Vláda ve středu schválila nařízení, které umožní poště zrušit 300 poboček. Ministerstvo financí v úterý oznámilo, že uzavře 77 regionálních pracovišť finančních úřadů. Co to bude znamenat pro města a obce? Jak s jejich vedením jedná vláda o svých záměrech? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha 0:10 13. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ministři hlasovali jen o počtu, ne o konkrétních pobočkách, které mají zaniknout. O těch vedou jednání představitelé měst, obcí a České pošty. Máte jako Svaz měst a obcí zpětnou vazbu od starostů a primátorů, jak jednání pokračují?
Máme zpětnou vazbu a bohužel to není žádné optimistické povídání. Většinou to probíhá tak, že přijde místní manažer z dané lokality, který seznámí vedení měst a obcí s tím, jak se rozhodli a jak to udělají. Bohužel nemají města a obce ani šanci, aby přešla pošta třeba do tzv. Pošta Partner.

Majetek chce Česká pošta prodávat, chce se ho zbavovat. Není to diskuse. Většinou je to jednostranné sdělení. Městům a obcím není známá logika, podle které byly pobočky vybrány k tomu, že budou zrušeny a prodány.

Nevidíte tedy moc šancí, že by se seznam, který pošta zveřejnila na konci března, mohl ještě měnit?
Ač to bylo slíbeno, a slyšela jsem to i v médiích od pana ministra Rakušana, bohužel k tomu konkrétnosti známy nejsou. Máme informace z Pardubic, kde se má zrušit pošta, která je úplně nejvytíženější. Stejně tak v Berouně. Včera jsem četla na facebooku dost tragické vyjádření pana starosty Náchoda Jana Birkeho o tom, jak probíhalo jednání s představiteli České pošty. Tam není žádná výrazná naděje.

Pravdou je, že 300 poboček vláda svým nařízením zrušila, ale jaké to budou, mělo být předmětem diskuse dávno předtím. Dávno předtím měla být známá kritéria. Zástupci České pošty měli dojet už dávno předtím za představiteli měst a diskutovat s nimi.

Protože když se někdo z Prahy podívá, zapíchne kružítko do centra města a řekne, že toto jsou 2 až 3 km a podle toho se rozhoduje, tak nemůže vědět, jestli tam dojíždí autobusy, nebo jestli to není třeba spádovost pro širší oblasti, že to není jen pro dané město. Bohužel celé je to nešťastné a zatím nesvítá žádná naděje, že by se to zlepšilo.

MAPA: Česká pošta ruší pobočky. Podívejte se, jestli zanikne ta vaše

Číst článek

Máte opravdu pocit, že ten seznam vznikal tak, že někdo z Prahy bodl kružítko do mapy?
Nevím, jak to dělali, protože ta kritéria nám doposud nikdo neřekl, stejně tak jako to neřekli ani představitelům měst a obcí. Hovořilo se tam o docházkové vzdálenosti a nějakých dalších kritériích, ale nikomu nejsou známá. Bohužel to neprobíhalo dopředu.

Vedení pošty opakovaně mluvilo o kritériích, že hrálo roli, jak je pošta zatížena, jaká je docházková vzdálenost, ekonomičnost provozu, jestli je bezbariérová atd. Předseda Svazu měst a obcí František Lukl je od loňského května členem dozorčí rady České pošty. Ani on nemá bližší informace?
Bohužel ani on. Opakovaně jsme se o tom bavili a bohužel ani na dozorčí radě nebyla řešena kritéria a nebylo řešeno, jakým způsobem a jaké pošty budou vybrány. Stejně tak se ohradil i zástupce krajů v České poště, že ani zástupci krajů neměli tato kritéria.

Rušit se mají nejen poštovní pobočky, ale včera ministerstvo financí oznámilo, že zruší také 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Je to pro města, obce a pro jejich obyvatele velký problém?
Je to stejné jako s poštami. Včera jsem telefonovala s několika starosty a primátory, říkají: „My už jen čekáme, co se zruší příští týden. Co nám vlastně v těch městech zbude?“ Co vlastně vláda chce, aby zůstalo v regionech, co chce zrušit a zcentralizovat a čím to hlavně nahradí?

Jde o to, že kdyby třeba v tuto chvíli existoval jiný kvalitní způsob doručování nebo byla plně elektronizovaná veřejná správa, byl dokončen eGovernment, který se začal vyvíjet asi před 15 lety, a měli jsme alespoň vysokorychlostní internet po celé ČR, můžeme si říct, že nám daňové přiznání vždy 30. března přijde předvyplněné a my jen verifikujeme, zda to je správně, pak bychom si mohli říct, že jsou ty pobočky nadbytečné.

Ale nic z toho nefunguje, tak je obtížné rušit to, co je funkční, a nemít to čím nahradit. O tom je diskuse, kterou se teď Svaz měst a obcí bude snažit vést s vládou. Čím chtějí ty zrušené služby pro veřejnost nahradit? My to nevidíme. Ani nevíme, co má dělat například digitálně informační agentura, která vznikla a bude stát spoustu peněz. Bude stát víc než ty zrušené pobočky. Co všechno dalšího bude dělat? Máme tisíc otázek a žádné odpovědi.

Říkala jste, že nic nefunguje. Na druhé straně je tady systém datových schránek. Daňové přiznání je možné už teď podat elektronicky. Navíc mnohé pobočky stejně fungovaly v omezeném rozsahu. Není ten krok ministerstva financí v tomto kontextu logický?
Nelze ten krok udělat takto rychle. Podle mých informací, polovina lidí, která má povinně datové schránky, si je údajně ještě ani neotevřela. Myslím si, že je potřeba dělat tyto kroky s rozmyslem, s úvahou, s komunikací směrem k občanům, aby se s tím ztotožnili a byli na to připraveni. Ale takto ze dne na den rušit věci, které jsou funkční, a nemít připravený záložní funkční systém je opravdu nešťastné.

Dovede si výkonná ředitelka Svazu měst a obcí představit redukce některých úřadů, pokud by byly dojednány? A chystá se Svaz měst a obcí k protestům? Poslechněte si celý rozhovor výše.

Tomáš Pancíř, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít