Pernes zvažuje žalobu pro pomluvu na některé své kritiky
Historik Jiří Pernes se ujal řízení Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho kritikům ale vadí, že za komunistického režimu chodil na Večerní universitu marxismu-leninismu a neměl to v životopise. Zpochybňují i autorství jeho knihy o protektorátním ministrovi Emanuelu Moravcovi. Pernes nyní zvažuje žalobu.
K Pernesově jmenování došlo až poté, co Rada ústavu, jejíž předsedkyně Naděžda Kavalírová odmítla podepsat Pernesovo jmenování, změnila jednací řád.
Z vědecké rady pak odstoupili disident, spisovatel a diplomat Jiří Gruša a vojenský historik Eduard Stehlík. Gruša například na adresu Jiřího Pernese řekl, že ‚představujete byrokratickou strukturu, která je politicky ovlivnitelná.‘
„Pan Gruša mě neznaná, nikdy jsme se neviděli a nevím, kde pro tato tvrzení bere opodstatnění,“ říká k tomu Pernes.
Svým kritikům pak vzkazuje: „Za mnohem podstatnější bych pokládal to, že jsem nikdy nebyl členem KSČM a že jsem odmítl spolupráci se Státní bezpečností. To, že jsem chodil na Večerní universitu marxismu-leninismu znamená, že jsem se choval jako dalších třicet až čtyřicet tisíc lidí, kteří v sedmdesátých letech tuto univerzitu navštěvovali,“ podotýká Pernes.
‚Knihu jsem neopsal‘
Podle části zaměstnanců ústavu Pernes zčásti opsal svou knihu Až nad dno zrady, Emanuel Moravec. To ale nový ředitel ústavu kategoricky odmítá.
„Oni my velmi pomohli, tím, že dali na internet část mé knížky a část diplomové práce, o které tvrdí, že jsem ji opsal. Každý nezaujatý soudný člověk, který si to přečte, vidí, že to není pravda, že jsem to neudělal. Zcela vážně uvažuji o tom, že na tyto lidi podám žalobu pro pomluvu,“ oponuje Pernes.
Přes třicet osobností veřejného života nyní žádá vypsání nového výběrového řízení. Kdyby k němu skutečně došlo, Pernes by si podle svých slov velice rozmyslel, zda by se k němu ještě přihlásil.
