Babiš názorový obrat zdůvodnil špatnou komunikací mezi ministerstvem zdravotnictví a kraji. Předseda vlády do té doby obnovení krizového štábu odmítal s odkazem na to, že ministři o epidemii jednají ve vládní radě pro zdravotní rizika.

Podle dřívějšího Babišova vyjádření měl doznat změn statut krizového štábu. Na jaře se podle něj ukázalo, že některé komise nebyly potřebné, navíc role štábu bude jiná než při první vlně covidu-19.

„Štáb má především znamenat jakousi základní spojnici mezi vládou a jednotlivými hejtmany. Má se věnovat především koordinaci krajů a vůbec těchto otázek souvisejících s vývojem pandemie. Nicméně témata, která souvisí s pandemií a ekonomickými otázkami, zůstávají výslovně v gesci jednotlivých resortů a příslušných orgánů státní správy, kterým náleží,“ řekla po jednání vlády vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO).

Ke změně statutu podle ní došlo. „Statut doznal změn. Parametry rozsahu kompetencí Ústředního krizového štábu jsou oproti jaru podstatně zúženy, soustředí se především na koordinaci krajů. Jsou tam pracovní skupiny pro koordinaci krajů, pro zabezpečení věcnými zdroji, pro distribuci,“ dodala.

Ústřední krizový štáb byl v souvislosti s epidemií nového typu koronaviru ustanoven v polovině března přes původní Babišův nesouhlas. Nouzový stav vláda kvůli epidemii vyhlásila 12. března, krizový štáb byl zřízen o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu.

Původně kabinet změnil statut, aby štáb mohl místo Hamáčka vést tehdejší náměstek ministra zdravotnictví a nynější nový ministr zdravotnictví Roman Prymula. Po dvou týdnech se vedení ujal Hamáček.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít