Řada firem musí kvůli koronaviru propouštět. Často už ale nemají ani na vyplacení odstupného
Navzdory příspěvku na mzdy zaměstnanců z programu Antivirus začala část firem propouštět své pracovníky. Jenže to vyžaduje další náklady na odstupné. To totiž musí podle zákoníku práce zaměstnanci při odchodu vyplatit. Firmy proto žádají, aby část finanční zodpovědnosti převzal taky stát.
Klesající zakázky, nepřehledná vládní opatření, ale taky vyčerpání – to vše jsou důvody, proč teď některé především z menších i středně velkých podniků neví, jak dál. Přestože nechtějí své zaměstnance propouštět, část z nich k tomuto kroku v posledních měsících musela přistoupit.
Jenže úspora se ve firemní kase projeví až za dlouhé měsíce, což je podle místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků Pavly Břečkové zásadní problém. Ta uvedla pro Radiožurnál, že sice nezná přesné počty firem, které jsou v takové situaci, ale odhaduje je na desítky i stovky.
„Finanční kondice těch firem je velice oslabená a nejsou schopni vyplatit pracovníkovi pět mezd, včetně kompletních odvodů. Jde vlastně o dva měsíce výpovědní lhůty a tři měsíce odstupného, a to je opravdu velká částka a řada firem na to již nemá po tom jarním období zdroje. Takže my připravujeme návrh pro ministerstvo práce a sociálních věcí, kde je několik variant, jak se s tím poprat,“ uvádí Brečková.
Zaměstnanec má přitom nárok na odstupné podle toho, jak dlouho ve společnosti pracoval. „Ve výši trojnásobku průměrného výdělku má zaměstnanec nárok na odstupné v případě, že jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trvá alespoň dva roky,“ říká Tomáš Slabý z advokátní kanceláře Řanda Havel Legal.
Zlepšení podpory pro živnostníky. Nově budou moc OSVČ čerpat z více vládních koronavirových programů
Číst článek
Jenže o tom, že by teď ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) převzalo část nákladů na odstupné, nechce resort slyšet.
„Ministrovo práce a sociálních věcí nezvažuje takovou právní úpravu, na jejímž základě by bylo možné, aby stát plně převzal náklady zaměstnavatele související se skončením pracovního poměru. Cílem ministerstva je naopak poskytnout zaměstnavatelům takovou podporu, aby byla pracovní místa zachována. Za tím účelem je již od dubna realizován program Antivirus“, vysvětluje mluvčí ministerstva Vladimír Dostálek.
Za dobu jeho fungování podpořil stát prostřednictvím programu Antivirus bezmála 65 tisíc zaměstnavatelů. Peníze se tak dostaly k 870 tisícům pracovníkům.
Chyba? Vraťte peníze
Jenže část z vyplacených peněz teď musí některé firmy vracet. Podle Břečkové často kvůli banálním pochybením. „Například o den později zaplatili odvody, z nějakého důvodu – bankovní převod, cokoli. A teď jim přišla odpověď z úřadu, že na podporu nemají nárok a ještě dostanou pokutu,“ podotýká místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci Úřadu práce provedli celkem 1100 kontrol. Pochybení našli bezmála u každé čtvrté firmy. Ty pak musely buď část nebo také celou podporu vrátit.
Mezi nejčastější chyby podle Beránkové z Úřadu práce patří případy, kdy „zaměstnavatel neodvedl pojistné před poskytnutím příspěvku, chybně stanovil průměrný výdělek či zařadil zaměstnance do režimu A a režimu B“. Často dochází i k záměně hrubé mzdy za náhrady mezd.
Odvolání v takovém případě není podle ministerstva práce možné. Chybující firmy se ale můžou zkusit obrátit na Finanční úřad.
„Finanční úřad, na rozdíl od úřadu práce či MPSV, může prominout jak vlastní odvod za porušení rozpočtové kázně, tj. požadovanou vratku, tak i případné penále, a to v tom případě, kdy k pochybení zaměstnavatele došlo buď z marginálních důvodů, popřípadě pokud k porušení rozpočtové kázně došlo z objektivních důvodů – jimi mohou být jak živelní či mimořádné události, tak ale rovněž situace zapříčiněné státem,“ radí mluvčí resortu Dostálek.
Podle posledního vyjádření vlády z kraje tohoto týdne budou moct nově čerpat program Antivirus také živnostníci. Výše podpory se pak odvíjí podle toho, zda provozovatelé museli zavřít úplně nebo pouze přišli o část svého výdělku.
