EET i pro sociální služby v domovech důchodců? To je úplná šílenost, říká Pirát Ferjenčík
Poslanci rozhodují o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET), 3. a 4. vlnu totiž vládě před časem vrátil Ústavní soud. Teď se hlasuje ve třetím čtení zákona, tedy v tom nejdůležitějším. Opoziční poslanec ODS Zbyněk Stanjura ale připravil dosud nevídanou sérií víc než 770 pozměňovacích návrhů. „Jsem rád, že máme možnost hlasovat o každém oboru podnikání jednotlivě,“ říká pro Český rozhlas Plus poslanec České pirátské strany Mikuláš Ferjenčík.
„Až pak za poslanci přijdou nespokojené kadeřnice, instalatéři nebo malíři pokojů, tak jim můžeme ukázat, kdo a jak hlasoval,“ vysvětluje pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, proč sérii pozměňovacích návrhů podporuje.
„Z toho, že se ČSSD nebo KSČM chystají podpořit návrh na zavedení EET pro sociální služby v domovech důchodců, jsem úplně zhrozen,“ dodává. Smysl mu EET ale nedává v řadě dalších oborů, třeba u zpracovatelů jaderného paliva. „Vždyť je to šílenost. Tento obor vůbec regulaci typu EET nepotřebuje,“ říká.
To, že se hlasuje postupně po jednotlivých oborech, prý už má dílčí výsledky. „Protože se občas najde jeden, dva koaliční poslanci, kteří chápou, že mít EET na výrobu zmrzliny je nesmysl,“ přibližuje.
Obstrukce? To vypadá jinak
Ferjenčík odmítá i námitky ze strany koalice, podle které je hlasování o 770 pozměňovacích návrzích jen obstrukcí opozice. „Podle jednacího řádu se o zákonu ve třetím čtení může hlasovat pouze ve středu a pátek mezi 9. a 14. hodinou. Kdybychom chtěli dělat obstrukce, tak budeme ty dva dny v týdnu pět hodin mluvit v kuse a EET blokovat, což neděláme,“ říká poslanec.
Piráti neustále opakují, že zavedení další vlny EET je špatně, že se nedá nijak kontrolovat a „že to nepřinese ani ty peníze, co Andrej Babiš slibuje. Bude to pouhé zvýšení byrokracie, na kterém vydělá jen sektor účetních systémů na EET. Stát vůbec nic.“
Poslanec dál tvrdí, že rozhodně k nedojde k narovnání podmínek v podnikání. „To je nesmysl,“ říká.
„Pro různé typy podnikání přece nemůže fungovat stejná regulace. Když přijde kontrola do hospody, tak stačí pozorovat, jestli vrchní účtenky vydává tak, jak má. Zatímco instalatér by byl snad padlý na hlavu, kdyby nepoznal, že je kontrolovaný. Jeho podnikání funguje jinak a je tak na místě, aby pro něj platila jiná pravidla než pro hospodské… Instalatér přece majiteli restaurace nijak nekonkuruje,“ poznamenává. Taky proto prý připravili návrh na paušální daň.
Vrací se doba razítková
Co si Ferjenčík myslí o „papírové“ evidenci tržeb, kdy by živnostník s příjmem do 50 tisíc měsíčně do EET vstupovat nemusel? „Přivítali jsme, že ministerstvo financí navrhlo nějaký off-line režim, protože chceme, aby digitalizace probíhala dobrovolně. Bohužel, tak jak to vláda navrhla, je ten systém nefunkční.“ Proč?
Ještě nebyl schválen, ale už je smlouva. Ministerstvo vyjde offline režim EET na 300 milionů za čtyři roky
Číst článek
Pro papírové účtenky totiž musíte na finanční úřad, ne si je někde vytisknout z webu. Všechny povinné informace pro EET pak musíte vyplnit ručně. „Vrací se doba razítková, kdy si živnostníci budou pořizovat razítka, která budou sedět na povinnou účtenku, kterou někde nafasují. Stát za to zaplatí několik desítek milionů ročně,“ říká.
Piráti zpochybňují i předpokládané výnosy (nejen) z 3. a 4. vlny EET. Podle vlády by měl stát ročně získat 20,2 miliard korun. „My zas říkáme, že tento údaj nemá žádnou oporu v datech. Vznikl tak, že se vzal výběr DPH z loňska, porovnal se s letošním a pak vláda řekne, my si mysleli, že to bude někde mezi oběma čísly a ten rozdíl je EET,“ popisuje poslanec zjednodušeně.
„Když se ale podíváte na výběr DPH v oborech bez EET, tak tam roste rychleji než v oborech, kde už je. To je ten základní problém,“ dodává Mikuláš Ferjenčík s tím, že považuje ministerský odhad za „vymyšlený“.
