývá, že v členských státech Evropské unie je ke všeobecnému studiu přijímáno 51,3 procenta středoškoláků, tedy o asi 20 procentních bodů víc než v České republice. Malá kapacita všeobecného studia pak vede k tomu, že se studenti musí dříve profilovat.
„Všeobecná lycea by mohla být zajímavou alternativou k akademicky pojatým gymnáziím, neboť by vedle velkého podílu všeobecné složky umožňovala zvolit si ve vyšším ročníku oborové zaměření. Což je zajímavá volba pro ty, kteří ještě v patnácti letech nemají jasno, ale postupně se vyprofilují. MŠMT také slibuje, že tento typ studia chce pojmout jako všeobecný rozvoj. Navíc studenti budou více odpovědní za své studium,“ popisuje Šrámková.
‚Likvidace odborného školství‘
Někteří členové opozice jsou naopak k zavedení všeobecných lyceí kritičtí. „Zřízení oboru všeobecného lycea rozhodně není nezbytný krok, jeho smysl a užitečnost odborníci z praxe postrádají. Snaha za každou cenu posilovat všeobecnou větev středního školství jde proti zájmům a potřebám zaměstnavatelů a likviduje naše odborné školství,“ napsala například na sociální síti X Jana Berkovcová (ANO).
Jednou nevýhodou všeobecného lycea pro studenty je podle Šrámkové nutnost pokračovat v dalším studiu. „Nevýhodou oproti odborným středoškolským programům je to, že všeobecné lyceum nenabízí profesní kvalifikaci a absolventi budou muset pokračovat v navazujícím studiu,“ říká Šrámková.
Zároveň dodává, že bude ale důležité také vypracovat kvalitní rámcové vzdělávací programy. „Klíčové také bude, aby tuto možnost otevřeli zřizovatelé ve svých krajích a nezůstala jen na papíře,“ uzavírá analytička.
