Syn Reinharda Heydricha chce opravit zámek v Panenských Břežanech
Chátrající zámek ve středočeských Panenských Břežanech, bývalé sídlo zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se může dočkat opravy.
Jak už jsme vás jako první informovali, peníze na rekonstrukci dnes soukromého objektu, chce sehnat Heydrichův syn Heider.
Bydlel tady s matkou a sourozenci až do konce druhé světové války. Na pobyt jeho rodiny za protektorátu se ještě velmi dobře pamatuje obyvatelka Panenských Břežan Helena Vovsová.
„Já jsem pracovala na zámku od března roku 1941, v parku. Mně bylo 14, když válka začala, a skončila, když mi bylo 19. Zažila jsem tam, když byl komplet zařízený zámek původního majitele,“ vzpomíná Helena Vovsová, které je dnes 85 let.
Velmi vitální žena si ještě dobře pamatuje na to, jak na zámek v Panenských Břežanech přijela Heydrichova rodina. „Heydrichovi sem přijeli v roce 1942,“ dodává.
Pracovala v Panenských Břežanech jako zahradnice a členy rodiny nechvalně proslulého protektora vídala běžně na zámecké zahradě.
Vzpomínky pamětnice na Heydrichovu rodinu v Paneských Břežanech v reportáži Petry Benešové
„Heydrich, ten tady byl celkově tak šest týdnů, protože atentát na něj byl spáchaný 27. května. Měli tři děti, Klause, tohohle Heidera, pak Silke. Po smrti Heydricha se narodila ještě Marta.“
Paní Vovsová viděla Reinharda Heydricha shodou okolností i v den, kdy na něj byl spáchán atentát, 27. května 1942.
„Vzadu za zámkem jsem sekala trávu. Najednou vidím jak Heydrich se ženou a Silke sestupují ze schůdků dolů a on si ji vzal do náruče. On prý měl Silke velmi rád.“
Klausova smrt
Po atentátu zařídil šéf SS Heinrich Himmler pro Linu Heydrichovou a její děti doživotní bydlení na zámku. V roce 1943 zemřel nejstarší syn Klaus, když ho srazilo nákladní auto. Na ten den si Helena Vovsová také dobře pamatuje. Bratři Klaus a dodnes žijící Heider se projížděli po Břežanech na kole.
„A najednou někdo říká, zajeli jsme Heydrichovic kluka. Někteří lidé z toho náklaďáku seskákali. Stala se ta věc – prý - , že kluci jeli od zámku, voják dělal stop a Klaus že neposlechl,“ vzpomíná Vovsová.
„První doktor, který se ke klukovi dostal byl židovského původu, kterého tady měli. Ošetřil ho. Lina křičela, že nechá zastřelit vojáka i toho řidiče,“ vybavuje si bývalá zahradnice.
V roce 1945 se pak Lina s dětmi vrátila do Německa. Během pobytu Heydrichovy rodiny na zámku pracovali Židé s terezínského ghetta.
Od počátku jim paní Vovsová pomáhala. Zprostředkovávala jim kontakt se členy jejich rodin, předávala a vynášela dopisy z přísně střeženého zámku. Pronášela vězňům vitamíny, léky, jídlo. Za to tehdy hrozil trest smrti.
