Volby a doprava v Praze: proč bariéry pro auta nejsou řešení a cyklopruhy jen polovičaté

Ty jsi dlouhodobý detailní pozorovatel všeho, co se týká dopravy, včetně dění v hlavním městě. Zároveň pro korektnost na začátek přiznejme, a já to v tuto chvíli beru jako komentátorskou výhodu, že v Praze nežiješ, ale sleduješ všechny události, které se v Praze řeší, pohybuješ se po Praze často. Vnímáš pražskou dopravní situaci jako jedno z hlavních témat nadcházejících komunálních voleb v metropoli?
Je to určitě jedno z hlavních témat v Praze. Je to nejenom z toho důvodu, že je v Praze tolik lidí, ale že Praha je dopravně zatížená i lidmi, kteří jsou bohužel nuceni kvůli současné situaci a špatné dopravní strategii v Česku Prahou projíždět. Takže to téma je určitě velmi ostře sledované nejenom samotnými obyvateli Prahy, ale i přespolními.

Praha jako dopravní uzel. To ale asi není jediný důvod, proč je doprava v metropoli možná neuralgickým bodem všech politických soubojů, co se týče naší magistrátní zastupitelské úrovně. Je to bojem na sociálních sítích, jak viditelný je spor mezi motoristy, cyklisty a podobně?
Myslím si, že to je trošku zveličené právě sociálními sítěmi, kde se mi to místy trošku jeví i jako generační přestřelka, kdy jsou na jedné straně zarytí zastánci automobilové dopravy a na druhé straně jiných způsobů dopravy, třeba cyklistů. Vždycky to jsou takové ty nadávky typu „pumpičkáři“ versus „petrolheadi“ (doslova benzínoví nadšenci, pozn red.), a podobně. Ale myslím, že realita je spíš někde mezi tím, že každá ze stran má svoji pravdu a těžko se mezi nimi hledá kompromis. Přitom se ale stačí podívat do jiných metropolí typu Praha, kde se doprava nějakým způsobem daří řešit a nedochází k takovým kongescím nebo k tak složitým situacím jako v Praze.

Pojďme se teď bavit konkrétně. Může podle tebe aktuální pražská koalice ve složení Praha sobě, Piráti, Spojené síly pro Prahu ve výsledku doplatit na svou sázku na, řekněme, otevřenější a průjezdnější město pro cyklisty?
Já úplně neznám předvolební průzkumy, neznám úplně náladu mezi Pražany. I když tam mám spousty známých, kterých jsem se před natáčením ptal, a ti mi v podstatě říkali, ačkoliv jsou v mém ročníku, tedy 40 až 50 let, že změny, které nastávají, v podstatě vítají. Protože oni samozřejmě vidí, že to město není nafukovací a nelze se donekonečna všude pohybovat jen autem.

Pak jsou tu politici, kteří by namítli, že cyklisté do města nepatří. Například Patrik Nacher, i když to takto konkrétně neříká, ale současné koalici vyčítá, že proti sobě staví motoristy a cyklisty. Nacher je zástupcem hnutí ANO a říká také, že současná koalice vytváří cyklopruhy i na místech, kde to není pro cyklisty bezpečné, a že to jen vytváří jakýsi špunt v dopravě. To konkrétně prohlásil v Prostoru X.

Je teď podle tebe viditelná nějaká smysluplná koncepce, kde prostory pro jízdu na kole v Praze vznikají? Přiznejme si, Praha není Kodaň, není to placka, je to kopcovité město a situace je tady trošku odlišná.
Smysluplná bych to úplně nenazval. Mně přišlo, že současné vedení Prahy chtělo za každou cenu budovat něco pro cyklisty a nebylo to úplně s rozmyslem. Cyklopruhy čelí kritice poměrně oprávněně, protože nejsou ani tak využívány a je to proto, že to není pro cyklisty bezpečná infrastruktura.

Jet po čtyřproudé silnici jako cyklista, mít vedle sebe spousty aut a nemít tu infrastrukturu oddělenou, tak jako je to třeba v Kodani, prostě neláká pro svezení všechny cyklisty. Asi bych tam nikdy nevyrazil s dětmi, že by jely po Evropské v cyklopruhu a podobně, protože nikdy nikdo neví, kdy to dítě vjede do silnice nebo naopak někdo z řidičů vjede do cyklopruhu. Takže mně to přijde takové polovičaté řešení. Na druhou stranu je vidět, že se budují i čistě cyklostezky, kde dochází k oddělení druhů dopravy, a to je určitě krok správným směrem. Je potřeba k lidem na kole a pěším přistupovat jako k úplně stejným účastníkům dopravy, jako jsou řidiči, nikoliv je nějak kastovat. Jsou to lidé, kteří se potřebují nějak dopravit, a nemůžeme se na ně koukat, jestli jedou zrovna na kole, autem nebo tramvají.

Ještě k těm cyklistům. Lídr koalice Spolu na pražský magistrát, Bohuslav Svoboda, v rozhovoru pro Deník N mimo jiné prohlásil, že jako lékař vnímá nárůst úrazů cyklistů a lidí projíždějících město na skateboardu, to znamená jiných cestujících než motoristů. Taky řekl, že exhalace z autodopravy nepředstavují žádné zásadní zvýšení zátěže, to mě zaujalo. Pochopitelně existují mnohem závažnější věci škodící životnímu prostředí, ale přesto, není to přílišná bagatelizace?
Mně se upřímně nechce ten výrok ani komentovat, protože je tak hloupý, že ani nemá smysl tím ztrácet čas. Nic proti panu Svobodovi, ale v tomto případě úplně přestřelil a nevím, jestli si vůbec uvědomuje, co vlastně říká, protože se stačí podívat i na dřívější prohlášení ODS, když třeba otevírali nějakou cyklostezku, že to dělali v podstatě kvůli tomu, aby lidé nemuseli dýchat zplodiny. A teď jejich hlavní kandidát řekne, že ty emise jsou vlastně v pohodě.

Je automobilová doprava ve městě zásadním „škodičem“ životního prostředí?
Je samozřejmě jedním z hlavních „škodičů“ zejména v městském provozu, kdy se auta musí rozjíždět, jsou tam emise nejenom CO2 a hlavně oxidu dusíku, ale pak také polétavého prachu. Rozhodně to problém je a je to jedna z příčin, proč ovzduší v Praze není úplně ideální.

Jak vybalancovat určitý viditelný západní trend snižování dopravní zátěže v centrech měst a zároveň to, aby lidé, kteří potřebují jezdit, skutečně jezdit mohli?
Já myslím, že nikdo nechce upírat lidem, aby ti, co skutečně potřebují, jezdili. Základ je vybudovat alternativy k automobilové dopravě takové, že člověka ani nenapadne použít auto na to, aby jel z Malé Strany někam do Karlína nebo podobně, aby ho vůbec nenapadlo jet autem, protože zjistí, že třeba na kole nebo veřejnou dopravu je to pro něj jednodušší. Není to o tom budovat nějaké bariéry autům, ale jde o to vybudovat alternativy tak, aby byly mnohem zajímavější než auto samotné.

Jak se díváš na spor o parkovací místa v hlavním městě? Protože to je spor, který do veřejného prostoru vynesl šéf pražského hnutí ANO Ondřej Prokop, který spílal Středočechům, že berou Pražanům parkovací místa. Myslíš si, že to je předvolebním tématem v hlavním městě a dotýká se to i středočeského regionu? Protože Praha a střední Čechy jsou dopravně velmi propojené, spousta Středočechů jezdí do Prahy za prací.
Problém to je, ale nemyslím si, že to je takové téma, jako bylo ještě třeba před čtyřmi lety. Teď se z parkovacích zón stala v podstatě naprosto běžná součást života Pražanů a myslím si, že většina obyvatel i oceňuje, že jim to snížilo nápor Středočechů na jejich místa, zejména v okrajových sídlištích. Lze asi očekávat, že rozšiřování ještě nastane. Podle mého názoru je potřeba si říct, že parkovací zóny jsou stále velmi levné. Když si srovnáte, za kolik byste si pronajali kus stejně velkého místa na nějaký kiosek nebo stánek, tak zaplatíte mnohem vyšší částku. Takže je samozřejmě potřeba řešit i debatu, jak motivovat lidi k tomu, aby například nepotřebovali druhé auto. Jedním ze způsobů motivace je zlepšení na straně nabídky, tedy lepší veřejná doprava, lepší síť cyklostezek.

Mluvil jsi o alternativách v dopravě. V souvislosti se zklidňováním centra Prahy se také mluví o tom, že by měla být dokončená alternativní silniční cesta okolo města. Jak to v tuto chvíli je s dokončováním Pražského okruhu?
To je bohužel téma, které je sice tématem komunálních voleb, ale město s ním příliš mnoho neudělá. Jde totiž o investici Ředitelství silnic a dálnic a město může v podstatě jenom pomáhat s výkupy pozemků. Ale to hlavní leží na Ředitelství silnic a dálnic a především pak na úřadech, které to povolují. Praha s tím má společné to, že některé městské části či organizace napojené na dotčené městské části, jako některé strany či hnutí, úspěšně blokují teď například stavbu 511 Běchovice D1, což je asi nejvíce chybějící dálniční stavba v ČR. Tam v podstatě není cesta, jak stavbu urychlit za současné legislativy, a komunální volby to nevyřeší. Určitě tady ten problém je, ale pro voliče by to nemělo být téma pro komunální volby, ale spíše pro ty celostátní.

Proč je tento úsek tím nejdůležitějším, očekávaným v ČR?
Je to podle intenzity provozu, protože v podstatě odvádí veškerou dopravu ze severu z dálnic D8, D10 a D11. Doprava, včetně nákladní, nyní vede po Jižní spojce přes Spořilov. V případě dokončení na D1 by se úplně minul Spořilov a vedlo by to více loukami. Samozřejmě v blízkosti nějaké zastavěné části také jsou, ale nevede to přes sídliště.

Bavíme se o dokončení Pražského okruhu a ty říkáš, že by to nemělo být nutně tématem komunálních voleb, ale spíš těch celostátních. Důvod, proč jsem se na to zeptal, byl i ten, že to ovlivňuje hustotu dopravy v centru. Například i ten komunistický relikt, magistrála, která dělí město ve dví, je každé ráno, každé odpoledne, v Praze přeplněná. Jak se díváš na nápady čtyřkoalice Praha bez chaosu ohledně zahloubení poměrně velkého úseku magistrály v centru města? Je to čirý populismus, nebo už tyto nápady někdy v minulosti byly?
Ty nápady tu v minulosti byly, byly mnohokrát prověřovány a samozřejmě to vypadá hezky na papíře a v počítači na vizualizacích, ale náklady na stavbu jsou tak enormní, že by se to opravdu nevyplatilo, a nedokážu si představit, že by to někdo financoval. Magistrála v centru města je velký problém, ale myslím si, že minimálně dostavba těch dvou částí Pražského okruhu, které teď chybí nejvíce, což je úsek 511 Běchovice D1 a úsek od D8 do oblasti Černého Mostu, je to, co by výrazně pomohlo k řešení dopravní situace i v samotném centru.

Jak vidíš budoucnost magistrály? Více přechodů, více semaforů, zklidňování dopravy - je to cesta, možná zušlechťovací, po vzoru západu?
Cesta to určitě je. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že pro spoustu lidí stále není alternativa, jak tu trasu objet, i když tunel Blanka v tomto velmi pomohl, tak zklidňování magistrály možná může vést k tomu, že to spoustu řidičů odradí a zjistí, že se dá jet výhodněji pod povrchem, metrem a podobně. Ale jinak se obávám, že to není úplně cesta. My potřebujeme auta úplně dostat z centra, aby tam neprojížděla v takovém množství.

Když se ale vrátím k řidičům, kteří do centra potřebují, jak se mají oni dívat na to, že teď po jedné straně Smetanova nábřeží prostě neprojedou, protože tam v tuto chvíli je alej stromů? Je tam revitalizace místa, jezdí tam tramvaj a je tam nová cyklostezka.
Já bych asi jednoduše řekl, že žijí v centru města a to přináší různá omezení. Když někdo žije na vesnici, také se nepozastavuje nad tím, že mu nejezdí každých pět minut autobus k jeho domku. Život v každé oblasti má nějaká svá pro a proti. Pro někoho může být nevýhoda, že se autem neprojede po Smetanově nábřeží, ale pro spoustu lidí je zase výhoda, že se mohou v klidu projít historickým centrem města, aniž by si museli dávat pozor, kdo je přejede nebo ne.

Jak se díváš na snižování rychlosti ve městech? V mnoha evropských městech, kterými jsem projížděl, se jezdí třicítkou, v Praze na mnoha místech také. Mělo by to být plošnější opatření?
Snižování rychlosti je určitě cestou zejména v hustě zabydlených oblastech, kde se už i nyní často vyšší rychlost nedá vyvinout kvůli různým bezpečnostním opatřením typu retardéry, přechody pro chodce. Na druhou stranu bych nerad, aby se k tomu přistupovalo úplně dogmaticky, že třicítka musí být naprosto všude. Asi nemá smysl například někde na okraji Prahy, kde je nějaká už skoro čtyřproudá silnice, zavádět třicítku jenom kvůli tomu, že je to trend a móda ve světě.

Kromě retardérů se teď ještě velmi často objevují na silnicích a kolem chodníků takzvané balisety, které upřímně řečeno nepůsobí ve městě nijak okrasně, nicméně jejich funkce je asi taková, aby zpřehledňovaly daný úsek a zklidňovaly dopravu. Ty je vnímáš pozitivně, nebo negativně? Názory na tyto zelené a bílé plastové sloupky jsou totiž velmi odlišné.
Já na něm mám spíše negativní názor, protože jsou opravdu ošklivé. Na druhou stranu vidím i nějaký přínos v tom, že v usměrnění dopravy mají pozitiva, ale stále si myslím, že to lze řešit trošku elegantněji než balisety. Připomíná mi to trošku i řešení cyklistické dopravy, tedy cyklopruhy. Je to takové polovičaté řešení, které může něčemu pomoci, ale mělo by se jednat spíš o trvalejších úpravách.

Měly by podle tebe být nakonec cyklostezky i na opraveném Barrandovském mostě?
Rozhodně by měly být, protože na obou stranách řeky je cyklostezka a minimálně do budování nového mostu Dvorského tam není mnoho míst, kde přejet Vltavu. Takže jsem určitě pro.

Pražané se hodně obávali komplikací spojených s opravou Barrandovského mostu. Je to velmi vytížená komunikace, velmi důležitá pro spojení nejenom přes Vltavu z jedné části města na druhou, ale také co se týče přijíždějících z jihu.

Tam došlo k určitému prodloužení o necelý měsíc kvůli tomu, že stav mostu je lehce jiný, než ukazovaly průzkumy.

Na druhou stranu to zpoždění není nijak zásadní, a jak se ukazuje, tak během úprav je provoz naprosto plynulý. Pro mě je to velmi příjemné překvapení, že se tam teď daří dopravu udržet bez nějakých kolapsů.

Jaká jsou další důležitá dopravní témata v metropoli? Je to výstavba metra D?
Když se podíváme na veřejnou dopravu, tak určitě metro D. Určitě je potřeba dořešit ještě některé hlavní silniční stavby, a to především část městského okruhu, který je uvnitř ulice v Holešovičkách, kde je situace neutěšená. Pak je to především rozvoj veřejné dopravy celkově. Probíhá velká investice do trolejbusů, která bude patrná až na konci roku, kdy by se měl otevřít první úsek. A to je, myslím si, poměrně velká budoucnost, jak tu dopravu trošku vyčistit od emisí dieselových autobusů a třeba i zrychlit na některých úsecích.

Ale Praha má na evropské poměry velmi chválenou veřejnou dopravu, tak potřebujeme něco, jako jsou trolejbusy?
Určitě potřebujeme, protože jsme podepsali Green Deal a existují závazky, jak snižovat emise z naftových motorů a toto je jedna z cest. Navíc zejména v kopcovitém terénu jsou trolejbusy opravdu velmi vhodnou alternativou k dieselovým motorům.

Zase je tam ale výstavba vodivých trolejí, to znamená, je tam asi nějaká prvotní větší investice, která může možná nahrávat argumentu, že je to hodně drahé. Proč nevyužijeme třeba elektrobusy?
Investice je drahá, ale samotný provoz je pak zase výrazně levnější než u elektrobusů. Navíc u nich neodpadá problém s nabíjením. Takže toho bych se úplně nebál. Co se týče veřejné dopravy, tak si myslím, že Praha stojí před zásadní otázkou, kterou teď ve volbách nikdo neříká, nebo se spíš říká jeden opačný extrém, a to je zásadní zdražení jízdného, protože cena 3650 korun za rok je nejenom v porovnání s jinými městy v Česku velmi nízká. Vzhledem k tomu, co cestující za tyto peníze dostává za služby, je jasné, že je dlouhodobě neudržitelné takto financovat dopravu na nějaké rozumné úrovni, a podíl příjmů z tržeb z jízdného neustále klesá. To znamená, že město musí čím dál více peněz vynakládat jenom na samotný provoz namísto toho, aby ušetřilo peníze na další rozvoj sítě MHD.

Myslím, že jsme tedy v posledních dvaceti minutách potvrdili tvá slova ze začátku, že doprava v Praze je skutečně velkým tématem nadcházejících komunálních voleb a dalo by se o ní mluvit další desítky minut, ne-li hodiny. Je to téma i pro jiná města, nebo je Praha v tomto specifická? Bojují také někde spolu cyklisté a řidiči tak jako v Praze? Alespoň tak, jak to můžeme vidět na sociálních sítích a v médiích, byť ta realita je možná trošku jiná.
Myslím, že Praha je v tomto opravdu mimořádně specifická. Co se týče jiných měst, trošku vnímám, že v Brně se zase řeší takový evergreen každých voleb, což je přesun hlavního nádraží, který se plánuje desítky let a zatím pokročil do fáze dalších vizualizací a architektonických návrhů. Ale upřímně, v jiných městech nevidím téma dopravy jako úplně zásadní.