Rusko podniklo proti Česku širokou škálu hybridních operací, tvrdí vnitro. Cílem bylo oslabit důvěru ve stát
Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací. Cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle ministerstva vnitra výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v Česku získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.
25:26
Demokratický Západ by mohl vést informační a hybridní válku proti Rusku, navrhuje historik
Číst článek
„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Muže podezřelého ze žhářství v garážích městského dopravního podniku v Praze 9 zadržela policie na začátku června, je obviněný z teroristického útoku.
Podle zprávy přestala na české extremistické scéně platit dřívější ideologická dogmata a dělení, dříve preferovaná témata týkající se Česka ztrácela na významu a nahradila je témata s mezinárodním přesahem.
Složky ruské propagandy
Na určování narativů má podle ministerstva vliv právě kremelská propaganda, která stanovuje, na kterou skupinu bude v daném období nejvíce útočeno. Nenávistná rétorika byla ale podle ministerstva pouze jednou ze složek proruské propagandy.
4:43
Budoucnost je hybridní válčení, zapojení armády a ozbrojených sil je to poslední, říká generál Mičánek
Číst článek
Prioritním cílem totiž už podle zprávy není vyvolávat negativní emoce vůči různým menšinám, ale předávat narativy souznící s „kremelským viděním světa“.
I dále ale bylo možné sledovat v takzvaném kvazi-mediálním zpravodajství protimigrantské, protimuslimské, antisemitské či protiukrajinské obsahy. Jejich autoři podle zprávy využívají při tvorbě těchto obsahů určité vzory, které jen doplňují různými proměnnými.
„Pokud kvazi-mediální scéna začne využívat možností umělé inteligence a automaticky generovaných obsahů, bude schopna mnohonásobně zvýšit svou produkci a zahlcovat mediální prostor,“ varovali autoři zprávy.
Nadále se letos podle ministerstva na scéně drželo takzvané antisystémové hnutí, narazilo ale na roztříštěnost, absenci vize i krátkou „životnost“ jeho hlavních představitelů. Příznivci hnutí podle ministerstva vnitra dále kopírovali ruský pohled na válku na Ukrajině.
Rasismus v českém fotbalu
NATO znepokojuje ruská aktivita v Česku a dalších zemích. ‚Ukrajinu budeme podporovat dál,‘ vzkazuje
Číst článek
Zastánci kremelského režimu se pak podle zprávy stali i někteří pravicoví extremisté. Svým dřívějším ideologickým východiskům zůstávali podle ministerstva věrní pouze anarchisté a část neonacistických aktivistů. Jednoduché rasistické útoky se pak podle zprávy objevovaly tradičně především v prostředí českého fotbalu.
Nacionalismu, především jako nástroje k získávání voličů, podle ministerstva vnitra začalo využívat čím dál více politiků a aktivistů, kteří se neřadí do tradičního extremistického a xenofobně populistického spektra. Uchylují se také ke xenofobním zkratkám, což se podle zprávy ukázalo ve výsledcích voleb do Evropského parlamentu.
