‚Za boj s netolerantní ideologií.‘ Vyznamenaná ředitelka školy je známá především ze sporu o hidžáb
Mezi čtyřmi desítkami vyznamenaných osobností byla v neděli i ředitelka pražské střední zdravotnické školy Ivanka Kohoutová. Ta je široké veřejnosti známá především kvůli soudnímu sporu se Somálkou ohledně nošení hidžábu. Prezident Miloš Zeman ji ocenil za boj s netolerantní ideologií a za zásluhy o stát.
„Prezident republiky uděluje medaili Za zásluhy I. stupně doktorce Ivance Kohoutové, ředitelce střední zdravotnické školy a statečné ženě v boji s netolerantní ideologií za zásluhy o stát,“ uvedl v neděli kancléř Vratislav Mynář na předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu jedno z předem nezveřejněných jmen.
Vyznamenání pro Ivanku Kohoutovou? Debatovali zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček a šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek
Miloš Zeman pak Kohoutové ocenění osobně předal. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v pondělí dopoledne pro Lidovky.cz vysvětlil, co tím Zeman přesně myslel.
„Netolerantní ideologii vyznávají ti, kteří se snaží uštvat člověka, zničit ho profesně i lidsky, v zájmu své ‚pravdy‘. Paní ředitelka čelila několik let brutální kampani v režii ombudsmanky, neziskovek a některých médií,“ napsal v SMS Ovčáček.
Kohoutová v soudním sporu se somálskou dívkou ohledně nošení muslimského šátku hidžábu, kterým si ženy zakrývají vlasy. Soud dal nakonec loni za pravdu právě ředitelce střední zdravotnické školy.
„Mnoho měsíců byla vystavena diskriminační kampani, která ji obviňovala z vážných přečinů – z rasismu, xenofobie, z porušování ústavního práva na náboženskou svobodu,“ vysvětlil ve vysílání Radiožurnálu ocenění pro Kohoutovou Stanislav Křeček, zástupce ombudsmanky Anny Šabatové, který se na rozdíl od ní postavil již dříve za ředitelku školy.
„Její zásluhu vidím v tom, že zachovala pevný občanský postoj. Od počátku odmítala, že by byla rasistická nebo že by na škole byl rasismus. Zastávala pevný občanský postoj, že všem musí být měřeno stejně,“ dodal s tím, že si Kohoutová podle něj vyznamenání zaslouží.
Generálové, sportovci i zbrojař. Přečtěte si jméno po jménu, koho vyznamenal prezident Zeman
Číst článek
Se státním oceněním pro ředitelku školy naopak nesouhlasí ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „Oceňovat někoho za to, že v podstatě vystoupil proti tomu, že by se měla muslimská žena zahalovat, mi přijde nevhodné,“ prohlásil ve vysílání Radiožurnálu.
„Zdá se mi, že cílem prezidenta je provokovat a rozdělovat společnost. A z tohoto pohledu to ocenění do jeho strategie zapadá. Ptám se, kdo bude příště nositelem, jestli Konvička nebo Vandas,“ zmínil protiislámského aktivistu a pedagoga Martina Konvičku a šéfa krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase.
Případ Somálka vs. zdravotnická škola
Případ se v roce 2016 dostal až před soud a dosud není zcela vyřešen. Somálka tvrdila, že ji ředitelka zakazovala nosit šátek i při teoretických předmětech. Požadovala omluvu a odškodné 60 tisíc korun.
„Ředitelka mi řekla, že jestli chci být ve škole, musím sundat šátek. Řekla jsem, že je to proti mému vyznání. Nabídla jsem, že nebudu nosit šátek tak, jak bych měla. Ale můžu si jen přikrýt vlasy. Ale ona řekla, že si musím sundat všechno," popsala dívka.
Za dívku se postavila mimo jiné ombudsmanka Anna Šabatová. „Ředitelka nejen že nemůže užívání náboženských symbolů omezit školním řádem, ale nemůže ani rozhodovat, zda náboženský symbol povolí,“ poznamenala.
Ředitelka se ale bránila, že nošení šátku zakazuje školní řád. Navíc podle školy somálská dívka nepředložila do zahájení školního roku navzdory dohodě požadované povolení k pobytu. Do formuláře o zanechání studia vyplnila jako důvod zákaz nošení hidžábu až následně.
„Celá tato kauza je absurdní. Jsem přesvědčená, že jsem nikoho nediskriminovala. Nedoložila doklady, takže se vlastně ani nestala žákyní školy," poukazovala Kohoutová.
Odvolací soud žalobu Somálky zamítl. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že k nošení šátku coby náboženského symbolu nemá na půdě veřejné školy právo, protože stejné ochrany se musí dostat i lidem bez vyznání.
Nepovolení výjimky ze školního řádu i z obecných zvyklostí v Česku není podle soudu diskriminací na základě náboženského vyznání.
Případ ale stále není zcela uzavřen, dovolání nyní leží na stole Nejvyššího soudu. „Věc je tady od 5. 3. 2018 a je stále ještě nevyřízena. Průměrná délka řízení v civilních věcech je zhruba 210 dní. Tato délka je ale počítána z poměrně velkého rozptylu délek jednotlivých specifických řízení. Zjevně vadná anebo nepřípustná dovolání jsou vyřizována v řádech několika málo měsíců, jiné věci bohužel i za déle než rok,“ uvedl v pondělí pro server iROZHLAS.cz mluvčí soudu Petr Tomíček.
Napjatá atmosféra u soudů
Celý případ, který přitahoval pozornost veřejnosti, navíc doprovázely silné emoce. Soudkyně obvodní soudu musela dokonce jednou kvůli napjaté atmosféře vykázat veřejnost. Někteří lidé okřikovali svědkyni a zpívali hymnu.
Jeden z přítomných mužů si například nasadil motorkářskou přilbu s tím, že se pouze hlásí ke své víře.
Odpůrci islámu pak přišli k soudu třeba s transparenty nebo znaky Bloku proti islamizaci. Jedna z odpůrkyň islámu dokonce vyzývala k tomu, aby dívku „ukamenovali, když se jim to tam tak líbí.“ Později své vyjádření mírnila.
U soudů se také objevovaly osobnosti politického i veřejného života. Kromě zástupkyně ombudsmanky Křečka to byli i politici Jan Ruml, Václav Klaus mladší z ODS nebo právě Martin Konvička či publicista a disident František „Čuňas“ Stárek.
