Paneláky nejsou špatné, ale je třeba řadu věcí zlepšit, říká architekt
Radnice v Havlíčkově Brodě, která se zřejmě jako první v České republice rozhodla zbourat panelový dům z čistě estetických důvodů, si podle některých zaslouží titul nejosvícenější radnice v Česku. Další by ale byli radši, kdyby radnice investovala finanční prostředky jinam než do zkrášlování města. Radním vadilo především necitlivé umístění domu do urbanistické kompozice města. Další demolice panelových domů proto neplánují.
„Nezlobíme se na panelový dům jako takový, my se spíš zlobíme na vehemenci a někdy až brutálnost, jak v některých městech tyto panelové domy byly postaveny a umístěny. Sám panelový dům má jistě spoustu předností, i jeho rychlá stavba je jistě jednou z nich,“ upřesňuje radní Libor Honzárek.
Odstranění paneláku z centra města podle něj požadovali někteří občané hned po jeho dokončení. Reálné kroky se pak vztahují k územnímu plánu z roku 1995. Demolice vyjde město na téměř 3 miliony korun, což je podle Honzárka výrazně méně, než radní očekávali.
Radní Havlíčkova Brodu Libor Honzárek a architekt Adam Gebrian diskutovali o panelových domech
Všem obyvatelům zbouraného panelového domu město nejprve zajistilo náhradní bydlení. „Byli jsme připraveni i rok dva tři čekat než poslední nájemník si najde novou, dobrou adresu, kde bude spokojený,“ připomíná radní.
Město teď do budoucna čelí problému, jak architektonicky sladit nové a historické centrum města, dodává Honzárek.
ČTĚTE TAKÉ: V centru Havlíčkova Brodu bourají panelový dům. Nehodí se tam
Architekt Adam Gebrian je přesvědčen, že je možné naprostou většinu panelových domů rekonstruovat a upravit tak, aby lidem poskytovaly kvalitní bydlení.
„Řada sídlišť má podle mě docela výrazné urbanistické kvality a dala by se opravdu zlepšit tak, aby se v nich dalo žít,“ říká Gebrian s tím, že po celém světě stojí řada vyloženě hezkých panelových domů.
Havlíčkobrodský panelák
V rámci celoplošné asanace středověkého centra Havlíčkova Brodu v 70. letech bylo rozhodnuto o zbourání zhruba třetiny historického centra a postavení panelového sídliště. Panelák byl dostavěn v roce 1982, umístěn byl ale nešikovně v centru města v Havlíčkově uličce. Několik set let stará cesta původně spojovala hlavní rynek se západním předměstím a stavba panelového domu ji zneprůchodnila.
Sociální ghetta i výkvět moderní architektury
„Panelák je hanlivé označení montovaného systému. Principielně jde o stavbu, která je vytvořená z předem prefabrikovaných částí, které se dělají v továrnách, které jsou přesné a tak dál a pak se dají smontovat. Například v Dánsku dneska prakticky veškerá moderní architektura, která se týká bydlení, jsou montované systémy,“ vysvětluje.
Investovat by se podle něj mělo především do společného prostoru, jako jsou parkovací místa nebo zeleň, a do interiéru jednotlivých bytů.
„Nejlepší příklady, které znám já, je přistavěná venkovní vnější konstrukce, většinou ocelová, která k těm bytům přidává zimní zahrady, lodžie a výrazné velké terasy, to znamená zvětšuje prostorový standard jednotlivých bytů,“ popisuje Gebrian.
Zdůrazňuje, že v řadě vyspělých zemích světa jsou paneláky vnímány jako sociální ghetta, v České republice nebo Skandinávii v nich ale žije pestrá sociální směsice obyvatel. Za jediné řešení, jak podobnému konci předejít, považuje právě zlepšování kvality jednotlivých bytů:
„Musíme si uvědomit, že nejde o to paneláky přetřít na nějakou jásavou barvu a zateplit polystyrenem, ale ten zásah musí být zásadnější.“
