Transparency International v jednom konkrétním řízení poplatek nezaplatila, úřad se jejím podnětem nezabýval a organizace podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Soud ji zamítl s vysvětlením, že úřad jednal podle zákona a že poplatek spojený s podáním podnětu nemá protiústavní charakter. Stejný názor zaujal také Nejvyšší správní soud.

„V projednávaném případě nebylo vůbec sporné, že úřad postupoval v souladu se zákonem, aktivisté jen namítali, že ustanovení, podle něhož úřad postupoval, je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, a chtěli, abychom věc předložili Ústavnímu soudu s návrhem na jeho zrušení,“ uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Transparency International nyní sama může podat ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení sporného ustanovení. Na ústavní soudce se už v minulosti obrátilo také občanské sdružení Oživení. Soud návrh odmítl, důvody odmítnutí byly procesní, spolek nezvolil správný typ žaloby. Ústavností poplatku se tak soud zatím blíže nezabýval.

Poplatek má zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení. V zákoně se objevil z iniciativy poslanců. Norma konkrétně říká, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vybere poplatek 10 000 korun za každou veřejnou zakázku, u které pisatel podnětu spatřuje pochybení. Jestliže poplatek nezaplatí současně s podáním podnětu, úřad jej nemusí vyřizovat.

Ke kritikům poplatku patří také ombudsmanka Anna Šabatová. Zatímco v roce 2016, ještě před zavedením poplatku, antimonopolní úřad obdržel 1305 podnětů k veřejným zakázkám, v roce 2017 to bylo pouze 93 zaplacených podnětů, tedy 6,34 procenta předchozího roku, uvedla loni v létě Šabatová. Dodala, že tak dochází k faktickému snížení kontroly veřejných zakázek.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít