Povinná lustrace pro ministry sněmovnou neprošla, měla by platit jen pro úředníky
Lustrační zákon se zřejmě bude vztahovat jen na místa vedoucích úředníků. Zavádí to doprovodná norma ke služebnímu zákonu, kterou dnes přijali poslanci a která teď míří k posouzení do Senátu. Opoziční TOP 09 a ODS se snažily prosadit, aby čisté lustrační osvědčení museli před svým jmenováním předkládat i ministři, se svými návrhy však pravicoví poslanci neuspěli.
„Vnímám to velmi negativně, jako jeden z dalších kroků zpět před listopad 1989,“ kritizoval schválenou podobu normy poslanec TOP 09 Daniel Korte.
Lustrační zákon se podle mínění pravicových politiků vzdaluje od svého původního smyslu. „Ten zákon byl přijat proto, aby zabránil estébákům, fízlům, vysokým činitelům KSČ aktivně ovlivňovat politiku demokratického státu,“ dodal Korte.
Pravicoví poslanci vyvolali ve sněmovně velkou diskusi. Asi nejvíc kritizovali lidovce, kteří návrh na povinnou lustraci sice podpořili, ale pak hlasovali pro celý zákon i bez této změny.
Lustrační zákony zakazují příslušníkům mocenských elit a ozbrojených sborů bývalého totalitního režimu a osobám registrovaným jako spolupracovníci Státní bezpečnosti, zastávat vybraná místa ve státní správě, samosprávě a ozbrojených složkách.
Místopředseda KDU-ČSL a sněmovny Jan Bartošek označil jejich výhrady za účelové.
„To jsou takové předvolební hrátky, pravicové strany měly 25 let na to, aby zpřísnily lustrační zákon, neučinily tak. Takže já to vnímám jako účelové téma. Podstatné je, že lustrační zákon stále platí,“ uvedl Bartošek.
Podle očekávání se k návrhu pravicových stran postavili i komunisté, kteří opakovaně usilují o úplné zrušení lustrací.
„My jsme se při hlasování o celkovém návrhu zákona zdrželi. V doprovodném návrhu jsme nehlasovali pro návrh poslance Bendy, který tam upřesňoval otázku toho lustračního zákona. Jsme přesvědčeni, že lustrační zákon patří minulosti a všichni ti, kdo jej teď vytahují, tak bojují bitvy minulosti. I ta diskuse, která se potom otevřela naprosto mimo, tak podle našeho soudu byla diskuse předvolební,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Komunisté při snaze lustrační zákon zrušit v minulosti argumentovali třeba tím, že už je přežitý. Podle poslance Korteho však stále smysl má. „Třeba ti, kteří byli v řadách StB v roce 1985, tak jsou dnes stále ještě v plné síle,“ poznamenal Korte.
Diskusi kolem lustrací v poslední době rozvířil zejména případ šéfa resortu financí Andreje Babiše (ANO), kterého prezident jmenoval ministrem i bez lustračního osvědčení, což nebývalo zvykem.
Babiš osvědčení nemohl získat proto, že byl evidovaný jako tajný spolupracovník StB. Letos v červnu bratislavský soud rozhodl, že to bylo neoprávněně.
