Ministerstvo chce udělat přítrž velkým lánům, podle satelitů se na nich pěstuje polovina pšenice či řepky
Od roku 2021 nebude možné pěstovat jednu plodinu na polích větších něž 30 hektarů, ministerstvo zemědělství to zdůvodňuje ochranou před erozí, pestřejší krajina také bude lépe zadržovat vodu. Novinka se dotkne jen menšiny zemědělců, ti ale pěstují velkou část tuzemské produkce.
Nařízení vlády zakazuje pěstování velkých lánů jedné plodiny už od roku 2020 na všech pozemcích ohrožených erozí, o rok později pak bude platit pro celou republiku. Zjednodušeně řečeno, velká pole budou muset zemědělci rozdělit, například pásy jiných plodin.
„Pro zadržování vody potřebujeme krajinné prvky,“ vysvětlil pro Radiožurnál náměstek pro řízení eurofondů na ministerstvu zemědělství Pavel Sekáč s tím, že hlavními cíli nové regulace je ochrana proti znehodnocování orné půdy vodou nebo větrem.
Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz ze satelitních snímků zpracovaných společností OneSoil odhadli, jaké množství vybraných plodin se pěstovalo na polích větších než 30 hektarů. U nejčastějších plodin jako pšenice nebo řepka to byla v roce 2018 přibližně polovina veškeré produkce.
Chystané opatření podle ministerstva přinese i další výhody. Zmenšení ploch monokultur usnadní myslivcům lov přemnožených divokých prasat, a navíc se různé plodiny budou sklízet v různou dobu, nezůstane tak holé celé pole najednou. „Kdy máte holý půdní blok, bavíme se o extrémech 100, 200 hektarů, tak máte pocit, že se nacházíte na poušti,“ dodává Sekáč.
„Je to čistě byrokratické opatření, které nemusí všude zafungovat správně, přinese to omezení i tam, kde to není potřeba,“ je opatrný předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Podle něj to v některých případech způsobí zemědělcům potíže, budou například muset častěji přejíždět s technikou. V obecné rovině ale s regulací souhlasí. „že se v české krajině vyskytují až 250 hektarové bloky kultur, to je neobhajitelné,“ řekl Radiožurnálu.
Intenzivní zemědělství ničí českou přírodu, mnohé druhy ptáků na polích nepřežijí
Číst článek
O poznání kritičtější je český Zemědělský svaz. „V žádném evropském státě není zakotvená povinnost maximální plochy jedné plodiny,“ tvrdí jeho předseda Martin Pýcha s tím, že novinka přinese zemědělcům další náklady. „Pokud si veřejnost žádá rozdělit krajinu, pak by za to měli být zemědělci odměněni, měli by za to obdržet nějakou kompenzaci,“ dodává.
Podle Sekáče se ale regulace dotkne jen minima zemědělců. „Z 30 tisíc zemědělců se to týká jen 3 tisíc subjektů,“ tvrdí s tím, že jeho resort při vypracovávání metodiky otestoval různé postupy, jak mohou zemědělci požadavkům zákona vyhovět.
Kontrolovat budou satelity
Kontrolu dodržování vyhlášky budou mít na starosti zaměstnanci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). „Terénní inspektoři SZIF při kontrole pozemku většího než 30 ha ověří, zda se na něm nevyskytuje plocha jedné plodiny větší než 30 ha.
Součástí kontroly je samozřejmě zjištění pěstované plodiny, a i změření plochy plodiny,“ vysvětlila pro Radiožurnál Irena Rokosová z oddělení komunikace fondu. Podle ní budou inspektoři měřit právě i rozměry ochranných pásů jiných plodin, aby mohli dokázat a případně pokutovat porušení pravidel.
„Do budoucna se počítá s větším nasazením satelitních snímků a satelitních kontrol,“ uvedl ke kontrolám Sekáč z ministerstva zemědělství s tím, že není v plánu pokutovat zemědělce za několik hektarů navíc, cílem je rozbití těch největších lánů. „My po hospodářích chceme, aby se šetrně chovali k půdnímu fondu,“ uzavírá.
