Se Ševčíkem žádný osobní spor nemám. Hájím zájmy univerzity, říká k odvolání děkana rektor VŠE
„Nepamatuji se, že bych s ním měl nějaký osobní konflikt. Naopak já bych řekl, že jsme spolu vždycky vycházeli velmi dobře, a mohu říci, že by mě v životě nenapadlo, že zrovna já budu muset řešit tuto záležitost,“ říká rektor VŠE Petr Dvořák, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu.
Naposledy jsme se za těmito mikrofony setkali 27. června, a i dnes bych mohl začít stejnou otázkou jako tehdy. Miroslav Ševčík podle vás poškozuje dobré jméno VŠE. Odvoláte ho z postu děkana Národohospodářské fakulty?
Několikrát jsem zmínil, že nerad říkám svá rozhodnutí předem, dokud nemám všechny podklady, která k rozhodnutí potřebuji. Proběhlo zasedání a já v tuto chvíli čekám na písemné vyhodnocení, protože usnesení bylo poměrně dlouhé. Až ho budu mít v ruce, budu se dále rozhodovat.
S politickými názory nemá kauza Ševčík nic společného. Do politiky to vtahuje on, vysvětluje rektor VŠE Petr Dvořák
Kdyby se někdo podivoval, že jste naším hostem už podruhé, byť s odstupem čtyř měsíců, je nutné dodat, že docent Ševčík měl tuto možnost také. Poprvé jsme ho zvali už na jaře, teď znovu, naše pozvánky ale zůstaly bez odezvy. Jak vy sám s panem docentem komunikujete?
Známe se poměrně dlouhé roky, už někdy od 90. let. Potkali jsme se už během studií. A samozřejmě nemohu zakrývat, že naši komunikaci v poslední době tato kauza poznamenala, ale stále spolu normálně mluvíme.
Když jsme spolu mluvili před prázdninami, bylo to na základě toho, že vám Akademický senát VŠE už tehdy rozvázal ruce a odhlasoval, že můžete Miroslava Ševčíka odvolat z funkce. Vy jste řekl, že vyčkáte na stanovisko senátu Národohospodářské fakulty, pokud bude v době, která nebude znamenat, že se rozhodnutí odsouvá neúměrně dlouho. Neukázalo se teď, že se toto právě děje?
Je pravda, že termín bezodkladně si představuji jinak než čtyři měsíce. Na druhé straně je pravda, že v tom byly dva měsíce prázdnin, kdy škola spí, nejsou tam studenti ani akademici a je obtížné některé orgány svolávat dohromady. Nechtěl jsem, aby potom někdo říkal, že jsem toto nebral v úvahu.
Potom přišel konec prázdnin a já předpokládal, že senát fakulty zasedne dříve. Nicméně když jsem potom měl příslib, respektive slib rukou podáním od pana předsedy Akademického senátu Národohospodářské fakulty, že takové vyjádření dostanu do konce října, v té chvíli jsem řekl, že na vyjádření počkám.
A jak rozumíte argumentům fakultního akademického senátu z posledního října? Proč nemůže podat vyjádření k vašemu podnětu na odvolání Ševčíka?
Rozumím tomu tak, že hledají nějaké záminky, aby vyjádření nemuseli dát. Považuji to za přístup, který je mi cizí, protože já si myslím, že orgány jsou od toho, aby se vyjadřovaly, pokud jim zákon stanoví, že se vyjadřovat mají. Záminky, které tam byly, nepovažuji za takové, aby ospravedlňovaly takový postup.
Nový ústavní soudce Jan Wintr odkázal na svoje dřívější stanovisko. Podle něj, cituji, „zákon není napsán tak, že by rektor potřeboval aktivní stanovisko fakultního senátu. Pokud mu dal prostor pro vyjádření, splnil svou povinnost, a teď už by to mělo být v pořádku“. Není to dostatečná právní autorita?
Setkávám se s řadou právních názorů, které beru v úvahu. A toto je jeden z nich.
Nejde o osobní spor
Podle fakultního senátu může být fakt, že senát celé školy rozhodl o návrhu na odvolání děkana dříve než senát fakultní, právním rizikem. Ověřoval jste si k tomu názor právníků?
Ověřoval. Opět na to nejsou úplně jednoznačné názory, zákon to úplně jednoznačně neříká. Nicméně já jsem toho názoru, že to nejsou akty nutně následné, tedy že první musí být fakultní senát a druhý velký senát. Když jsem žádal fakultní senát o stanovisko, bylo to předtím, než byl svolán velký senát.
Bývalý šéf univerzity k odvolávání děkana Ševčíka: Nezákonně se chová akademický senát, nikoliv rektor
Číst článek
Koneckonců i postup, který zvolil senát fakulty, že to takto odkládal, ukazuje na to, že se vyjádřit nechtěl, protože vyjádřit se k návrhu, který jsem předkládal, určitě mohl a určitě to mohl udělat i předtím, než zasedl velký senát.
Děkan Ševčík opakovaně tvrdí, že jde o váš osobní spor.
To je naprostý nesmysl. Kdyby to byl osobní spor, znamenalo by to, že proti němu vystupuji z nějakých osobních důvodů. Už jsem několikrát říkal, že pokud bych nebyl v roli rektora, tak to samozřejmě budu brát v úvahu, protože na to mám nějaký názor.
Já ale nyní musím hájit zájmy univerzity a pohled univerzity, ať už vezmu velký senát, případně projednávání řady věcí s ostatním děkany, je v tomto směru úplně jednoznačný.
On zároveň říká: „Celou záležitost považuji za politicky motivovanou a diskriminační.“ Vysvětlil vám, proč to tvrdí?
On říká, že to je zřejmé. Politický aspekt to má pouze v tom, že do politiky to vtahuje on. Já jsem říkal, že žádný politický nátlak na mě vyvíjen není. S jeho politickými názory to nemá vůbec nic společného.
Určitým způsobem jsem s nimi polemizoval, ale respektoval jsem, že každý má právo na svůj názor, má volnost názory říkat, ale důležitá je i odpovědnost za to, co říká. A jedna z těch odpovědností je v mých očích to, že nesmí při tom urážet ostatní lidi.
Stalo se někdy v minulosti, že byste spolu měli nějaký konflikt, o který by mohl opírat svůj argument, že je to osobní spor?
Nepamatuji se, že bych s ním měl nějaký osobní konflikt. Naopak já bych řekl, že jsme spolu vždycky vycházeli velmi dobře, a mohu říci, že by mě v životě nenapadlo, že zrovna já budu muset řešit tuto záležitost...
Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu, audio najdete nahoře ve článku.
