‚Slintavka a kulhavka neexistují.‘ Zemědělský svaz varuje před dezinformacemi šířenými na sítích

„Hra na nákazy a epidemie“, „virománie“ nebo snaha poškodit české farmáře. Před takovými dezinformacemi týkajícími se slintavky a kulhavky, která kolují na sociální sítích, varuje český Zemědělský svaz. „Tento obsah má vysoký dosah a vyvolává paniku i nedůvěru – a přitom staví na nepravdivých a neověřených informacích,“ varuje předseda svazu Martin Pýcha. „Opatření nejsou přehnaná – jsou nezbytná,“ dodává pro Český rozhlas.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kontroly na hranicích kvůli šíření slintavky a kulhavky

Kontroly na hranicích kvůli šíření slintavky a kulhavky | Foto: Šálek Václav | Zdroj: Profimedia

Dezinformátoři často píší o tom, že jsou zabíjena zdravá zvířata, že testování chovů neprobíhá transparentně nebo že ze zavedených opatření budou těžit farmy ze zahraničí, protože po jejich produktech bude v Česku větší poptávka. „Může být nějaká situace ještě názornější ukázkou priorit a bezcitné honby za ziskem doslova přes mrtvoly?“ ptá se jeden ze zavádějících příspěvků.

Další uživatelé dokonce uvádí, že nic jako kulhavka a slintavka neexistuje. „Žádný opravdový virus neexistuje. Toto šílenství musíme zastavit!“

Výborný: Zákaz dovozu zvířat se rozšíří pro Dolní Rakousko a Burgenland. Posílí se dezinfekce vozidel

Číst článek

Na případy upozornil Zemědělský svaz. „V záplavě informací o nákaze v sousedních zemích dochází ke zvýšenému výskytu dezinformací. Zvláště důrazně varujeme před dezinformacemi, které se masivně šíří na Facebooku a jiných platformách,“ varuje před podobnými příspěvky svaz v tiskové zprávě. „Tento obsah má vysoký dosah a vyvolává paniku i nedůvěru – a přitom staví na nepravdivých a neověřených informacích,“ varuje jeho předseda svazu Martin Pýcha.

Slintavka a kulhavka patří k nejnakažlivějším infekčním chorobám. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na kůži či oděvu člověka, na povrchu nástrojů či dopravních prostředků. Na člověka jsou nemoci nepřenosné, v Česku byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.

Preventivní opatření

V Evropě se v současnosti šíří na Slovensku a v Maďarsku, vytyčené ochranné pásmo zasahuje i na území Rakouska.

2:27

Dezinfekční pásy a zákazy návštěv. Šlapanický kravín chce předejít nákaze slintavkou a kulhavkou

Číst článek

Česko proto přijalo preventivní opatření. Státní veterinární správa v pátek zakázala dovoz krmiva a steliva pro hospodářská zvířata ze Slovenska a Maďarska. Vozidla nad 3,5 tuny přepravující zvířata nebo živočišné produkty mohou překračovat hranice ze Slovenska výhradně přes čtyři určené hraniční přechody, z Rakouska přes dva přechody. Tam jsou podrobovány kontrole a dezinfekci.

Veterinární správa nově mezi kontrolovaná a dezinfikovaná vozidla zahrnula i ta, která jsou k přepravě zvířat, živočišných produktů nebo krmiv pro hospodářská zvířata určená, ale v danou chvíli je nepřeváží.

Kvůli obavě o zvířata zakázaly Lesy ČR vstup do osmi obor na východě Česka, opatření zavádějí třeba i některé zoologické zahrady.

„Opatření nejsou přehnaná – jsou nezbytná,“ říká Pýcha pro Českýk rozhlas a dodává, že ekonomické důsledky výskytu slintavky a kulhavky v Česku by místní zemědělci cítili i několik let.

„Pokud by se nákaza potvrdila, došlo by k uzavření chovů, ztrátě pracovních míst v zemědělských regionech, růstu cen masa, a hlavně k automatickému zákazu exportu masa a živočišných produktů pro všechny české farmáře – a to minimálně na 12 měsíců od posledního utracení zvířete ze zasaženého chovu. V reálu by to znamenalo vyřazení českého zemědělství z mezinárodního obchodu na dva až tři roky,“ varuje.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme