„Člověk si ani neuvědomí, že by to mohlo být tělíčko,“ popisuje Petr Jirout moment, kdy poprvé spatřil bezvládné tělo dvouleté holčičky v Chrudimce. „Byla tvářičkou pod vodou, bylo vidět jen kousek zadečku.“

Jirout zastavil projíždějící auto, aby mu řidič pohlídal čtyřletého syna. Sundal si boty a skočil ze 4,5 metru vysokého mostku do Chrudimky. Řeka nebyla hluboká, během sucha dosahovala hladina půl metru.

„Když jsem skočil do vody, tak přišly nadávky a pocit bezmoci, než tam člověk dojde přes kameny. Když jsem děťátko držel v ruce, tak další nadávky, protože jsem viděl bezvládné tělíčko,“ přibližuje situaci.

„Furt mi nešlo do hlavy, jak se tam mohlo v řece vzít. Jediné, co mě napadlo, že někde vypadlo z okna,“ podotýká Jirout.

Když vynesl holčičku z vody, už byla na místě městská policie. „Holčičku jsem držel v poloze, ve které jsem ji vytáhl z vody. Prsty jsem se ji snažil vytáhnout jazýček, protože měla křeč a zapadal jí jazyk. Dalšími prsty jsem trochu masíroval ohryzek. Během minutky začalo děvčátko zvracet, začalo se nadechovat, a dokonce pak otevřelo už i oči,“ vzpomíná Jirout.

„Velká úleva,“ dodává třesoucím se hlasem se slzami v očích. „Víme, že se zachránil lidský život, který je na začátku,“ uzavírá s tím, že se jako hrdina necítí.

Policie v tomto případu sice zahájila trestní řízení, nakonec ho ale odložila, doplnila mluvčí Markéta Janovská.

Všech sedm příběhů hrdinů roku 2022 najdete zde.

Iveta Vávrová, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít