O zahájení podnikání byl naopak největší zájem za poslední desetiletí. Vysoký počet nových podnikatelů je podle firmy dán i ukrajinskou menšinou, která se postupně adaptuje na české prostředí.
Paušální daň mohou využívat osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty a jejichž roční příjem z podnikání dosahuje nanejvýš dvou milionů korun.
Pokud jste živnostníci a platíte takzvanou paušální daň, neměli byste zapomenout zvýšit zálohy. Od letošního ledna totiž vzrostla platba paušální daně ve všech třech pásmech.
Česko čeká v roce 2024 množství změn. Od úprav daní, přes eDoklady po zvýšení rodičovského příspěvku nebo zdražení dálničních známek. Server iROZHLAS.cz přináší výběr nejdůležitějších novinek.
„Všechna jednotlivá opatření znevýhodní pro zaměstnavatele zaměstnávání na dohody, a proto budou mít tendenci dohody spíše omezovat,“ říká o změnách viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.
„Když dnes živnostníci platí minimální odvody, tak dostanou důchod 10 800. To je poměrně málo, ale pořád je to výrazně víc, než co zaplatili na pojistném,“ upozorňuje Filip Pertold z institutu IDEA.
Podle předsedy Asociace samostatných odborů Dufka jsou živnostníci zvýhodňováni. Oponuje mu Josef Jaroš z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Stát bude datové schránky od ledna do března postupně zřizovat všem podnikajícím fyzickým osobám, a i všem právnickým osobám, na které se povinnost mít datovou schránku zatím nevztahovala.
Zrušit EET bez analýz dopadů jenom kvůli tomu, že to udělal Babiš, byla podle Prokopa chyba. Uvedl také, že šedou ekonomiku může podpořit i to, že jsou lidé motivováni spíše k pracím na dohody.
Minimální důchody jsou většinou 7000 až 8000 korun, ale mohou být i nižší. Kvůli nízkým důchodům vznikne živnostníkům nárok na dávky sociálního systému, do kterého ale sami přispívali jen minimálně.
Zatímco stát hledá recept na vysokou inflaci, domácnosti ho už našly. „Ve spotřebních věcech méně utrácí, už vidíme pěti, šestiprocentní propad,“ říká Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Správa vyzvala k vrácení příspěvku nebo eviduje dobrovolné vrácení v 22 478 případech za 398,4 milionů korun. Z této částky již správa získala 389,6 milionů korun.
Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty.
Nejvyšší relativní nárůst zaznamenalo zprostředkování velkoobchodu (o 1126 procent), podpůrné činnosti v zemědělství (o 94 procent) a silniční nákladní doprava (76 procent).
„Finanční kondice firem je velice oslabená. Jde vlastně o vyplacení dvouměsíční výpovědní lhůty a tři měsíce odstupného. Řada firem na to již nemá po tom jarním období zdroje.“
Samosprávy by tak mohly navíc získat 500 až 700 milionů korun ročně, což by jim podle Schillerové více než kompenzovalo odhadovaný úbytek příjmů v souvislosti s paušální daní.
Mezi lidmi, které pandemie silně udeřila, se často nacházejí osoby samostatně výdělečně činné. Navzdory stereotypní představě mnohých politiků mezi nimi však bohaté podnikatele nehledejme..
Živnostníci měli možnost získat kvůli zavřeným školám dotaci za péči o své děti od března do června. Poslední výzva byla uzavřena 14. srpna, další podle informací na webu resortu není plánována.
Průvodcům chybí turistické a školní skupiny, ale i klienti z řad návštěvníků festivalů, kongresů a veletrhů. Mohlo by jim mimo jiné pomoci snížení DPH u služby na deset procent.
Ekonomickou krizi pohledem českých podnikatelů nastíní film Živnostníci v karanténě aneb holé zadky. Své osobní svědectví z New Yorku nabídne slovenská režisérka Tereza Nvotová.
Vyplácení státní pomoci OSVČ a malým firmám bude stát 39,5 miliardy korun. Třetina z této sumy by podle návrhu měla jít z daňových příjmů obcí a krajů. Jejich představitelé se chtěli sejít s Babišem.
Je státní pomoc živnostníkům a firmám postiženým pandemií koronaviru dostatečná? Mluvil o tom Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a také ministr dopravy za hnutí ANO.
Jednorázový příspěvek 500 korun by podle návrhu měli dostat i společníci malých společností s ručením omezeným. Senát chce, aby se příspěvek vyplácel z rozpočtu, nikoli z vybraných daní z příjmu.