Zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, schválila sněmovna ve středu. Podpora novely KSČM patřila k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Očekává se, že Senát předlohu vrátí do sněmovny a po jejím opětovném schválení spor o zdanění skončí u Ústavního soudu.

„Jak jinak než bezskrupulóznost označit situaci, kdy si vládní strany „koupí“ podporu KSČM ve sněmovně výměnou za příslib znovu legálně „oholit“ pokračovatele těch, které komunisté celá desetiletí okrádali a pronásledovali?“ ptá se v dopisech Malý.

Za aroganci označil sněmovní výrok šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, podle kterého pro vypočítání nadhodnocení náhrad církvím není potřeba analýza, stačí se řídit selským rozumem. Nadhodnocením náhrad argumentují zastánci zdanění. Pokrytectvím je podle Malého chování některých poslanců, kteří ve sněmovně pro zdanění zvedli ruku, v soukromí ale ujišťují církevní představitele, že o nic nejde, protože zákon zruší Ústavní soud.

Schválení novely podle Malého připomíná, že třicetiletá cesta české společnosti od pádu totality nemusí samovolně směřovat ke stále vyšším úrovním svobody, zákonnosti a demokracie. Zdanění náhrad patří k případům, kdy státní moc pod pláštíkem zákonnosti zcizuje majetek nepříliš oblíbených menšin, napsal. „Historická zkušenost ovšem učí i tomu, že lhostejnost či přitakávání takovým nepravostem se společnosti obvykle vymstí,“ doplnil.

Na předložení komunistické novely bez dokumentace, která by údajné nadhodnocení náhrad dokládala, poukázal už dřív pražský arcibiskup Dominik Duka. Zmínil proti tomu parlamentní komisi, která potvrdila nepřemrštěnost cen, s nimiž se při tvorbě zákona o majetkovém vyrovnání pracovalo. Předloha podle Duky narušuje ústavnost a právní jistotu v České republice. Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl hned ve středu uvedl, že novela je vítězstvím populismu nad zdravým rozumem a právním státem.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi byl přijat po dvacetiletých diskusích v roce 2012. Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít