Šéf mladých praktiků: Na venkově chybí příležitosti pro partnery lékařů, peníze pomůžou, ale nespasí
Téměř milion lidí u nás nemá praktického lékaře. Skoro polovina doktorů je podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v důchodu a do deseti let se chystá přestat ordinovat úplně. Mladé lékaře dráha praktiků neláká, problém je obsadit místa hlavně na venkově. Předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha pro Radiožurnál uvedl, že jim vadí hlavně osamocenost a omezená dostupnost vzdělávání či pracovního uplatnění pro partnery a rodinu.
Proč se mladým praktikům nechce na venkov?
To není tak úplně pravda. Více než polovina mladých praktiků podle našeho průzkumu zvažuje, že by šla pracovat na venkov. Je tam ale plno překážek, které jim v rozhodnutí brání nebo kvůli kterým se nakonec rozhodnou pro práci ve městě.
Finanční motivace pomáhá, ale nestačí. Ve Finsku jsou venkovské praxe velmi dobře zaplacené, ale mladí praktici se po roce vrátí do města, srovnává Vojtěch Mucha
Jaké jsou argumenty, kvůli kterým nakonec mladí praktičtí lékaři zůstanou ve městě?
Jedním z těch hlavních je osamocenost. Na venkově je člověk sám, nemá tým kolegů. V zahraničí pracují doktoři v takzvaných týmových praxích, kde je jich více. U nás to není zvykem, člověk je odkázán sám na sebe, je v ordinaci pouze se svojí sestřičkou.
Lékaři dále uvádějí potřebu dobrého uplatnění pro svého partnera nebo partnerku a vzdělávání pro děti. Příležitosti jsou na venkově špatně dostupné, kvalitní vzdělání se komplikovaně shání.
25:54
V regionech chybí praktici. ‚Venkov není atraktivní pro mladé obecně,‘ vysvětluje šéf spolku Mucha
Číst článek
Poslední dobou se nově objevuje argument horší dostupnosti navazující lékařské péče. Najít ambulantního specialistu v podstatě v jakémkoliv oboru je ve venkovské praxi výrazně těžší. Práce praktika na vesnici také zasahuje více do volného času.
Lékař dělá víc věcí, neodesílá tolik případů ke specialistovi, spoustu problémů řeší sám v ordinaci. Musí být přístupný dvacet čtyři hodin denně, sedm dnů v týdnu.
Finanční motivace
Absolventy medicíny se nedaří nalákat ani na byty, plně vybavené ordinace či statisícové příspěvky. Pokud by se argumenty, které jste vyjmenoval, vyřešily, budou mladí praktici chodit na venkov?
Rozhodně by to pomohlo. Na základě dotazníkového šetření mezi kolegy víme, že důvodem může být mimo jiné trvalá finanční motivace. Tu některé kraje nabízejí, určitě to může být jedna z cest.
25:24
Najděme motivované lékaře, kteří pohotovosti chtějí sloužit, a slušně je zaplaťme, míní šéf praktiků
Číst článek
Ze zkušeností z Finska, kde jsou venkovské praxe velmi dobře zaplacené, ale víme, že to ten problém neřeší. Praktici těsně po škole si takto za rok vydělají dostatečné peníze a poté si otevřou praxi ve městě, kde také bydlí.
Nemůže to být tak, že si mladí lékaři řeknou: teď budu v nemocnici, ve velké medicíně, a praktikem budu až ve stáří?
Dříve to byl docela častý model, ale domnívám se, že to není nejlepší nápad. Práce praktika je specializace jako každá jiná. Pokud ji chcete dělat dobře, musíte se na to vyškolit dobře a u kvalitního školitele. To nějakou dobu trvá.
Na to má člověk sílu spíše jako mladý praktik. Ve chvíli, když se chystáte do důchodu a rozhodnete se dělat praktika, často to už nejde, trvá to dlouho a stojí to hodně peněz. Podle mě to není správná cesta.
Celý rozhovor si můžete poslechnout také v audiu v úvodu článku.
