Společnost nedůvěry:
konspirace a dezinformace v české společnosti

• Pokud člověk nedůvěřuje společnosti, ve které žije, a ani jejím institucím, jako jsou vláda, parlament, úřady či média, otevírá se prostor pro konspirace a dezinformace. Ukázal to výzkum pro zpravodajský web Českého rozhlasu iROZHLAS.cz, který rovněž mapoval, jakým konspiracím Češky a Češi věří.
• Výsledky výzkumu ukazují, jak moc jsou u veřejnosti zastoupené konspirace o covidu-19, americkém QAnon, válce na Ukrajině, migraci, ale třeba i smrti lady Diany.
• Závěry studie představí redakce v sérii článků, mimo jiné ukáže osm skupin, do nichž se Češi podle svého postoje ke konspiracím a dezinformacím dělí.

Praha 12. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lady Diana byla zavražděna a její nehoda byla naaranžována. Svět řídí ve skutečnosti tajné elity. Slovanské národy jsou jako bratři a sestry a Rusko brání jejich zájmy. Nebo třeba: účinky covidových vakcín jsou nám zatajovány.

Takovým příběhům na konspiračních a dezinformačních stránkách Češi a Češky napříč společností nejvíce věří. Ukazuje to unikátní výzkum pro zpravodajský web Českého rozhlasu iROZHLAS.cz, který zpracovali odborníci z Národního institutu SYRI sdružujícího vědce z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd. Výzkum se zaměřil na téma konspirací a dezinformací.

Jak veřejnost odpovídala na jednotlivé otázky, zjistíte v interaktivní kalkulačce. Vaše odpovědi nijak nezaznamenáváme (kalkulačka funguje i bez internetu):

Ze závěrů vyplývá, že ochota věřit v podobné konspirační či dezinformační příběhy se zvyšuje s tím, jak lidé ztrácejí důvěru ve společenský systém a jeho instituce. Dlouhodobá zkoumání sociologů a socioložek z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) přitom ukazují, že lidé obecně příliš nedůvěřují politickým a státním institucím. A setrvale klesá i důvěra v média.

„A to je samozřejmě problém, protože jestli mainstreamová média ztrácejí vliv, tak se vytváří prostor pro něco, co ho zaplní. Pokud se to navíc zkombinuje s obecnou nedůvěrou v politické instituce, tak to může vytvářet pro stát relativně závažný problém,“ upozorňuje socioložka CVVM Paulína Tabery, podle které se mohou následně lidé buď postavit proti systému, nebo na jeho fungování zcela rezignovat, tedy například úplně přestat volit.

Osm skupin

Výběr dvaceti nejrozšířenějších narativů prováděl tým Josefa Šlerky, vedoucího Studia nových médií a datového novináře Investigace.cz, pomocí obsahové analýzy českých konspiračních a antisystémových webů. A to tak, aby byly zastoupeny všechny zásadní typy konspirací.

„Jednalo se zejména o konspirace spojené s takzvaným New World Order, Deep State, operacemi pod falešnou vlajkou či atentáty a nevyřešenými úmrtími historických postav. Zahrnuty byly ale i různé konspirace týkající se očkování. K nim jsme přidali některé narativy přímo spojené s prokremelskou propagandou a specificky českými tématy,“ popisuje Šlerka.

Ty pak výzkumníci a výzkumnice testovali na mimořádně rozsáhlém vzorku téměř čtyř tisíc lidí. U těch zároveň sledovali i jejich zdroje informací, míru úzkosti a důvěry v instituce, obecnou důvěru k lidem, ale třeba i míru jejich informační gramotnosti a intuitivního stylu myšlení, tedy spoléhání se spíše na první dojem při vyhodnocování informací.

Při následné analýze dat výzkumnice a výzkumníci identifikovali v české společnosti osm skupin lidí, které míra důvěry v konspirace a dezinformace rozděluje. Kromě krajních pólů, tedy silných příznivců (6 %) a silných odpůrců konspirací a dezinformací (17 %), je v Česku i šest skupin měkčích zastánců obou směrů.

Šířeji každou skupinu popisujeme ZDE.

Když lidé nevědí

Jednou ze skupin jsou i ti, co na většinu otázek odpovídali tak, že zkrátka nevědí, což v sociologických průzkumech není příliš obvyklé.

„Většinou respondenty totiž nutíte, aby ke všemu zaujali nějaká stanoviska. U nás měli tuto svobodu, kterou jsme následně při dělení skupin zohledňovali. Proto vidíme, že se lidé liší třeba i mírou jistoty v to, jak hodně věří či nevěří jednotlivým výrokům. Což se ukazuje jako velmi klíčová struktura, která se v jiných výzkumech ztrácí,“ popisuje Matouš Pilnáček z CVVM.

Právě díky tomu výzkum obsahuje také šestiprocentní skupinu takzvaných „apatických“. Tedy lidí, kteří na většinu předložených konspirací a dezinformací odpověděli, že nevědí, zda jsou pravdivé, či ne.

„Častěji tuto odpověď volili třeba i ‚nezapojení odpůrci konspirací‘ a také skupina ‚mírných příznivců zaměřených na konspirace o covidu-19‘. Takže se nám díky tomu vylouply specifičtější skupiny a získali jsme tak plastičtější obrázek toho, jak se naše společnost strukturuje,“ podotýká Pilnáček.

V jaké konspirace a dezinformace jednotlivé skupiny věří? Kde má důvěra v konspirace kořeny? A co to znamená pro Česko jako celek? Dozvíte se v dalších dílech seriálu Společnost nedůvěry, které budou vycházet po celý týden.

Tomáš Pika, Jan Cibulka a Petr Kočí

Související témata: důvěra, výzkum, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Česko, dezinformace, hromadné sdělovací prostředky, konspirace, Společnost nedůvěry