Předseda Senátu vyhlásil termín prezidentských voleb. První kolo začne v pátek 13. ledna 2023
Předseda Senátu Miloš Vystrčil vyhlásil termín prezidentských voleb, lidé půjdou k urnám 13. a 14. ledna 2023. Nástupce Miloše Zemana tak bude znám nejpozději o dva týdny později. Případné druhé kolo voleb se uskuteční 27. a 28. ledna.
„Termín konání voleb bude 13. a 14. ledna 2023,“ informoval předseda Senátu Miloš Vystrčil. V pátek 13. ledna budou volební místnosti otevřené od 14.00 do 22.00, v sobotu 14. června od 8.00 do 14.00.
Zeman vyzval Středulu k prezidentské kandidatuře, stávající uchazeče nazval ‚sbírkou podivných existencí‘
Číst článek
Předseda Senátu ještě před třemi týdny zvažoval, že by volby vyhlásil až v srpnu. Chce ale, aby volební podmínky byly férové pro všechny adepty na úřad hlavy státu.
Do Sbírky zákonů se vyhlášením termínu prezidentských voleb dostane lhůta, ve které se kandidátům započítávají peníze vynaložené na kampaň do zákonného limitu. To bude podle Vystrčila od 1. července.
Před prvním kolem voleb můžou kandidáti ze zákona utratit maximálně 40 milionů korun. Pokud se dostanou do druhého kola voleb, celková částka za kampaň může být 50 milionů korun. Pokud tedy někteří už potvrzení nebo spekulovaní kandidáti doposud jezdili po republice, nepočítalo se to do nákladů prezidentské kampaně.
Tři dny před začátkem prvního kola voleb musí být známé všechny subjekty a jednotlivci, kteří jakkoliv financovali daného kandidáta. Do 90 dnů od vyhlášení výsledků voleb pak kandidát musí zveřejnit zprávu o kompletním financování jeho kampaně.
Kandidáti na prezidenta
Někteří zájemci už svou kandidaturu na Hrad oznámili. Je mezi nimi například bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, zakladatel a bývalý majitel výrobce betonových dlažeb Best Tomáš Březina, zakladatel a šéf technologické firmy IDC-softwarehouse Karel Diviš, senátor Pavel Fischer či senátor Marek Hilšer.
Mezi kandidáty o prezidentské křeslo je také matematik a podnikatel Karel Janeček, generál ve výslužbě Petr Pavel, bývalý místopředseda KSČM Josef Skála, podnikatel Jaromír Soukup, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková či bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Nejvyšší podporu v prezidentských volbách mají podle průzkumu nadále Babiš a Pavel, ostatní zaostávají
Číst článek
Z květnového volebního modelu agentury Median vyplývá, že zatím nejvyšší podporu ve volbách má předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, který zatím kandidaturu neoznámil. Dále má podporu mezi českou veřejností také armádní generál ve výslužbě Petr Pavel.
Případní kandidáti, kterým musí být v den voleb nejmíň 40 let, potřebují buď 50 tisíc podpisů od občanů, nebo podpisy minimálně dvaceti poslanců či deseti senátorů. Kandidátní listinu mohou podat na ministerstvo vnitra nejpozději 66 dní před začátkem prvního kola voleb, tedy 8. listopadu.
Volbu prezidenta vyhlašuje předseda Senátu tak, aby se případné druhé kolo volby prezidenta konalo nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta. To skončí Zemanovi 8. března. Současný prezident už strávil v úřadu dvě funkční období, znovu proto kandidovat nemůže.
