Policie žádá o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání
Policie chce trestně stíhat komunistického poslance KSČM Zdeňka Ondráčka. Žádost o jeho vydání v úterý odpoledne dorazila do sněmovny. Radiožurnálu to potvrdil předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič z KSČM.
„Oznámili jsme tuto skutečnost všem členům mandátového a imunitního výboru. Po dohodě s místopředsedou výboru bude stanoven termín, kdy se výbor sejde. Termín by měl být situován tak, aby mandátový a imunitní výbor zahájil své jednání v té věci, než začne v září řádná podzimní schůze sněmovny,“ řekl Radiožurnálu.
Ondráčkovo vysvětlení, proč nepodpořil vládu: Zcela jsem se neztotožnil s programovým prohlášením
Číst článek
Grospič ale nechtěl říci, proč chtějí policisté jeho stranického kolegu Ondráčka vydat. A to proto, že je vázaný mlčenlivostí.
Ondráček na dotaz ČTK řekl, že neví, kvůli čemu může policie žádat jeho vydání. „Až to přijde, já se s tím seznámím,“ dodal. Poznamenal, že to vnímá jako předvolební boj.
Podle serveru Novinky.cz se případ týká Ondráčkových výroků o někdejším kandidátovi na prezidenta Michalu Horáčkovi.
„Policie ČR dnes požádala sněmovnu o vydání pana Ondráčka k trestnímu stíhání. Předpokládám, že v souvislosti s mým trestním oznámením. Pan Ondráček, navzdory dokumentům, které jsem zveřejnil, mě označil za spolupracovníka StB (komunistické Státní bezpečnosti) a veksláka,“ uvedl na svém twitterovém účtu Horáček.
Zprávu od policie zatím Horáček nedostal. „Pouze jsem byl předvolán jako svědek a vypovídal do protokolu,“ sdělil. „Tento krok Policie ČR, týká-li se mého trestního oznámení, ve mně posiluje víru, že žijeme v právním státě,“ doplnil.
Poslanecká sněmovna v minulém období vydala osm poslanců, v tom současném zatím dva
Číst článek
Ondráček obvinil v médiích koncem loňského roku během kampaně před lednovými prezidentskými volbami Horáčka ze spolupráce s StB. Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel a na poslance Ondráčka podal začátkem tohoto roku trestní oznámení.
Policie sice později vyšetřování odložila, ale podle serveru Novinky.cz státní zastupitelství policii případ vrátilo.
Imunitní výbor nyní stanoví termín, kdy se žádostí o vydání bude zabývat. Mělo by to být ještě před 10. zářím, kdy začne řádná zářijová schůze sněmovny, jak uvedl předseda výboru Grospič.
Sněmovna v současném složení dosud vydala ke stíhání zatím dva poslance - předsedu hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše a místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka, a to kvůli údajnému dotačnímu podvodu s farmou Čapí hnízdo. Státní zástupce letos v květnu stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil, ale stíhání Babiše pokračuje, žalobce zamítl Babišovu stížnost proti obvinění.
Zdeněk Ondráček
- Datum a místo narození: 28. července 1969 v Žacléři
- Vzdělání: Policejní akademie ČR v Praze, později si doplnil vzdělání dalším studiem na Univerzitě Hradec Králové, Akademii Policejního sboru v Bratislavě a Univerzitě Palackého v Olomouci (tituly PhDr., JUDr., Ph.D.)
- Současné funkce: poslanec Poslanecké sněmovny (od 2013), je místopředsedou bezpečnostního výboru; člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje (od 2012); zastupitel Trutnova (od 2010).
- Praxe: dělník v papírně ve Svobodě nad Úpou (1987 až 1988), policista - člen pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti (1988 až 1990), později člen Policie ČR (do roku 2011), mimo jiné vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality; podnikatel, jednatel firmy Confisio-CZ, zástupce ředitelky Městského gymnázia a střední odborné školy Úpice (2012 až 2013)
- Členství ve straně: KSČM (od roku 2012), KSČ (1989 až 1990)
- Ondráčkovo jméno bylo v nedávné době diskutováno v souvislosti s volbou předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ondráčka, který byl již předtím terčem kritiky za své působení za socialismu, zvolili do této funkce zákonodárci v březnu. Proti tomu se ohradila opozice, demonstrovaly i tisícovky lidí. Ondráček se nakonec funkce vzdal, a předešel tak hlasování o svém odvolání. V dubnu byl do čela komise zvolen nominant hnutí ANO Jiří Mašek (ANO).
- Ondráček jako člen pohotovostního útvaru zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během takzvaného Palachova týdne. V rozhovoru pro časopis Mladý svět v prosinci 1989 přiznal, že uhodil obuškem i dívku. Pro časopis také přiznal, že byl při zásahu na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989.
- V roce 2014 se Ondráček dostal ve Sněmovně do sporu s tehdejším místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, který ho označil za komunistického fízla a komunistickou mlátičku. Ondráček se hájil tím, že nebyl u komunistické Státní bezpečnosti, nikoho neudal a má i lustrační osvědčení a bezpečnostní prověrku. Mandátový a imunitní výbor Sněmovny poté rozhodl, že by se měl Kalousek omluvit. Ten to odmítl. Sněmovna poté nezrušila, ale ani nepotvrdila rozhodnutí výboru, z čehož vyplynulo, že se Kalousek omlouvat nemusí.
- Ondráček jako poslanec vzbudil mimo jiné rozruch a vyvolal vlnu kritiky i svým návrhem zařadit do trestního zákoníku paragraf trestající hanobení prezidenta republiky vězením.
- Při červencovém hlasování o důvěře vládě ANO a ČSSD byl Ondráček jedním z těch, kteří nový kabinet nepodpořili. Poslanec řekl, že se neztotožnil s jeho programovým prohlášením v oblasti bezpečnosti. Vedení KSČM jeho vysvětlení akceptovalo. Odmítl také spekulace, že jeho postoj k vládě souvisel s tím, že ANO přispělo k jeho konci v čele sněmovní komise pro kontrolu GIBS.
