Senát odmítl zdanění církevních restitucí. Pokud ho sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud
Senát podle očekávání odmítl návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Proti se postavili nejen zástupci nevládních stran, kteří mají v horní komoře většinu, ale i vládní ČSSD. Novelu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi hodlá opozice napadnout u Ústavního soudu, pokud Poslanecká sněmovna senátní veto přehlasuje.
Zdanění náhrad je podle jeho odpůrců nestoudné a protiústavní s ohledem na smlouvy, které stát uzavřel s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním.
Novela podle kritiků relativizuje princip právního státu, je hrubým zásahem do majetkových práv a do právního systému samotného. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc.
„Je to z mého pohledu nepřijatelné a obávám se, že je to do určité míry hra některých politických stran,“ vysvětlil Radiožurnálu své důvody odmítnutí zdanění církevních restitucí třeba senátor Jiří Drahoš z klubu Starostové a nezávislí.
Novelu obhajoval pouze komunistický poslanec Stanislav Grospič hlavně údajným nadhodnocením finančních náhrad církvím. Poslanec také mimo jiné prohlásil, že „ustanovení (zákona) upravující smlouvy nemá žádný právní význam, a tudíž smlouvy uzavřené podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nezakládají žádné právní účinky“.
Ceny byly vyšší, tvrdila Schillerová o církevních náhradách. Analýza s důkazem ovšem neexistuje
Číst článek
Senátor Jan Žaloudík z ČSSD se při hlasování zdržel. Důvody vysvětlil Radiožurnálu: „Mě tedy nebaví ty exaltované projevy, jako by šlo o život a o to, že jde o naši budoucnost a o převraty a podobně… to mi přijde až absurdní.“
380 milionů ročně
Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.
Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně sníží až na nulu v roce 2030.
