Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond životního prostředí, Grantová agentura. Řada českých úřadů rozděluje miliardové dotace z veřejných peněz, přesto se jich netýká zákon o střetu zájmů. Vyřešit to měla změna legislativy. Jenže se to nestalo. Poslanci sice ve středu novelu zákona schválili, šlo ale o minimalistický návrh, který „pouze“ otevřel majetková přiznání veřejnosti. „Změnu chceme dál prosadit,“ tvrdí poslanci vládnoucí koalice.

Praha 5:00 3. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Jde jen o majetková přiznání,“ uvedl pro iROZHLAS.cz předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Ten ve sněmovně prosazoval přísnější verzi novely zákona o střetu zájmů. Kromě rozšíření povinnosti kontrolovat střet zájmů i na ostatní úřady, požadoval také zpřísnění vlastnění médií politiky.

Rozdělují miliardové dotace, zákon o střetu zájmů se jich ale netýká. Novela odstraní ‚skulinu‘ v zákoně

Číst článek

Jenže právě jeho požadavek na přísnější pravidla týkající se vlastnění médií vedl během projednání novely ve sněmovně k obstrukcím opozice v čele s hnutím ANO. Návrh totiž směřoval především na jeho předsedu Andreje Babiše, který by už nemohl mít média vložená ve svěřenských fondech.

I proto se koaliční poslanci rozhodli schválit opoziční minimalistickou variantu novely, která řešila jiný problém. A to ten, že po zásahu Ústavního soudu nebylo od konce roku 2020 možné nahlížet do majetkových přiznání politiků. Více si můžete přečíst ZDE.

Miliardy mimo zákon

Aktuálně schválená novela tak vůbec neřeší, že kvůli „skulině“ v zákoně nyní některé české úřady, které rozdělující veřejné peníze, pod zákon o střetu zájmů nespadají, jak upozornil server iROZHLAS.cz už dříve.

Patří mezi ně například Státní zemědělský intervenční fond, přes který plynou do českých firem unijní miliardy na zemědělských dotací, Státní fond životního prostředí, který zase rozděluje miliardy ročně na ekologické projekty, nebo Grantová agentura, která veřejnými prostředky podporuje výzkum.

A důvod? Paragraf 4c zákona o střetu zájmů se zmiňuje o dotacích poskytovaných ze státního rozpočtu podle rozpočtových pravidel. Jenže tyto instituce jsou zřízeny podle jiného zákona, neřídí se rozpočtovými pravidly a dotace rozdělují ze svého vlastního rozpočtu. Zákon o střetu zájmů, ač hospodaří s veřejnými prostředky, se tak na ně nevztahuje.

Právě z tohoto důvodu například Státní zemědělský intervenční fond na konci roku 2019 – tedy v době, kdy se řešily výsledky auditu ke střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše, podle nichž pravidla pro střet zájmů porušuje – odblokoval Agrofertu dotace za 177 milionů korun.

‚Nerezignovali jsme‘

Změnu měla přinést novela zákona, která měla zmíněnou „skulinu“ v zákoně odstranit. „Jedná se o technickou úpravu – dotace se poskytují nejen podle rozpočtových pravidel, ale i podle jiných zákonů. Vyskytl se proto v praxi výklad, že paragraf 4c se vztahuje pouze na dotace poskytované podle rozpočtových pravidel, ale nikoliv podle jiných zákonů, což je výklad absurdní a diskriminační,“ stojí v důvodové zprávě k novele, kterou sice mají nyní na stole poslanci, nakonec ji ale nemohli kvůli zablokované sněmovně projednat.

Komunální politici musí dál informovat o majetku, rozhodl Ústavní soud. Omezil ale nahlížení do registru

Číst článek

Podle jejích autorů se ale na jejich plánu pravidla pro všechny úřady sjednotit nic nezměnilo. „Dále platí koaliční dohoda, že ho chceme prosadit,“ přislíbil Michálek.

Stejně to vidí i další spolupředkladatelka návrhu, první místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Domluvilo se to, že zůstal i ten původní poslanecký návrh, kvůli kterému to blokovali, a bude se projednávat pravděpodobně na konci srpna. Nyní se v podstatě jen otevřela majetková přiznání, což je také důležité. Tím jsme trošku odblokovali sněmovnu s tím, že na to nerezignujeme,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.

Vítaná změna

Sjednocení pravidel by přitom přivítaly i samotné úřady, kterých by se změna měla dotknout. „Státní zemědělský intervenční fond v průběhu probíhajícího auditního šetření týkajícího se problematiky střetu zájmů u zemědělských dotací opakovaně upozorňoval na nejasnost a nejednoznačnost textace ustanovení paragrafu 4c zákona o střetu zájmů, a proto iniciativu zákonodárců zpřesnit znění ustanovení 4c jednoznačně vítáme,“ uvedl například mluvčí zemědělského fondu Miroslav Bína.

„Státní fond životního prostředí ČR dlouhodobě zastává názor, že jakékoliv legislativní omezení poskytování veřejných prostředků má být bez ohledu na zdroj financování. Jsme povinni se řídit platnou legislativou, a tak jsme doposud činili a činit budeme i nadále,“ řekla zase mluvčí fondu životního prostředí Lucie Früblingová.

Obdobně se vyjádřil i Janů z Grantové agentury: „Grantová agentura České republiky se řídí platnou legislativou – pokud bude novela přijata, samozřejmě budeme postupovat podle jejího znění.“

Pokud novela projde, nově se tak bude zákon o střet zájmů vztahovat na miliardy korun, které tyto úřady rozdělují. Jen na národních dotacích oba fondy ročně rozdělí kolem tří miliard korun. Grantová agentura vyplatí na vědecké projekty více než 4,2 miliardy korun, Technologická agentura dokonce 5,5 miliardy.

Chyby v novele

K další novelizaci zákona by měli poslanci přistoupit i kvůli dalším nedostatkům, které aktuálně schválená podoba, která ve středu ve zrychleném režimu prošla prvním čtením a nyní míří do Senátu, má. 

Na jednu z nich upozornila protikorupční organizace Transparency International. „Snaha poslanců o znovuotevření centrálního registru se moc nepovedla. Veřejnost sice bude mít možnost do majetkových přiznání po žádosti nahlížet, bude si ale muset dávat velký pozor, co s výstupem udělá,“ upozornil právník organizace Jan Dupák.

Podle něj totiž novela obsahuje paragraf, podle nějž hrozí pokuta až 50 tisíc korun za zpracování dat jiným účelem než kontrolou plnění povinnosti funkcionářů. Problém by tak mohli mít například novináři či analytici, kteří by informace o politických špičkách v rámci transparentnosti chtěli zveřejnit.

„Zákonodárci nejsou schopni už přes dva roky dát dohromady pár odstavců, které by umožňovaly veřejnou kontrolu politiků a zároveň zohledňovaly právo na soukromí tam, kde je na místě,“ podotkl Dupák.

I to ale slibuje Michálek napravit, jak napsal na svém Twitteru.

Kvůli střetu zájmů proběhl na začátku roku 2019 v Česku unijní audit, který řešil především Babiše a Agrofert, který má vložený ve svěřenských fondech. Jedna část auditu je již uzavřena s výsledkem, že Babiš unijní a českou legislativu ke střetu zájmů během jeho angažmá ve vládě porušoval. Výsledky druhé části auditu týkající se zemědělských dotací ještě nejsou zveřejněné.

Bývalý předseda vlády od počátku střet zájmů odmítá. Stejně tak Agrofert, který opakovaně uvedl, že podniká podle všech platných zákonů.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít