Válka na Ukrajině, české předsednictví i energetická krize. Připomeňte si první rok vlády Petra Fialy
V Česku už asi rok vládne kabinet premiéra Petra Fialy (ODS). V lednu získala vláda po téměř 23 hodinách jednání důvěru Sněmovny. Už v loňském novoročním projevu Fiala řekl, že Česko čeká nejsložitější rok od vzniku samostatné republiky. Varoval před inflací, růstem cen energií a pandemií koronaviru - a předpovídal, že vyřešit tyto problémy potrvá dlouho. K pandemii covidu se ale přidal problém zcela nový - ruský vpád na Ukrajinu a válka.
Ruský útok na Ukrajinu začal 24. února 2022. Krátce po něm odjel premiér Petr Fiala společně s premiéry Polska a Slovinska do Kyjeva s tím, že Ukrajinu je třeba podpořit a pomoct jí. O své cestě informoval jen několik hodin předem zpravodajské služby a ministry vnitra, zahraničí a obrany.
Poslechněte si reportáž Jany Čermáková, v níž shrnuje první rok vlády premiéra Petra Fialy z ODS.
Potvrdila to tehdy ministryně obrany Jana Černochová z ODS. „Oceňuji odvahu pana premiéra v tom, že se na tuto cestu vydal. A je to strašně silné gesto právě ukrajinské straně.“
Fialova vláda ruskou agresi odsoudila. A Česko, podobně jako další země, začalo Ukrajině pomáhat. Přijímalo migranty a chystalo pro ně zázemí, aby se mohli zapojit do vzdělávání a pracovat tu. Podle premiéra bude nejen Česko Ukrajině pomáhat i v roce 2023.
„Myslím, že jeden z velmi viditelných a silných výsledků a důležitých pro bezpečnost Evropy, pro přežití Ukrajiny ale i jako prevence proti další migrační vlně, bylo schválení 18 miliard euro, které půjdou z Evropské unie na Ukrajinu,“ řekl Fiala.
Právě kvůli dopadům války na Ukrajině musela Fialova vláda téměř celý rok řešit rostoucí ceny všech energií. Opozice byla k většině opatření kritická a vládě vyčítala pomalou a slabou pomoc lidem i firmám. Kabinet kritiku odmítal.
V čele Evropy
Ve druhé polovině roku 2022 Česko pod vedením premiéra Fialy předsedalo Radě Evropské unie.
Premiér Fiala jede vlakem do Kyjeva. S Morawieckým, Kaczyńským a Janšou chtějí jednat se Zelenským
Číst článek
„Několik měsíců budeme více slyšet, více vidět a náš názor bude mít větší váhu. Vláda dává dohromady zdroje, experty i program a to proto, abychom předsednictví zvládli se ctí a abychom byli schopni prosadit v Evropě to, co naše republika v blízké budoucnosti životně potřebuje,“ prohlásil tehdy český premiér.
Na konci léta vláda ustála hlasování o nedůvěře, které ve Sněmovně vyvolala opozice. Ta podle Fialy svými argumenty jen dokázala, že se nesmířila s výsledkem voleb: „Opozice nemá žádná opravdová řešení pro složitou situaci, které dnes čelíme. Má pouze líbivé věty a pseudonávrhy, které opravdu nejdou realizovat.“
Petr Fiala jako předseda vlády musel řešit i výměny ministrů. Šéfa resortu školství Petra Gazdíka z hnutí STAN vystřídal ústavní právník Vladimír Balaš ze STAN. V listopadu rezignovala ze zdravotních důvodů ministryně životního prostředí za KDU-ČSL Anna Hubáčková. Vedení resortu se dočasně ujal vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.
