OBRAZEM: Putování vánočního stromu. Cesta smrku ztepilého z Českolipska na Staroměstské náměstí
Na Staroměstském náměstí v sobotu začaly každoroční vánoční trhy. Letošní chloubou je ale 22metrový smrk, který tentokrát pochází z Pertoltic pod Ralskem na Českolipsku. Jaká byla ale jeho cesta pod věže Týnského chrámu? Server iROZHLAS.cz sledoval přípravy od pokácení, přes zdobení až po zahájení trhů.
Letošní první podzimní sníh sice svatý Martin nedonesl, poslední listopadovou sobotu už ale v okolí Mimoně poletují vločky. Sněhová vrstva pokrývá špičky kopců, které zdobí výhledy u odbočky do Pertoltic pod Ralskem.
Do malé obce na Českolipsku se pomalu sjíždí zvědavci a novináři z regionu i z Prahy, aby přihlíželi kácení letošního vánočního stromu pro Staroměstské náměstí. Nachází se na pozemku Radka Lupoměského. Ten se rozhodl smrk ztepilý nechat pokácet i kvůli bezpečnosti zvlášť při nepříznivých povětrnostních podmínkách. „Dokonce to tak foukalo, že jsme i přemýšleli o tom, že půjdeme spát k mým rodičům,“ vysvětluje pro Český rozhlas Liberec.
Ještě než začne kácení, podepisuje s Prahou smlouvu o odprodeji stromu. Dostane za něj 10 tisíc korun, které věnuje domovu pro seniory v Mimoni. „Jsem rád, že bude stát na Staroměstském náměstí,” těší se teď už bývalý majitel smrku.
Mistr České republiky v kácení stromů Jiří Vorlíček startuje motorovou pilu a nařezává kmen stromu. Všemu bedlivě přihlížejí novináři, po chvíli je ale odhání. Do nářezu zatlouká klín, mezitím hydraulické rameno strom zvedá do výšky. Vše trvalo asi minutu a už ho rameno drží vedle pařezu. Dřevorubec odhaduje výšku smrku po pokácení na 20 m, váha před opracováním je 4,7 tuny.
Vorlíček začíná upravovat kmen, než smrk následně rameno položí na vedle připravený návěs. Ještě předtím počítá stáří stromu. Na pařezu společně s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy (THMP) Tomášem Jílkem napočítal 50 let. Nezapomene následně zvýraznit revoluční rok 1989.
Začíná další fáze opracování. Pak už se jenom majitel Lupoměský podepisuje na kmen stromu, kam píše rok a název obce, odkud smrk pochází. Nechybí fotka s dřevorubci.
Jeřáb opatrně pokládá vánoční strom na návěs a začíná několikahodinové upevňování. Je třeba pomocí lan přivázat jednotlivé větvě k sobě, aby se vešel na návěs a zvládl bez větších škod cestu. Ptám se, zda se někdy stane, že pod náporem síly větve prasknou. Nestává se to, odpovídají přítomní pracovníci.
Najednou se ale dvorem rozlehne zvuk praskání. Jedna z větví stahování neunesla. Dívám se po zaměstnancích na místě, obratem mě ubezpečují, že to není nic, co by se nedalo spravit.
Po více než čtyřech hodinách je hotovo a tahač vyjíždí ze zahrady v Pertolticích pod Ralskem. U příjezdové cesty stojí rodina a kamarádi s telefon v ruce a se smutkem v očích smrk vyprovází. Souprava se vydává se na několika hodinovou cestu do pražských Kbel, kde bude strom čekat, než nastane čas jeho převozu na Staroměstské náměstí.
Konečně v cíli
Ten přichází o dva dny později v noci z pondělí na úterý. Za volantem tahače v Kbelích už sedí řidič Radim Kolář, který čeká na pokyn, až bude pár minut před půlnocí moct vyjet spolu s doprovodem na poslední cestu smrku.
Jeho příjezd už v Pařížské ulici netrpělivě očekávají pracovníci společnosti Technologie hlavního města Prahy, kteří připravují vánoční výzdobu. Práce budou muset každým okamžikem přerušit, aby udělali místo pro celkem 29 metrů dlouhou soupravu.
Stejní pracovníci jako byli u kácení vylézají na strom a začínají přestřihovat lana, kterými jenom před pár dny přivazovali větvě k sobě.
Pak už zbývá za pomocí klínů a štěrku smrk upevnit a zajistit pomocí třech připravených betonových kruhů. Práce ale nekončí. Až do ranních hodin dolaďují poslední detaily a zajištují bezpečnost stromu.
Kilometry světelných řetězů
Po upevnění je v úterý ráno čas na zdobení. Jako první přichází na řadu dvoumetrová špice, následují světelné řetězy, kterých by mělo být přes osm kilometrů.
Když ve čtvrtek přicházím ke stromu, už je z půlky obalený řetězy a začínají se připravovat vánoční koule, které zatím leží vedle v plastových pytlích nebo v „bazénku“. Kolem stromu se pracovníci pohybují pomocí třech plošin, na jedné z nich vyjíždíme spolu s kolegy také my.
Z výšky asi 25 metrů přihlížíme, jak upevňují řetězy, a jak se další zaměstnanci domlouvají o dalším postupu. Ve večerních hodinách mají téměř hotovo. V pátek už je čeká jenom generální zkouška a v sobotu rozsvícení.
Žádné oficiální zahájení.
Vánoce začínají
Na Staroměstské náměstí v sobotu po před 16. hodinou proudí davy lidí. Stěží se dá projít a na náměstí se čekají skoro fronty. To samé platí i v menších uličkách. Nepomáhá ani náledí, po kterém lidé pomalu kloužou až k prvním stánkům.
Stromeček po mém příchodu už svítí. Před 16.30 ale najednou zhasne, aby za doprovodu hudby z pohádky Tři oříšky pro popelku opět přesně o půl ožil. Lidé si vše natáčí a točí. Světelná animace se bude opakovat každou půl hodinu.
Kdo už stromeček viděl se pak pomalu přesouvá do jednoho z desítek stánků. Lidé si kupují svařené víno, „tradiční“ trdelníky nebo brambůrky. Plné jsou i okolní bary a restaurace. A kdo odejde bez selfie ze Staroměstského náměstí, skoro jako by tam ani nebyl. To obzvlášť platí přímo u stromečku, kde si ale musí každý dát pozor – ani tady se nedá uniknout ledové klouzačce.
Nezbývá už nic jiného než uzavřít letošní cestu smrku z Pertoltic pod Ralskem na Staroměstské náměstí, kde bude až do 6. ledna příštího roku po dobu trvání trhů. Spolu s davem se přesouvám směrem k metru, proti nám ale proudí další, kteří také chtějí zažít advent s novým dočasným sousedem mistra Jana Husa.
