Tresty pro arménskou mafii platí. Ústavní soud odmítl stížnost bosse Soghojana

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost údajného mafiánského bosse arménského původu Andranika Soghojana a dvou jeho kompliců. Dostali nepodmíněné tresty za přípravu úkladné vraždy a vydírání. Soghojan, jenž si měl odpykat 22 let ve vězení, ovšem už dříve unikl z Česka do Arménie, která jej zpět nevydala. Ústavní soudci se případem zabývali od roku 2015, nakonec tři stížnosti spojili do jednoho řízení a odmítli.

Brno (Aktualizováno: 10:39 28. 11. 2017) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soghojan byl podle vyšetřovatelů „vorem v zakoně“, tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu (archivní foto)

Soghojan byl podle vyšetřovatelů „vorem v zakoně“, tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu (archivní foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Kromě Soghojana se na ÚS obrátili také Magomed Alijev a Arsen Arakeljan. První si má odpykat 13,5 roku, druhý 12 let ve vězení. Všichni tři zpochybňovali výpověď korunního svědka obžaloby, který taktéž působil v kriminálním prostředí, ovšem zároveň byl informátorem Bezpečnostní informační služby.

Podle ústavních soudců šlo skutečně o důležitou výpověď, která vyžadovala pečlivé hodnocení. „To se nicméně také stalo, kdy soudy, obzvláště soud prvého stupně, se jí věnovaly velmi podrobně,“ konstatoval v usnesení senát se zpravodajem Radovanem Suchánkem.

'Vor v zakoně' Andranik Soghojan je v Arménii znovu na svobodě

Číst článek

Soghojan také označil uložený výjimečný trest za nepřiměřeně přísný. ÚS reagoval poukazem na společenskou nebezpečnost činu a na to, že Soghojan stál na vrcholu pyramidy.

„Motivem, který společenskou nebezpečnost dále zvyšuje, byla stěžovatelova snaha upevnit svoji autoritu, tedy jen pro posílení svého postavení a na ochranu svých pozic a i majetkových zájmů se obžalovaný nerozpakoval rozhodnout o smrti jiného, což svědčí o naprosté bezcitnosti a absenci úcty k životu,“ stojí v usnesení.

Soghojan byl podle vyšetřovatelů „vorem v zakoně“, tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Na likvidaci jiného arménského podnikatele se prý dohodl Soghojan s dalším bossem Gilanim Alijevem.

Dva omyly ukrajinského vraha

Ten pak pověřil zajištěním vraždy Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov omylem napadl nožem jiného Arména, kterému zachránil život rychlý lékařský zákrok.

O 14 dní později se Treťjakov pokusil o vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva údajně dostal střelnou zbraň a od Arsena Arakeljana a Arsena Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley.

Treťjakov se ale i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova soudy potrestaly 22 lety vězení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme