‚Dobrý den, můžu vám nějak pomoct?‘ Do povodní zasažených měst dorazili dobrovolníci
Mapa, poznávací zelená vesta a nezbytné holínky. Dobrovolníci z neziskové sociální organizace Adra vyrazili do povodní zasažených oblastí, aby zmonitorovali, co tam lidé aktuálně nejvíce potřebují. Konečně opadla voda také ve Starém Bohumíně. A tak už i tam mohou lidé přes dobrovolníky požádat o pomoc při úklidu nebo se přihlásit o podporu z veřejné sbírky.
Ve Starém Bohumíně teprve ve čtvrtek klesla hladina vody natolik, že se do něj dalo už bez větších komplikací dostat. Jedinou překážku tvoří laguna na jedné z příjezdových cest, kterou od rána odčerpávají hasiči. Dá se ale objet okolními ulicemi.
Na tuto informaci čekali od začátku týdne dobrovolníci neziskové sociální organizace Adra, kteří už mezitím pomáhali v jiných, vodou méně zasažených oblastech. Do Starého Bohumína vyrazili od jeho zatopení prakticky poprvé, aby zmonitorovali, co všechno lidé v této silně poškozené části města potřebují.
„My jsme tady,“ ukazuje Pavel Šimek, oblečený v zelené vestě s nápisem Adra bod v mapě, odkud dobrovolníci vycházejí. Chce to systém, aby byly osloveny všechny domácnosti. Aby se na nikoho nezapomnělo. „Takže to vezme z kraje. Támhle začíná ulice U Valu, těžko říct, kolik domů tam je. Na druhé straně také... Takže se budeme střídat, jedna skupina půjde po této straně ulice a druhá naproti,“ zní dohoda. Pak už jen nazout holínky a vyráží se.
Jako první tedy dobrovolníci prochází ulicí hned u hraničního mostu s Polskem podél řeky. „Dobrý den, Adra Česká republika. Děláme tady monitoring všech vodou poškozených domácností,“ zní úvodní věta, kterou dobrovolníci opakují dům od domu.
Někteří lidé nabídku pomoci s radostí přijímají, jiní zase s díky odmítají. „Nabízíte pomoc a peníze ze sbírky? Nás to zase tak moc nezasáhlo, pomůžeme si sami. Jsou tady lidé, kteří jsou na tom hůř,“ zaznívá odpověď pravidelně i v místech, kde lidé vystěhovávají z domů veškerý zničený nábytek a vymetají ze dveří vodou nanesené bahno.
Dobrovolníci pak musí vysvětlovat, že za zapsání do formuláře lidé nic nedají. Jestli někdo bude peníze potřebovat více, rozhodnou na základě získaných informací hodnotitelé. „V té databázi opravdu uvidí, jak byl kdo tou vodou zasažený. Budou mít k dispozici fotografie, informace... Každému říkám, ať se raději zapíše. Je to lepší, než se takto připravit o možnost pomoci,“ podotýká Šimek.
‚Ať to schne‘
Hned u řeky stojí i přízemní dům, ve kterém bydlí paní Eva s manželem. Voda sice nepřetekla protipovodňový val, který dělí jejich zahradu od řeky Odry, ale tlačila se do zahrady z dalších směrů.
„Vytékala z kanalizace a valila se ulicí dál. Všechno bylo pod vodou ve výšce asi půl metru,“ popisuje Eva a ukazuje na malý smrček před plotem, který je z poloviny zanesený šedým bahnem. Nebyl čas na hrdinství, oba s manželem se při sledování rostoucí hladiny evakuovali. Teď obhlížejí napáchanou škodu.
„Všechno máme uvnitř zničeno, včetně elektrospotřebičů, klavíru, sedačky, všechen nábytek je nacucaný vodou. Nic nám uvnitř nezbylo,“ říká s odkazem na hromadu věcí, kterou se jim už podařilo od rána na zahradu svého domu vyklidit.
Oba manželé jsou pojištění, jejich dům už neleží v záplavové oblasti. Otázkou ale je, kolik škod pojistka skutečně pokryje a jak rychle se peníze do domácností dostanou. I proto nakonec souhlasí s pomocí, kterou dobrovolníci nabízejí.
„Můžete se dívat, jak to spolu budeme vyplňovat,“ naklání dobrovolník Pavel Šimek k paní Evě telefon, aby dobře viděla na obrazovku. K záznamu se používá speciální aplikace, kterou mají k dispozici všichni dobrovolníci. Vidí tak, koho už oslovili a kde pomoc potřebují.
Společně tak postupně vyplňují kontaktní informace na paní Evu, rozsah škod, které manželům voda v domě napáchala a aktuální potřeby domácnosti. Dobrovolníky taky zajímá, zda mají lidé kde bydlet a zda se mohou opřít o svou rodinu. Hotovo je za pět minut. „Chcete, aby vám tady přišel někdo pomoct s vyklízením?“ ptá se ještě Šimek paní Evy, která rychle přitakává.
„Za jakoukoliv pomoc jsme rádi, protože každá ruka je teď určitě dobrá. Zatím tady moc pracovat nešlo. Ve středu jsme se tady ještě brodili vodou po kolena. Ale teď už je s tím třeba pohnout, ať nějak můžeme začít fungovat. Začít vysoušet. Nějak se to všechno musí opravit,“ říká s povzdechem.
Po fotodokumentaci škod se Pavel Šimek loučí. „Ať to schne,“ mává a vyráží nabízet pomoc k sousednímu domu.
Dobrovolníci postupně plánují obejít všechny zasažené městské části. V celém městě jich aktuálně působí zhruba čtyřicet. Zájemců o pomoc ale Adra eviduje stovky, postupně je plánuje obvolávat, zaškolit a nasadit v nejvíce zasažených oblastech. Informace, kde jsou dobrovolníci potřeba, získávají od hasičů a také právě z prováděného zmíněného monitoringu.
„Máme dobrovolníky, kteří se hlásí vyloženě na tu fyzickou práci. Mají připravené holínky, my máme lopaty, smetáky. Takže už na některých místech pomáháme,“ říká oblastní koordinátorka organizace Adra Gabriela Zmudová. Jak dodává, dobrovolníků není nikdy dost. Kdo chce pomáhat, může se přihlásit koordinátorům ve městech, která jsou mu nejblíže. Nebo přímo na stránkách organizace Adra. A jak dlouho budou dobrovolníci v zasažených oblastech působit? „Dokud to bude potřeba,“ uzavírá Zmudová.
