Návrh zákona, který vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, počítá s tím, že jakýkoliv uchazeč o podporu v nezaměstnanosti musí mít v posledních třech letech odpracováno 12 měsíců. Zvýhodněni dosud byli absolventi škol a tuto podmínku nemuseli splňovat.

Systém má donutit mladé lidi, aby po škole nezůstávali na podpoře, ale zapojili se do programu k získání praxe. Ten by jim měl nabídnout úřad práce. "Jsme poslední z evropských zemí, kde ještě automatické vyplácení podpory pro absolventy existuje, protože všude je tento prvek považován za jeden z klíčových k tomu, aby na straně absolventů byla větší aktivita při získávání praxe a hledání zaměstnání," popsal zkušenosti s tímto systémem v zahraničí ministr práce Zdeněk Škromach.

S tím ale nesouhlasí odbory a přišly proto s alternativním řešením. "Navrhli jsme, aby absoloventi škol měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud pro ně práce nebude, ale v případě, že bude práce, která sice nebude odpovídat jejich kvalifikaci, a oni takovou práci odmítnou přijmout, tak aby byli z evidence vyřazeni a nárok na podporu neměli," vysvětlil odborový předák Milan Štěch.

Odbory by také chtěly posílit kontrolní pravomoci úřadů práce. Podle nich totiž dosavadní návrh zákona o zaměstnanosti nevěnuje dostatečnou pozornost sankcím, které by v případě porušování pracovněprávních předpisů či zaměstnávání lidí takzvaně "načerno" mohly úřady práce uplatnit, říká Milan Štěch. "Úřady práce musí být vybaveny dostatečnou možností potrestat toho, kdo takové nešvary používá a tím způsobuje i velké škody a zavádí určité asymetrie na trhu práce."

Podle Štěcha bude návrh ještě předmětem dalších jednání sociálních partnerů. V řešení těchto problémů budou pokračovat 17. července na výjezdním zasedání Rady hospodářské a sociální dohody v Ostravě.

Pavla Dluhoschová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít