Počet nakažených klíšťovou encefalitidou stoupá, v červnu onemocnělo 66 lidí
Lidí nakažených virem klíšťové encefalitidy přibývá. Za první půlrok lékaři registrují 90 případů nemoci. Jen za červen se nakazilo 66 osob. Pokud bude tento trend pokračovat, je možné, že se do konce roku objeví minimálně 800 případů nemoci. Hlášené jsou přitom jen nejzávažnější případy infekce. Nemálo z nich končí dlouhodobými až trvalými následky.
Spolehlivě se dá nemoc potvrdit až ve druhé klinické fázi, takže je pravděpodobné, že nemocných je ještě víc. Přitom proti klíšťové encefalitidě existuje účinná vakcína a očkuje se celoročně.
„Očkovat se je možné i teď, takové ty pověry, že v létě není vhodné očkování, se nezakládají na pravdě. Pokaždé je navíc rizikovější až druhá část léta a podzim. Všechno to záleží na počasí, ale když se podíváme na dosud nejrekordnější rok 2006, tak tam hlavně kvůli teplému podzimu drtivá většina případů, a bylo jich přes tisíc, byla hlášena až právě na podzim,“ říká vakcinolog Rastislav Maďar.
„V létě se druhá dávka, kvůli aktivitě klíšťat, která už jsou všude kolem nás, aplikuje dřív. Již za dva týdny po první vakcíně,“ dodává.
Podle vakcinologa jsou ale Češi vůči očkování spíše laxní. Naočkována je jen necelá pětina obyvatel, zatímco například v sousedním Rakousku, kde je výskyt této infekce nízký, se nechalo očkovat téměř 90 procent lidí.
„Nejnebezpečnější je nemoc pro věkovou kategorii 50 let a výše, seniorská populace je samozřejmě v úplně nejvyšším riziku. Proto by s očkováním měl začít dědeček s babičkou, následně rodiče a až nakonec děti,“ tvrdí Maďar.
Kdo není naočkovaný, a přesto chodí často do přírody, měl by se po příchodu z lesa důkladně prohlédnout.
„U klíšťové encefalitidy dochází k přenosu už za dvě hodiny, takže pokud je někdo na delší procházce v lese, časné vyndání klíštěte nemusí stačit, protože v té době už může být nakažen," vysvětluje Rastislav Maďar.
Další nemocí, kterou klíšťata přenášejí, je lymská borelióza. Od encefalitidy se kromě rozdílných symptomů liší i samotným původcem onemocnění, tím je totiž bakterie. Příznaky tak většinou odezní po delší době užívání antibiotik. Obě tyto nemoci nejsou podle slov Rastislava Maďara přenášena jen dospělými jedinci, ale i nymfami.
„Malinkatá klíšťátka, která člověk často ani neodhalí, rychle se nasají a odpadnou. Když je člověk nahmatá, tak si je splete se znamínkem, a to je velké riziko. Velká část velmi závažně postižených lidí, ať už vlivem lymská boreliózy, nebo klíšťové encefalitidy, uvádí, že si neuvědomují, že by někdy v životě měli přisáté klíště. Za tím je právě nymfa," vysvětluje lékař.
Před odchodem do lesa je proto doporučeno použít ochranný repelent a hlavně správné oblečení.
„Mít dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy a pokrývku hlavy. Nicméně i tak může člověk klíště získat, protože klíště se velmi často zachytí přímo na oblečení a pak podleze do míst často velmi intimních. Klíště putuje po těle poměrně dlouhou dobu, než si najde vhodné místo, kde se přisaje," říká vakcinolog.
Oblastí s nakaženými klíšťaty neustále přibývá, ačkoli počet nakažených klíšťat v přírodním ohnisku nákazy je podle Maďara poměrně stabilní. Rizikové je už celé území České republiky. S tím souhlasí i praktická lékařka Irena Kudrnovská.
„Klíšťata se dřív vyskytovala v endemických oblastech, což u nás bylo povodí Vltavy a jižní Čechy. Teď už můžeme klíšťata najít i ve vyšších nadmořských výškách, například na Sněžce," dodává Kudrnovská.
Internetové „mapy" klíšťat
Na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu můžeme najít předpověď aktivity klíšťat pro následující dny. Epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu, který na předpovědích spolupracuje vysvětluje, jak se stránky tvoří.
„Kombinují klimatické indikátory – teplotu, vlhkost a řadu další faktorů, a současně i údaje o biotopu, to znamená typu vegetace. Jde jak o kombinaci dlouhodobých údajů, tak samozřejmě i aktuálních dat,“ říká epidemiolog.
