Stadničtí v minulosti neúspěšně nárokovali vydání celého vranovského zámku, který nyní patří státu. Jde o vrcholnou ukázku baroka na Moravě a jednu z hlavních turistických atrakcí Znojemska. Kaple s podzemní hrobkou je součástí zámeckého areálu. Justice proto nové žalobě podané v roce 2013 nevyhověla - existuje totiž takzvaná překážka věci rozsouzené, jinými slovy, justice už jednou problém řešila a vyřešila.

Stadničtí neuspěli ani s odkazem na starší nález Ústavního soudu v kauze schwarzenberské rodinné hrobky v Domaníně u Třeboně. Soud v minulosti rozhodl, že by se měla hrobka vrátit dědicům hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů. Jako pietní místo rodiny prý nikdy neměla být zestátněna.

Není to rodinné pohřebiště

Okresní soud ve Znojmě ovšem v případě vranovské kaple s hrobkou poukázal na to, že nejde o rodinné pohřebiště. Ze všech polských vlastníků vranovského velkostatku, tedy rodů Mniszků a Stadnických, je v hrobce pohřbena jako jediná Helena Mniszková. Krajský soud v Brně pak jako druhá instance řízení zastavil pro překážku věci rozsouzené, dovolání rodiny odmítl také Nejvyšší soud.

Ústavní soud následnou stížnost 24 potomků rodu označil za zjevně neopodstatněnou. „Justice se kauzou řádně zabývala a svá rozhodnutí náležitě vysvětlila. Ústavní soud považuje tato odůvodnění za ústavně konformní a srozumitelná a nemá důvod učiněné závěry jakkoli zpochybňovat,“ stojí v usnesení.

Stadničtí jsou starý polský šlechtický rod. Vranovský zámek získali v 19. století od spřízněného rodu Mniszků. V roce 1938 se Vranov stal součástí hitlerovského Německa. Nacisté zámek i velkostatek zabavili Adamu Stadnickému a prodali jej německému baronu Gebhardu von der Wense-Mörse. Po druhé světové válce zámek převzal stát, později jej také zpřístupnil veřejnosti.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít