Stopka pro ministry ve veřejných tendrech opět na stole. Piráti chtějí změnu protlačit návrhem v Senátu
Piráti se snaží opět vyjasnit v zákoně pravidla pro postihování střetu zájmů u veřejných zakázek. Aktuálně je totiž podle odborníků zákon komplikovaný. Po neúspěšném pokusu v Poslanecké sněmovně nyní předložil pozměňovací návrh v Senátu Lukáš Wagenknecht (Piráti). Podle něj by z veřejných zakázek měly vypadnout firmy členů vlády či dalších správních úřadů. Návrh má podporu protikorupčních organizací.
„V praxi docházelo k výkladovým nejasnostem,“ vysvětluje v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu Lukáš Wagenknecht, proč je podle něj potřeba střet zájmů jasně upravit i v zákoně o veřejných zakázkách.
‚Naprosto nadbytečné.‘ Obce brojí proti návrhu Dostálové ke střetu, který má jít na ruku Babišovi
Číst článek
Aktuálně sice nesmí státní úřady, kraje či obce podle zákona o střetu zájmů veřejnou zakázku zadat členovi vlády nebo jeho společnostem, zákon ale pracuje s právně komplikovaným pojmem „ovládání“.
Piráti proto chtějí celou věc zjednodušit. Wagenknecht navrhuje, aby se vycházelo z údaje o skutečném majiteli, který je snadno zjistitelný z evidence skutečných majitelů. Úpravu podporují protikorupční organizace.
„Přestože představitelé současné vládní koalice před volbami hlasitě odsuzovali Babišův střet zájmů, po volbách je zájem o toto téma přešel. Klíčové ustanovení v zákoně o zadávání veřejných zakázek díky spolupráci některých poslanců ODS, KDU-ČSL a STAN s hnutím ANO ve Sněmovně narazilo. Senátorům se tak nabízí šance konečně začít řešit střet zájmů veřejných funkcionářů alespoň ve veřejných zakázkách,“ uvedl k tomu právník Transparency International Jan Dupák.
Druhý pokus
Tuto změnu navrhl už před pár týdny šéf poslaneckého klubu Pirátu Jakub Michálek ve Sněmovně před třetím čtením novely. Jenže nakonec svůj návrh stáhnul, a tak se o něm vůbec nehlasovalo.
Piráti stáhli úpravu ohledně střetu zájmů u veřejných zakázek. O návrhu Dostálové tak poslanci nehlasovali
Číst článek
Důvod? Poslankyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) totiž k jeho návrhu načetla svoji vlastní úpravu, která by omezení zmírnila a firmám členů vlády by dala velmi zjednodušeně řečeno možnost se ze střetu zájmů a tedy i vyloučení z případných tendrů vyvinit.
Ve svém pozměňovacím návrhu napsala, že „výjimku“ by dostaly ty firmy, které prokážou, „že ke střetu zájmů podle předpisů upravujících střet zájmů spočívající v přímém ovládání ze strany konkrétní osoby zapsané jako skutečný majitel nedošlo nebo dojít nemohlo“.
Jak přesně by ale toto firmy dokládaly, už bývalá ministryně nevysvětlila. Michálek proto svůj návrh nakonec stáhl a tím smetl ze stolu i tuto výjimku navrhovanou Dostálovou.
Oproti Michálkovu návrhu obsahuje ten Wagenknechtův jednu změnu. Zákon by nedopadl na územní samosprávy, tedy obce a kraje. „Pravidlo se bude nově vztahovat pouze na veřejné zadavatele, kterým je Česká republika, Česká národní banka, státní příspěvkové organizace a jiné právnické osoby, které Česká republika, Česká národní banka nebo státní příspěvková organizace převážně financuje,“ stojí v důvodové zprávě.
Zvýšení limitů
Ve hře je ještě další pozměňovací návrh. Senátor Michael Canov (SLK) chce u zakázek malého rozsahu zvýšit limity. Konkrétně navrhuje, aby hranice v případě služeb a dodávek zboží vzrostla ze dvou na tři miliony korun a v případě stavebních prací ze šesti na devět milionů.
Canov to zdůvodňuje tím, že limity pro zakázky malého rozsahu se nezvyšovaly od roku 2014. „Od roku 2014 působila určitá inflace. Od té doby do roku 2022 došlo k navýšení stavebních materiálů o 73 procent. Tak si myslím, že to navýšení limitu zakázek plně odpovídá inflaci za toto období. Tento návrh navíc podpořili svým dopisem všichni hejtmani z Asociace krajů,“ uvedl.
Kdo vlastní Agrofert?
Andrej Babiš (ANO) je v evidenci skutečných majitelů veden jako „nepřímý skutečný majitel“ Agrofertu. U svých svěřenských fondů AB Private Trust I a II je pak v rejstříku veden jako „přímý skutečný majitel“. Michálkova úprava by tedy Agrofert z veřejných zakázek automaticky diskvalifikovala, pokud by se v budoucnu Babiš stal opět součástí vlády.
Jenže proti tomu je ministerstvo pro místní rozvoj i protikorupční organizace. „Odhadujeme, že až čtvrtina zakázek malého rozsahu se přesune mimo režim zákona. V pásmu mezi dvěma až čtyřmi miliony se téměř nezadává. Již nyní je běžná praxe, že zakázky ‚nad limit‘ se nějak stlačí či rozkouskují,“ uvedl k tomu Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu.
Pokud se toto pásmo nyní zvětší, dojde podle protikorupčních organizací ke snížení transparentnosti, oslabení kontrolních mechanismů i omezení konkurenčního prostředí. Přitom podle studie Datlab máme již nyní v celoevropském srovnání velmi vysoké limity.
„U veřejných zakázek malého rozsahu je v praxi téměř nulová šance, že by v případě pochybení nějaký dohledový orgán porušení pravidel potrestal. Korupční potenciál je zde veliký a nevidím důvod jej narychlo na základě dojmů politiků zvyšovat,” vysvětlil Dupák z Transparency International.
Právník Marek Zelenka ze spolku Oživení dodává, že zvýšení limitů by bylo možné, pokud by se ale jednalo o komplexní změnu předloženou vládou, která by zajišťovala transparentnost veřejných zakázek malého rozsahu. „Nekoncepční navýšení bez jakékoliv analýzy, meziresortního připomínkového řízení a předchozí diskuse v Poslanecké sněmovně zavdává pochybnostem o cílech navrhované změny,“ doplnil.
O novele zákona i obou pozměňovacích návrzích budou senátoři hlasovat během svého jednání ve středu.
