Soudy nestíhají projednávat případy duševně nemocných lidí, chybí odborní znalci
Soudy musejí od ledna podle nového občanského zákoníku přezkoumávat případy duševně nemocných lidí. Za tři roky by měly zvládnout zhruba třicet tisíc řízení. Jenže už teď je jasné, že to nepůjde tak rychle. Za první půlrok soudci otevřeli více než 1900 nových případů, ale rozhodli zatím jen zhruba čtvrtinu. Situaci komplikuje nedostatek odborných znalců, kteří píší posudky. Ministerstvo spravedlnosti proto zvažuje, že lhůtu prodlouží ze tří na pět let.
Jednadvacetiletý Petr ze Sokolova by se chtěl jednou oženit. Jenže je už tři roky zbaven svéprávnosti, opatrovníka mu dělá matka a nemůže se tak v mnoha věcech sám rozhodovat. Doufá proto, že se díky novému řízení jeho situace změní.
„Chci mít trochu víc práv,“ říká. Petr si zvládne dojít k lékaři, na oběd, postará se o svoji domácnost, ovládá i počítač. Asistenti mu pomáhají například s větším nákupem nebo při jednání na úřadech.
Komplikace soudů při projednávání případů duševně nemocných lidí, zjišťovala redaktorka Petra Benešová
Chtěl by proto, aby získal u soudního přezkumu více práv. Zatím ale nebyl úspěšný, popisuje jeho sociální pracovnice Marcela Radová z Agentury pro chráněné bydlení Dolmen, kde Petr žije:
„Soud tady v Sokolově zahájil hromadně přezkum svéprávnosti podle nového občanského zákoníku. Týkalo se to i pana Petra. Následovalo přezkoumání u soudního znalce.“
Psychiatr u Petra kromě zdravotního a duševního stavu zjišťoval také to, jestli by se mohl někdy oženit.
„Otázky pro přezkum svéprávnosti nejsou podle mě ideální, protože se tam soud dotazoval na věci, jako jestli je klient schopen uzavírat manželství, chápat volební právo a další věci. Ty jsou ale v rozporu s právy, které vyplývají lidem s mentálním nebo zdravotním postižením už z úmluvy o lidských právech,“ je přesvědčená Radová.
Soud nakonec rozhodl, že bude omezen ve svéprávnosti.
Soudy musí podle nového občanského zákoníku každé tři roky přezkoumávat duševně nemocné, kteří jsou nějakým způsobem omezeni ve svéprávnosti. Ke každému případu potřebují nejméně jeden nový posudek. Ministerstvo spravedlnosti spočítalo, že přezkoumávání bude stát jen na posudcích 150 milionů korun ročně.
„Podle rozsudku de facto může pouze nakládat s finanční hotovostí do částky čtyř tisíc korun. Co je nad, musí konzultovat s opatrovníkem. Soud ho omezil i na tom, že nemůže žádat o sociální dávky. Podle nás je klient dostatečně schopný, aby si vyřídil příspěvek na péči nebo mobilitu. Pak nemůže pořizovat závěť a je omezen i na to, že nemůže uzavřít manželství,“ vysvětluje Radová.
Petr se proto proti rozhodnutí ještě odvolá. Chtěl by zpět úplnou svéprávnost. Nebo zmírnění některých omezení. Například, kdyby si chtěl najít práci, jak popsala další sociální pracovnice, která se o Petra stará, Hana Reismüllerová:
„Soudní znalkyně napsala do posudku, že nemá uzavírat manželství, ani pracovně-právní vztahy. Přitom si myslím, že si pan Petr dokáže říci, jakou práci je schopen vykonávat a za jakou částku.“
Podobných případů soudy řeší každý den desítky. Za tři roky musejí přezkoumat zhruba třicet tisíc duševně nemocných lidí. Už teď je ale jasné, že to jen stěží zvládnou. Případy jsou složité, soudci musejí mít odborné posudky od znalců, kterých je nedostatek. Ministerstvo spravedlnosti proto zvažuje, že by se lhůta na přezkum prodloužila ze tří na pět let.
Plán prodloužení doby na průzkum svéprávnosti kritizují neziskové organizace. Hostem Radiožurnálu byla Barbora Rittichová z Ligy lidských práv.
„Prodloužení lhůty neznamená, že by soudy aplikovaly tuto lhůtu na každý jednotlivý případ. Bude to na zvážení soudu, může přistoupit i ke kratší lhůtě, pokud soud nazná, že je to tak potřeba,“ říká mluvčí úřadu Kateřina Hrochová.
U nejzávažnějších duševních poruch - stařecké demence nebo mentální retardace - u kterých není pravděpodobné, že by se stav člověka zlepšil, pak počítá ministerstvo i s tím, že by je soud nemusel každé tři roky řešit. Delší čas na přezkum vítá i Soudcovská unie.
„Určitě soudům pomůže v tom, aby byly vůbec schopny se se záležitostí správným způsobem vypořádat. I do budoucna je to lepší řešení, než bylo voleno v současné úpravě nového občanského zákoníku,“ uvádí viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad.
Neziskové organizace prodloužení doby kritizují
Prodloužení doby pro omezení svéprávnosti se ale nelíbí některým neziskovým organizacím.
„Trochu se bojím, abychom nedospěli do stavu, který tu byl předtím. Že si limit časem zrušíme a stane se to, co se občas stává, že soud osobu neviděl deset dvacet let, neví, jaké jsou její schopnosti a dovednosti a zdravotní stav,“ říká právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová.
„Navíc ze strany státu mi chybí třeba i prognóza o tom, jak si myslí, že sníží počty osob s postižením. Protože z některých soudů máme informace, že hodně využívají alternativy k omezení a tady jsem vůbec nezaznamenala žádné informace o tom, jak stát s těmito daty pracuje,“ dodává.
O délce lhůty rozhodne ministerstvo spravedlnosti během podzimu. Nový přezkum u duševně nemocných lidí nařizuje od ledna nový občanský zákoník.
