Proč soud zrušil zákaz vjezdu kol do centra? Radnice nemyslela na bezpečí cyklistů, píše se v rozsudku
Radnice Prahy 1 myslela jen na chodce, na bezpečnost cyklistů zapomněla. Stačilo přitom omezit rychlost, například na 10 km/h. To jsou základní teze rozsudku Městského soudu v Praze, který zrušil opatření Prahy 1, omezující pohyb cyklistů v pěších zónách v centru metropole. Server iROZHLAS.cz nabízí celý verdikt k prostudování, současně vybral klíčové pasáže.
Omezení průjezdu cyklistů mezi desátou hodinou dopoledne a pátou odpoledne se mělo týkat zejména oblasti kolem spodní části Václavského náměstí, náměstí Republiky a Staroměstského náměstí.
Soud zrušil omezení pro cyklisty v centru Prahy, vyhověl stížnostem aktivistů
Číst článek
Rozsudek je pravomocný, je možné proti němu podat kasační stížnost. Praha 1 reagovala už v den rozsudku tím, že to zvažuje.
Žalobu ke Správnímu soudu podal cyklistický spolek Auto*Mat spolu s opozičním zastupitele Prahy 1 Petrem Kučerou a dalším žalobcem.
„Napadené opatření obecné povahy (OOP) bude mít negativní dopad na bezpečnost obyvatel při jízdě na kole, protože budou nuceni volit objízdné trasy po ulicích s rušným automobilovým provozem, po tramvajovém pásu a dále po nevhodném povrchu, zejména po dlažebních kostkách, tramvajových kolejích nebo v ulicích s jinými nerovnostmi či kluzkými povrchy. V napadeném OOP nebyla přijata opatření, která by vedla nebo mohla vést ke zvýšení bezpečnosti uživatelů jízdních kol v objízdných trasách,“ píše se v rozsudku.
„Místo zákazu vjezdu mohla být snížena rychlost na 10 km/h, případně na jinou rychlost, přičemž je-li dle zákona možné omezit jízdu na 20 km/h, není důvod, proč by nebylo možné ji omezit na 10 km/h.“
„Navrhovatelé jako alternativní možnost uvedli omezení rychlosti pro jízdu na jízdním kole... Odpůrce označil tuto možnost za neakceptovatelnou, jelikož jízdní kola nejsou povinně vybavena tachometrem a nelze tedy překročení nejvyšší povolené rychlosti postihovat.“
S uvedeným odůvodněním odpůrce soud nemůže souhlasit, neboť skutečnost, že kolo není vybaveno tachometrem, nezbavuje cyklistu povinnosti dodržovat maximální povolenou rychlost ani nevylučuje možnost jeho postihu, v případě její překročení. Odpůrce v odůvodnění napadeného OOP uvádí, že „pohyb na jízdním kole může dosahovat v pěších a obytných zónách až max. 20 km/h.“
„Z odůvodnění napadeného OOP je tedy zřejmé, že odpůrce spatřuje ohrožení chodců v povolené rychlosti až 20 km/h, které může být dosaženo při pohybu na jízdním kole v dotčených oblastech. Pakliže tedy odpůrce spatřuje ohrožení ve výši rychlosti, jeví se jako vhodný prostředek, k odstranění této hrozby, maximální rychlost přiměřeně omezit. Soud tedy dospěl k závěru, že kritérium potřebnosti není splněno, neboť cíle lze lépe dosáhnout jiným legislativním prostředkem, a to omezením maximální povolené rychlosti v dotčených oblastech.“
