Do Blanky stále prosakuje voda. ‚Neteče jen tunel, který není pod hladinou podzemní vody,‘ říká expert
Do tunelového komplexu Blanka stále prosakuje voda. Řidiče tak i desítky hodin po velkém dešti může hluboko v tunelu překvapit mokrá vozovka. Jak serveru iROZHLAS.cz řekl expert z ČVUT Alexandr Butovič, problém je v poškozeném izolačním systému. Podle mluvčí Technické správy komunikací Barbory Liškové pražský magistrát problém reklamoval u zhotovitele.
Varovná upozornění „Voda na vozovce“, blikající světla a snížení rychlosti na 50 kilometrů v hodině. Tak vypadala na konci minulého týdne část hluboko uvnitř Bubenečského tunelu, který je součástí pražského komplexu Blanka. Venku přitom svítilo slunce a od vjezdu až k tomuto místu nebyla ani kapka vody.
2:35
Ztráta GPS signálu v pražských tunelech by mohla být do roku minulostí. Magistrát testuje nový systém
Číst článek
„Bohužel se jednalo stále o stejný přetrvávající problém průsaků stropní konstrukcí,“ popsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí pražské Technické správy komunikací Barbora Lišková.
Závada už podle mluvčí byla odstraněna. Magistrát hlavního města Prahy jako vlastník tunelového komplexu ji řešil u zhotovitele jako reklamaci v záručním období.
Důvodem, proč prosákla voda do tunelu i ve slunný den, tkví podle mluvčí ve velkém nadloží nad tunelem. Při intenzivních deštích, které několik dní předtím sužovaly větší část republiky, půda nasákne velké množství vody a tlačí na tunel.
„Proto ačkoliv vně tunelu srážky objektivně nejsou žádné, voda z těchto srážek se může objevit uvnitř v tunelu se zpožděním i několika dní,“ vysvětluje Lišková. V takových případech pak může dojít k zahlcení odtokových kanálků a voda se pak kumuluje na vozovce.
Poškozená izolace
Nešlo ale o ojedinělý problém. Voda do tunelu prosakuje podle Liškové hlavně v době, kdy bývají srážky silnější, tedy březnu, dubnu, červenci a srpnu.
Pražský tunel Blanka byl po čtyřech letech provozu zkolaudován. Denně jím projede 80 000 aut
Číst článek
„Dochází k tomu po větších deštích, které způsobují krátkodobé zvýšení hladiny podzemní vody. To vytváří vyšší hydrostatický tlak a ten objeví místo nějaké slabiny provedení izolačního systému,“ potvrzuje její slova Alexandr Butovič, expert na tunely z katedry geotechniky stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze.
Právě v izolaci, která je jednou ze tří stěžejních částí tunelu, je podle něj problém. Nejde ale o nic neobvyklého. „Neteče jen tunel, který není pod hladinou podzemní vody,“ říká Butovič s tím, že se běžně stává, že při stavbě tunelu se izolace poškodí a přijde se na to až později.
Přál bych si, aby Pražané začali Blanku milovat. Miliardové projekty nelze uhlídat, říká Pavel Bém
Číst článek
Pro tyto případy je izolační systém tunelu rozdělen na úseky, aby bylo jasné, kde k průsaku a poškození izolace došlo. V případě tunelu Blanka jsou 12 metrů dlouhé.
Zhotovitel pak může ten problém vyřešit. „Aby to mohl udělat, tak už při realizaci stavby se v rámci izolace vytváří takzvaný pojistný systém – systém takových hadiček, který vede do místa izolací. Pomocí těch hadiček máte možnost dotěsnit danou sekci, ve které dochází k průniku vody. Jde o takzvanou injektáž,“ vysvětluje Butovič.
Tunel Blanka podle experta nemá podobných problémů příliš. „Je to v podstatě jedno místo okolo propojky B13, které se dlouhodobě řeší,“ vysvětluje s tím, že největší překážkou při opravě je čas. Není možné tunel na několik dní zavřít a udělat důkladnou opravu. Tu musí stihnout zhotovitel při několika málo nočních uzávěrách tunelu.
