V regionech chybí praktici. ‚Venkov není atraktivní pro mladé obecně,‘ vysvětluje šéf spolku Mucha
Stovky tisíc lidí v České republice nemají praktického lékaře. Část z nich podle statistiků ani žádného nehledá. Třeba proto, že už dřív žádného nesehnali. Týká se to dospělých a v některých regionech je také zásadní nedostatek pediatrů. „Problém se bude zhoršovat. Medián věku pediatra je u nás přes 60 let, takže v příštích 10 až 20 letech jich třeba polovina skončí,“ upozorňuje v Interview Plus předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha.
O práci pediatra je přitom mezi lékaři zájem. Mnohem častěji ale nakonec skončí v nemocnici než v ambulancích. „Málokdo si dnes troufne otevřít nebo převzít ordinaci a dělat v ní sám,“ přiznává Mucha pro stanici Český rozhlas Plus.
Provozování vlastní lékařské praxe s sebou totiž nese i podnikatelské povinnosti a administrativu.
„Byrokracie je přebujelá a lékař tím tráví obrovské množství času. Někdy jsme kritizováni, že pracujeme pět hodin denně, ale to je jen ordinační doba. Dalších x hodin lékař věnuje administrativě,“ vysvětluje Mucha.
Poukazuje také na to, že praktici v Česku nejčastěji fungují v modelu jeden lékař a jedna sestra, na Západě jsou to dnes už daleko častěji sdružené praxe. V nich pracuje více lékařů i sester a spolu s nimi také další administrativní pracovníci či specialisté jako fyzioterapeuti nebo psychoterapeuti.
2:26
Tucet dětí každý měsíc hledá na Vysočině pomoc psychiatra. Lékaři nejsou, čekací lhůty se prodlužují
Číst článek
„V takové ordinaci mám to štěstí pracovat, takže vím, že tam je možné si úkoly trošku rozdělit a s administrativou se poprat. Má to benefity i pro pacienty, protože tím, že je nás tam víc, tak máme i delší ordinační dobu, prakticky od rána do večera každý den. A většinou jde i o takové vzdělávací centrum pro mladé praktiky,“ popisuje hlavní výhody.
Páteř systému
Sdružené praxe ovšem neřeší jeden z hlavních problémů, kterým je špatná regionální distribuce praktických lékařů.
„V Praze získat praktického lékaře vlastně není vůbec žádný problém, můžeme si vybírat. Ale v regionech mám plno kolegů, kteří mají hezky vybavené ordinace a rádi by školili, ale bohužel nikdo nemá zájem tam jít,“ tvrdí Mucha.
Z průzkumu mezi mladými lékaři vyplynulo, že finanční motivace je až na třetím místě. Hlavním důvodem, proč nechtějí pracovat na venkově, je obtížné pracovní uplatnění pro partnera a na druhém místě možnosti vzdělávání a zájmová činnost dětí.
25:36
V českém zdravotnictví je peněz dost. Nevyužíváme je ale účelně, říká lékař a člen NERV Hroboň
Číst článek
„V situaci, v jaké se nachází náš venkov, nemůžeme čekat, že se tam budou hnát pracovníci. Diskuze by měla být o tom, jak pomoci venkovu obecně, aby byl pro mladé lidi atraktivní,“ míní.
Vesničtí lékaři přitom patří ke špičce, je přesvědčený Mucha. „Jsou to ti nejlepší z nás. Já mám v Praze kousek od sebe specialistu, na venkově si ale praktici musí poradit sami,“ zdůrazňuje.
Mucha věří, že praktičtí lékaři by měli být páteří celého zdravotnického systému.
„Měl by vám být na blízku, a když budete mít jakýkoli problém, který není urgentní, život ohrožující, tak by měl být tím prvním, s kým ho budete řešit,“ zdůrazňuje s tím, že pravidelné návštěvy praktika mohou řadu vážných onemocnění odhalit v rané fázi.
„Mluvím třeba o vysokém krevním tlaku, cukrovce, nádorových onemocněních, chorobách srdce a ledvin. Pokud nechodíte na preventivní prohlídky, tak se na tyto choroby často přijde velmi pozdě. Pacienti, kteří se chlubí, že 30 let nebyli u lékaře a jsou strašně zdraví, tak jsou z mé zkušenosti ti nejvíce nemocní,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je nahoře v článku.
