‚Nebyla prokázána oprávněnost.‘ Finanční úřad řekl, proč doměřil daň za reklamu na Čapím hnízdě
Finanční úřad doměřil několika dceřinkám Agrofertu daň z příjmů kvůli reklamě na Farmě Čapí hnízdo. Rozhodnutí není finální, firmy se odvolaly. Serveru iROZHLAS.cz se podařilo získat zdůvodnění úředníků, proč podle nich nezaplatily firmy na daních to, co skutečně měly. Společnosti si daly do nákladů výdaje na reklamu, ale také na pohoštění, které tam ale dle úřadu neměly co dělat. Co to může znamenat, vysvětlují čtyři odborníci na daně.
„Daň byla v daňových řízeních prováděných u čtyř daňových subjektů doměřena z titulu neuznání nákladů za reklamní plnění,“ stojí v informaci, kterou serveru iROZHLAS.cz poskytl Specializovaný finanční úřad. Ten doměřil daň pětici firem, u čtyřech z nich právě kvůli problému s reklamou. Agrofert nesouhlasil a odvolal se k Odvolacímu finančnímu ředitelství. To ještě nerozhodlo.
Berňák doměřil daň za reklamu na Čapím hnízdě, Agrofert se odvolal. Stanjura nařídil prověrku
Číst článek
Připomeňme si, že v souvislosti s reklamou na Farmě Čapí hnízdo existuje podezření, zda nešlo o daňový podvod: tedy zda peníze za reklamní služby, které si v resortu objednávaly výlučně firmy z holdingu Agrofert, nebyly vlastně skrytou „půjčkou“. Zda tyto peníze nepomáhaly farmě splácet úvěry. A zda si takto navíc společnosti Agrofertu nesnižovaly daně.
Finanční úředníci zdůvodnili doměření daně tím, že u nákladů na reklamní plnění „nebyla prokázána oprávněnost“, a odkázali na dva paragrafy zákona o daních z příjmů.
Co to ale vlastně znamená a co se za těmito dvěma paragrafy skrývá? Server iROZHLAS.cz se pro rozklíčování ustanovení obrátil jak na Specializovaný finanční úřad, tak na čtveřici daňových odborníků.
Tvářilo se to jako reklama
„Ze závěrů finančního úřadu vyplývá, že si firmy z koncernu Agrofert daly do nákladů cosi jako reklamu, ale finanční úřad to za reklamu nepovažoval,“ shrnul zdůvodnění úřadu člen Unie daňových poplatníků David Hubal.
§ 24 zákona o daních z příjmů
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.
V prvním z dvojice paragrafů je velmi zjednodušeně napsáno, že firmy si můžou některé výdaje odečíst, pokud splní zákonné podmínky. Celé znění ustanovení si můžete přečíst v boxu.
Eva Kahle ze společnosti PKF Apogeo k informacím finanční správy doplnila, že společnosti v posuzovaných případě zřejmě nepostupovaly dle zákona. „Podle všeho došlo v těchto případech k neuznání nákladů za reklamní plnění v důsledku nesplnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů,“ uvedla.
Konkrétní obsah těchto podmínek upřesňuje především rozhodovací praxe soudů. „Z judikatury vyplývá, že výdaje snižující daňový základ musí poplatník skutečně vynaložit a to v souvislosti se získávání svých zdanitelných příjmů,“ vyjmenoval některé z nich.
Zjednodušeně: pokud firma například prodává traktory, výdaje, které si hodlá odečíst z daní, by měly souviset právě s jejich prodejem.
Podrobněji popisuje to, co se nemuselo úředníkům v daňových dokumentech dceřinek Agrofertu líbit, Tomáš Hajdušek ze společnosti Cenisitio (Hajdušek je zároveň jihočeským krajským radním za ODS).
„Uplatněné náklady na reklamu neměly souvislost s podnikáním subjektů, které za reklamu platily. To znamená například, že reklama neměla potenciál být reklamou, tedy že nedošlo k faktické propagaci té firmy, která za ‚reklamu‘ platila. Lze tedy předpokládat, že berňák usoudil, že se to tvářilo jako reklama, ale ve skutečnosti to bylo něco jiného,“ mínil Hajdušek.
Berní úředníci také podle něj mohli dojít k tomu, co prošetřují i policisté: zda dceřinky Agrofertu ve skutečnosti přes reklamu nepomáhaly ekonomicky neživotaschopné farmě. V letech 2010 až 2013 totiž živil Farmu Čapí hnízdo z většiny jen prodej reklamních služeb (viz tabulka).
„Ze zveřejněných informací se lze domnívat, že se ve skutečnosti jednalo o financování výstavby nebo provozu Čapího hnízda ze strany jiných firem ze skupiny Agrofert. Lidově, ostatní firmy mu půjčily nebo darovaly peníze na investice či provoz a do účetnictví si to daly jako reklamu, která ve skutečnosti neexistovala,“ podotkl Hajdušek.
Advokát Ondřej Lichnovský z kanceláře Specialis doplnil, že Speciálnímu finančnímu úřadu se nemusela zdát i cena vynaložená na reklamu.
„Spekuluji, že reklama byla předražená a nemohla vést k předpokládaným výnosům. Případně reklama nebyla s to vůbec k výnosům vést, protože byla neúčelná,“ uvedl s dovětkem, že bez znalosti spisu se ale nedá určit správná varianta.
„Podle mě to potvrzuje, že celá věc s reklamou na Čapím hnízdě byl flagrantní podvod, jak se koneckonců odborná veřejnost domnívá už řadu let,“ doplnil svůj názor Hubal.
Farma Čapí hnízdo je součástí svěřenských fondů bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, stejně jako koncern Agrofert. Jeho mluvčí Pavel Heřmanský se ale k doměření daně nechtěl vyjádřit. „Můžeme pouze říci, že jsme přesvědčeni, že náš postup byl v souladu se zákonem,“ uvedl pouze.
Večírek na farmě?
U druhého zmíněného paragrafu je popis jeho obsahu snazší. „Může to znamenat, že ta jedna firma si na Farmě Čapí hnízdo udělala třeba večírek a do účetnictví si to dala jako reklamu,“ myslel si Hajdušek.
§ 25 zákona o daních z příjmů
1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
(…)
t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar; za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně,
Eva Kahle ale upozornila, že zákon výslovně zapovídá výdaje na reprezentaci. „Pokud by se skutečně jednalo o nějakou ‚hostinu‘ na Farmě Čapí hnízdo pro zaměstnance či obchodní partnery, tak tyto náklady se berou za nedaňové. Dokonce ani káva, co nalijete klientovi, nejde do daňových nákladů uplatnit,“ vysvětlil podrobněji Lichnovský.
Finanční úředníci ale podle něj mohli také dojít k závěru, že si firmy snažily odečíst z daní spíše sponzoring. „To znamená, že snahou bylo jen podpořit projekt Farmy Čapí hnízdo, aniž by tam byla vazba na dosahování výnosů. V tomto ohledu tak ani nikde nemuselo být propagováno jméno sponzora, jak bývá u reklamy obvyklé.“
Server iROZHLAS.cz se na výklad paragrafů zeptal i úřadu, který daň doměřil. „Specializovaný finanční úřad, respektive jakýkoliv finanční úřad, není v obecné rovině oprávněn k závaznému výkladu vybraných ustanovení právních předpisů,“ odmítla to ale jeho mluvčí Ludmila Klimešová a odkázala pouze na rozsudky Nejvyššího správního soudu.
Vyšetřování policií
Reklamou na Čapím hnízdě se zabývá také policie. Ta prověřuje, jak už bylo popsáno v úvodu, zda nešlo o daňový podvod. Tedy zda koncernu Agrofert ve skutečnosti nešlo o to, aby ekonomicky pomáhal neživotaschopné farmě a navíc si tím snižoval daňovou povinnost.
Odložení bylo předčasné, uvedli státní zástupci. Reklamu na Čapím hnízdě bude znovu řešit policie
Číst článek
Loni policisté a následně i dozorující státní zástupce případ odložili s vysvětlením, že reklama na farmě proběhla, ačkoliv se policistům nepodařilo určit, zda byla cena v pořádku. Jenže jejich postup se nelíbil Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a letos v únoru proto vrátil celou věc policistům k došetření.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová mimo jiné řekla, že policisté mají počkat na to, zda doměření daně finančním úřadem potvrdí i Odvolací finanční ředitelství, ke kterému se Agrofert odvolal.
„Doposud nebylo rozhodnuto v rámci správního řízení o tom, zda došlo ve vztahu k právnické osobě Farma Čapí hnízdo ke zkrácení daně.(...) Je to jedna z rozhodujících informací, ke které musí státní zástupci přihlédnout. A oni jí nevyčkali. Uzavřeli tu věc dříve,“ řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jakým způsobem se doměřovala daň kvůli reklamě na farmě, prověřují také úředníci na ministerstvu financí. Jeho šéf Zbyněk Stanjura (ODS) nařídil loni v listopadu mimořádnou dohlídku. Chce zkontrolovat, zda úředníci postupovali adekvátně rychle a nebyly například zanedbány nějaké lhůty. Výsledek ale dosud není. Více si můžete přečíst ZDE.
Na možné zanedbání lhůt a pozdní šetření upozornil například i Hubal. „Velmi se podivuji nad tím, že policie mohla vyšetřování možných daňových úniků odložit, notabene ve světle rozhodnutí finančního úřadu, který daň doměřil. Finanční správa pod vedením samotného Babiše patrně záměrně odkládala zahájení kontrol tak dlouho, až došlo k prekluzi u většiny období a stát byl okraden o obrovské prostředky,“ řekl.
Podezření kolem reklamy
- červen 2008 – ekonom Karel Mojžišík ve svém posudku nedoporučuje přiznání dotace farmě, mimo jiné se odvolává na podezřele velkorysé plány na příjem z reklamy
- rok 2014 – finanční správa dostává od svých německých kolegů z Chemnitzu smlouvu na zajištění reklamy mezi společností Farma Čapí hnízdo a německým Agrofertem s podezřením na krácení daně
- květen 2017 – společnost Česká znalecká, a. s., v dalším posudku k farmě uvádí, že provoz Čapího hnízda vydělával prakticky jen díky reklamě zadané koncernem Agrofert
- srpen 2017 – policie zasílá do sněmovny žádost o vydání Andreje Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací na farmu
- prosinec 2017 – OLAF ukončuje své vyšetřování možného dotačního podvodu, ve své závěrečné zprávě problém s reklamou zmiňuje i s odkazy na oba posudky
- prosinec 2018 – policie začíná oficiálně prověřovat možné daňové úniky spojené s reklamou
- červen a červenec 2022 – pražští kriminalisté případ odložili s tím, že k trestnému činu nedošlo, o měsíc později jejich verdikt potvrdil i žalobce
- srpen 2022 – spis k případu si vyžádal úřad vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, který zahájil tzv. dohledovou prověrku
- únor 2023 – Vrchní státní zastupitelství případ znovu otevřelo a vrátilo ho policii k došetření