Jakým nepravdivým informacím lidé nejvíce věří? V Česku stále dominují ty o ukrajinských uprchlících
Nepracující ukrajinští uprchlíci, jedovaté ukrajinské obilí či zvýšení kriminality v důsledku migrace z Ukrajiny. To jsou témata jedněch ze tří nepravdivých výroků, kterým podle měření Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) lidé v Česku nejvíce důvěřují. Měření, které naposledy proběhlo v listopadu, ukázalo, že jsou Češi také naklonění věřit falešným informacím týkajícím se Evropské unie či jejich peněženky.
Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) během roku zjišťovala, jak lidé znají a důvěřují zhruba osmi desítkám výroků, které mají souvislost s aktuálním děním. Mezi nimi pak výzkumníci zkoumali také důvěru v ty narativy, které lze označit jako dezinformační.
OVĚŘOVNA: Znak žáby neoznačuje škodlivé potraviny. Naopak, je to důkaz dodržování standardů
Číst článek
Na základě kvótního výběru byl vybrán vzorek asi tří tisíc lidí, kteří byli testováni online dotazníkem. Z průzkumu vyplynulo, že se mezi dezinformačními výroky v Česku stále vysoko drží ty, které mají souvislost s tématem Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků. Jsou nejenom rozšířené, současně s tím mají stále i velkou míru důvěryhodnosti.
Naopak málo rozšířené a přijímané jsou ty narativy, které se týkají mezinárodních nařízení, dohod či symbolů, které už víceméně hraničí s konspirátorstvím. Mezi těmito výroky figuruje i ten, kterému se věnovala také Ověřovna serveru iROZHLAS.cz – a to falešná informace, že znak žáby na obalech potravin označuje ty, které jsou zdraví škodlivé.
Toto téma figuruje v Ověřovně mezi nejčtenějšími články v roce 2023. Jak ale vyplývá z průzkumu, výroku věří v Česku jen asi 14 % lidí a zaregistrovalo ho jen 17 % procent respondentů. Z toho vyplývá, že ačkoliv ho s žádostí o ověření zaslalo hned několik čtenářů a nepravdivá informace zaplavila také sociální sítě, šlo spíše o bublinu.
Top 5 nepravdivých výroků
Z posledního, listopadového šetření vyplynulo, že nejvíce Češi důvěřují nepravdivému výroku: „V České republice v současnosti pobývá 637 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, přičemž z tohoto počtu jen 95 tisíc (tedy cca 15 %) pracuje.“
Jde o rok starý facebookový příspěvek, který smíchal dohromady několik údajů – uprchlíky zaměnil za celkový počet Ukrajinců na území ČR na konci roku 2022, z nich ale už tehdy pracovalo na 300 tisíc. Příchozích uprchlíků bylo v té době na 325 tisíc, z toho bylo jen 68 % lidí v produktivním věku. Těch podle vyjádření ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mělo v Česku pracovat v dubnu 2022 na 98 tisíc, což tvoří asi 44 % uprchlíků v produktivním věku. Celé vysvětlení zde.
Podle průzkumu věří tomuto sdělení zhruba 54 % respondentů. Zná jej pak asi 30 % lidí.
Na druhém místě mezi nepravdivými narativy, kterým lidé ve velké míře důvěřují, se umístil výrok o ukrajinském obilí: „I do České republiky se dostaly tuny obilí z Ukrajiny, které obsahovaly nebezpečné pesticidy. Dovoz ukrajinského obilí tak představuje zásadní riziko pro český potravinářský trh.“
Tomuto výroku podle výzkumu důvěřuje 52 % respondentů, přičemž je vysoká i jeho znalost ve společnosti. Ta dosahuje zhruba 60 %.
Nebezpečnost zmiňovaných pesticidů či dopad na tuzemský trh ale už v dubnu komentovalo ministerstvo zemědělství, které v tiskové zprávě označilo řadu těchto šířených tvrzení za „nebezpečné lži“. A vysvětlovalo i případ nálezu obilí s pesticidy na Slovensku.
Třetí v pořadí důvěryhodnosti nepravdivých zpráv v měření CEDMO figuruje zpráva o údajném „nařízení z Bruselu“ na zavedení uhlíkové daně na nemovitosti, která bude vypočítávána z Průkazu energetické náročnosti. Výrok konkrétně zní: „Evropská unie zavádí uhlíkovou daň na nemovitosti, která se vypočítává z energetického štítku.“
Tento výrok není tak rozšířený ve společnosti – slyšela o něm zhruba třetina respondentů. Jako důvěryhodný ho ale označila nadpoloviční většina dotázaných. I tato informace ale není pravdivá, příprava podobného nařízení se nepodařila dohledat.
Na čtvrté pozici se pak umístil výrok, zřejmě pocházející z politické debaty: „V roce 2022 se v ČR zvýšila míra kriminality ukrajinských občanů. Migrační vlna z Ukrajiny tak výrazně snížila vnitřní bezpečnost.“ Tomuto výroku zcela nebo spíše věří téměř polovina oslovených respondentů, slyšela o něm zhruba třetina z nich.
Jak už ale dříve poukázaly fact-checkingové weby, tento výrok v pořádku není. Vychází sice z pravdivých dat, jeho závěr je ale špatný.
Ze závěrečné zprávy Nejvyššího státního zastupitelství z roku 2022 sice vyplývá, že počet trestných činů spáchaných Ukrajinci v Česku v tom roce skutečně stoupl, zároveň ale výrazně vzrostl také počet Ukrajinců v ČR. Při přepočtu se tedy ukazuje, že naopak celková kriminalita způsobená Ukrajinci poklesla, a to nejvýrazněji za několik let. Ukrajinci navíc mají jeden z nižších podílů kriminality v Česku, jak dokazují fact-checkingové servery.
No a nakonec se mezi pěti nejvíce důvěryhodnými falešnými zprávami umístilo také tvrzení, že za zvýšením daně na léky mohou zvýšené výdaje na obranu. „Vláda premiéra Petra Fialy zvýšila daň z přidané hodnoty (DPH) na léky na 12 % kvůli navýšení výdajů na obranu na 2 % hrubého domácího produktu (HDP).“
Tento výrok zaznamenala asi čtvrtina respondentů, jako důvěryhodný ho hodnotí 47,5 % všech dotázaných.
Ani tento výrok ale není pravdivý. K vydávání dvou procent HDP na obranu se Česko zavázalo svým vstupem do NATO. V roce 2020 vláda vydávala jen něco okolo 1,3 procenta, což závazků nedosahovalo. Letos se předpokládá, že by mohlo Česko závazek splnit s ohledem na probíhající modernizaci armády.
Se zvýšením daně na léky to ale nesouvisí. Na ty totiž byla do roku 2015 15% daň – poté, co přibyla další sazba, klesla daň na 10 %. Aktuálně vláda vrací systém dvou daňových sazeb – základní 21 % a snížená 12%. Léky spadají do snížené kategorie, daň tedy bude nižší než před rokem 2015.
Unikátní výzkum
Jak už bylo zmíněno, na opačné straně se nejmenší důvěryhodnosti těší ty falešné výroky, které se týkají mezinárodních společenství a jejich údajných nařízeních.
Společnost nedůvěry: konspirace na vzestupu? Ano, pokud lidé v Česku ztratí důvěru v úřady a média
Číst článek
Například: „Světové ekonomické fórum chce zakázat přirozené těhotenství“, „Stanovy OSN konstatují, že kterákoliv z poražených zemí bude zpochybňovat výsledky II. světové války, může být okřiknuta (i vojensky) vítěznými mocnostmi, v čele s Ruskem“ či „Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala nařízení, aby se děti do čtyř let věku učily o masturbaci a rozvíjely zájem o své tělo i tělo ostatních“.
Všechny tyto výroky jsou nejen málo rozšířené – zaznamenalo je zhruba do sedmi procent respondentů – ale zároveň jim i málo lidí věří. Pohybujeme se od asi sedmi do dvanácti procent lidí, kteří je označili za věrohodné či spíše věrohodné. Naopak nadpoloviční většina respondentů je hodnotí jako jasně nevěrohodné.
Jako nejméně věrohodný respondenti v listopadovém šetření označili konspirační narativ o Miladě Horákové: „Právnička a politička Milada Horáková nebyla v roce 1950 popravena, ale dožila jako agentka CIA ve Spojených státech amerických výměnou za materiály pro sovětskou KGB.“
Tento výrok zná zhruba sedm procent respondentů a zhruba stejný počet jej pak také hodnotí jako věrohodný. Jako jasně nevěrohodný ho označila asi třetina respondentů, jako spíše nepravděpodobný pak více než 60 % respondentů.
Unikátní dlouhodobý panelový výzkum CEDMO Trends v Česku probíhá po dobu třiceti měsíců. Dává si za cíl nahlédnout do vývoje chování společnosti při konzumaci různých typů mediálního obsahu se zaměřením na konkrétní typy informačních poruch – jako jsou třeba dezinformace či misinformace.
Jak totiž už dříve dokázal výzkum Národního institutu SYRI a serveru iROZHLAS.cz Společnost nedůvěry, právě důvěra ve veřejné instituce a demokratický systém má s vyhledáváním falešných a nepravdivých, alternativních informací přímou souvislost.
